Založit webové stránky nebo eShop

2009-2010

HRAJEME ZA SVŮJ TÝM, ZA NAŠE MĚSTO 
Vašek Rejna - Venca - B Adam Sirotek - Síra - B David Marvan - Marw - OB Josef Draslar - Pepik - OB Martin Zíka - Ziky - OB Ondřej Kadlec - Káďa - OB Honza Kořistka - Janek - ÚT  Mirek Drahota - Slávista - ÚT Josef Draslar - Jožan - ÚT Dominik Ryšan - ÚT Aleš Sádlo - ÚT Petr Švejda - Źvejk - ÚT/OB   Jiří Tvrdík - ÚT Ota Hynek - Kozel - ÚT Hynek Macháček - OB/ÚT Kateřina Pipková - Katka - ÚT/OB Matěj Macháček - Matýsek - ÚT  Josef Tomčík st. - asistent trenéra Pavel Sirotek - trenér                  
 

 ZÁVĚREČNÁ

aneb rozlučka se sezónou...

  Poslední akcí letošní sezóny, ovšem již mimo led, je tradiční „Slavnostní zakopání hokejky“, které se letos uskuteční na hřišti Viktorie Sedlec. Za den setkání byl vybrán pátek 9.4.2010. Oficielní zahájení proběhne v 18.00 hod. s tradičním programem. Následovat bude časově neomezená volná zábava s možností využití malého hřiště ke sportovním aktivitám. Obavy o dehydrataci organismu mít nemusíte, postaráno o Vás bude řádně. Pouze si doneste vlastní uzeniny na opékání, neb bude i táborák.
  Vstupenkou je dobrá nálada a volňáska mají všichni příbuzní, známí, kamarádi, přítelkyně – zkrátka všichni fandové.

 

 
 

 TÁÁÁÁÁÁÁKŽE HOTOVO

aneb hodnocení sezóny 2009/2010

  Tak Borčíci, jak se praví v klasice - Knize Knih: „Dokonáno jest.“ Od konce sezóny už uplynula dostatečná doba, aby emoce utichly, a tak Vám s klidem můžu přednést mé hodnocení sezóny 2009/2010. O tom, zda-li byla úspěšná, by se dalo určitě dlouho polemizovat. Pojďme si ale zrekapitulovat dění v sezóně i před ní postupně.
  Už na jaře se rozběhla příprava, která probíhala 2x týdně a ukázala, že máme některé hráče ve výborné a dobré fyzické formě, ale i té slabší. Zde bych se ale více nerozepisoval, protože obsáhlé hodnocení jarní přípravy naleznete o několik článků zpět.
  Zásadnější změna v přípravě se uskutečnila až s letním soustředěním, které poprvé v historii probíhalo současně s tréninky na ledě v benešovském sportovním areálu. Jako velké pozitivum bych viděl především velkou účast hráčů, kde ze základního kádru chyběl pouze Hynek a Ondra, no a potom přístup drtivé většiny aktérů, který lze lehce označit za příkladný. Ve velmi dobrém světle se zde jevila především druhá lajna, která působila velmi kompaktně, svými typy hráčů se vhodně doplňovala, a bez problému přehrávala tehdy se teprve sehrávající první pětku. Dá se ovšem také říci, že to byl počátek první krize. Janek po několika dnech přestal trénovat a opustil předčasně soustředění z důvodu zdravotních problémů s kotníkem, které ho vyřadili ze sestavy i pro začátek soutěžní sezóny. Po přípravném utkání v Chrudimi jsme sečetli zraněné a mezi dlouhodobé marody přesunuli i Davida s Mírou. Pravdou je, že tato mizérie druhou formaci v různých obměnách provázela drtivou většinu sezóny. No a poprvé jsme se seznámili s fenoménem „prasklých nožů na bruslích“, který značně ovlivnil průběh i několika následujících utkání. Zkrátka nezapomenutelný vstup do sezóny.
  První utkání přinesla střídavé výkony i výsledky – výborná utkání a vítězství proti Vlašimi a Zbraslavi doma, nešťastnou porážku o gól v Benešově a v Popovicích. V té době bylo hlavním problémem nevyužívání jasných šancí našimi útočníky a prohráváni soubojů 1-1 obránci. Vrcholem této nevyrovnané série byl první zápas s budoucím vítězem soutěže Juniorem Mělník, kdy jsme první dvě třetiny byli lepším týmem, vedli v utkání a měli další šance k rozhodnutí. Přesto přišel nepochopitelný výpadek, kterým jsme prohráli poslední třetinu 0:6, a tím i celé utkání. Nikdo tehdy netipoval, že na tento debakl navážeme sérií sedmi vítězství, kterou narušila jenom porážka ve Vlašimi díky našemu laxnímu přístupu v úvodu utkání. Po vyhraných zápasech jsme začali stoupat tabulkou až na nejvyšší příčky a začalo se skromně spekulovat i o vidině vítězství a postupu. Vrcholným představením konce kalendářního roku pak bylo vítězství v domácím vánočním turnaji, a především utkání s HC Slovan Louny.
  Zlomový zápas z pohledu boje o nejvyšší příčku se odehrál první neděli po Novém roce v Mělníce. Hezkému a dramatickému utkání k dokonalosti chyběl snad jen happy-end, kdy jsme o vítězství přišli dvě minuty před koncem brankami v oslabení. Body se nepodařilo urvat ani v následujících utkání s Vlašimí a Benešovem, a tak se nám vstup do poslední části soutěže nepodařil zcela podle představ. Svou roli sehrála bohužel marodka a také školní lyžařské kursy. Přišlo ale zlepšení a následující zápasy s Popovicemi, Zbraslaví a Sedlčany jsme zvládli bez problémů a opět se vrátili na průběžné druhé místo.
  Druhá krize přišla na Sršně koncem ledna a trvala téměř do konce soutěže, kdy počet nemocných a zraněných, především pak těch dlouhodobě byl neskutečný a převyšoval počet hry schopných. Trénovalo se v pěti až sedmi lidech a na hře a výsledcích se to brzy projevilo. Vrcholem pak byl zápas s Černošicemi - kdo tam byl, tak viděl, že mužstvo je psychicky na dně. Závěr sezóny se nám vůbec nepovedl, holt srážka s realitou bývá někdy krutá a zdraví neporučíte. Přesto si myslím, že závěrečným utkáním v Sedlčanech a především pak vítězným výkonem na turnaji v Novém Bydžově dorostenci řadu lidí mile překvapili a do další sezóny jim přejme vylepšování výsledků, statistik a především pak zdraví!!!
  Takže suma sumárum. Odehráli jsme velice kvalitní soutěžní ročník dorostenecké soutěže, který přinesl velké množství výborných utkání a především neskutečnou výkonnostní vyrovnanost soupeřů (o věkové se rozhodně hovořit nedá). Bylo zde sedm týmů, kde mohl každý s každým vyhrát i prohrát a pohled na závěrečnou tabulku tuto vyrovnanost jenom potvrzuje.
  Můžeme tedy sezónu pokládat za úspěšnou? V něčem ano, v něčem ne. Konečné čtvrté místo je jistě dobré a splňuje předsezónní metu – pozvednout dorost z loňského chvostu tabulky (vždyť našich letošních 39 bodů je podstatně víc než činí součet zisku dorostu za poslední dva roky dohromady) a skončit v první polovině tabulky. Přesto všichni společně asi cítíme, že bylo na víc a mohli jsme se umístit klidně na vyšší pozici. Bohužel především četná zranění, velká marodka, trochu té sportovní smůly, výkyvy formy některých hráčů, a také několik větších či menších přehmatů, jichž jsem se dopustil a uvědomuji si je, zapříčinily, že tým pod mým trenérským vedením po dlouhých šesti letech přerušil sérii prvních a druhých míst. Samozřejmě, že v určitých bodech se nemusíme (a asi ani nebudeme) shodovat. Sport by měl však přinášet především radost ze hry a hrdost nad vlastním výkonem. Ale toho nedosáhnete, když nebude přítomen bojovný duch, hlad po vítězství, a když neodevzdáte maximum. Vím, že se vyznačuji kritickým myšlením, ale snažím se ho doplňovat spravedlivým pohledem (o tom jak se mi to daří si jistě každý myslí svoje), a tak chci říct, že ve světle všech již výše zmíněných skutečností považuji letošní sezónu za úspěšnou, budu na ní velmi rád vzpomínat a Vám všem za ní DĚKUJI!!!.
  Do nové sezóny se každopádně máme na co těšit a doufejme, že příští rok bude pro kutnohorský hokej opět o něco úspěšnější. Věřím, že jak my na střídačce, tak hráči u hokejek, dáme společně do nadcházející sezóny maximální srdíčko a výsledky se opět dostaví.
  Ještě mi dovolte poděkovat všem, kteří svým dílem přispěli a jsou pod úspěchy letošní sezóny podepsáni:
Jožane dík za pomoc na ledě i mimo něj a především pak za čerstvé rohlíčky a koblížky.
Pepo nápodobně, a kdybys nenapsal do zápisu oba Macháčky se stejným číslem dresu a občas nás nenechal stepovat na chodbě před zamčenou kabinou – jsi dokonalý mladý muž.
Jardo, ty jsi nastoupil do našeho vlaku v půlce cesty, a ačkoliv je ti biologicky přes sedmdesát, tvůj mentální věk je minimálně o polovinu nižší, a to ti jako správný Čech tiše závidím.
  Závěrem Vám přeji dobrou noc či dobrý den, podle toho kdy toto čtete a brzy se jistě uvidíme zase. To ne že bych vám vyhrožoval, to je prostě fakt.
 
HODNOCENÍ JEDNOTLIVCŮ (podle abecedy)
aneb pootevření Pandořiny skříňky
Drahota Miroslav - od minulé sezóny se určitě výkonnostně posunul hodně vpřed, přesto má stále rezervy především v technice, a proto někdy nepůsobil tolik nebezpečně pro obrany soupeřů. Jako bojovník s nasazením byla jeho největší síla v osobních soubojích. Za sezónu posbíral 14 bodů, což není nijak převratné, ale na druhou stranu musím říct, že své povinnosti plnil dobře a spolehlivě. Jeho hokejové umění bohužel na pozice, které by chtěl ve výkonnostní hierarchii týmu zaujímat, zatím ne vždy dosahuje. Největší předností je poctivost v tréninku, bojovnost v zápase a skutečnost, že se nebojí a neuhne v žádném kontaktu – v tomto bodě rozhodně muž č.1 v našem týmu. Rád by odehrál za víkend tři zápasy a byl při tom pořád na ledě, což může být kontraproduktivní, protože i jeho studnice sil má své dno a někdy méně, znamená více.
 
Draslar Josef - splnil očekávání, která jsem do něj vkládal. V obraně si uhrál svoje a dobře podporoval útok. Připsal si na obránce slušných 8 bodů, ale především neudělal moc okatých chyb a poctivě se jako jeden z mála vracel do defenzívy. Byl velkým přínosem pro mužstvo a zároveň navázal na minulou sezónu, kde se také prezentoval velmi dobře. Příkladný jak v docházce, tak i nasazením v tréninku a je jedno jestli jde o jarní přípravu, letní soustředění, nebo soutěžní období. Jeden z mála hráčů ochotných projít poctivě tréninkovým peklem podle vzoru Rockyho.
 
Hynek Otakar – král střelců, který dokázal nastřílet 58 branek v 31 zápasech. Úžasná statistika, jež mluví sama za vše. Na ledě ho jen tak někdo neubrání a má výborné tělesné propozice Ve dvojici s Jirkou sbírali body jako na běžícím páse, potvrdil pověst výborného technického hráče a zároveň ostrostřelce, kterou má. Skvělé výkony a produktivitu pouze občas zastínily okamžiky, kdy se mu přestávalo dařit a nejistota v koncovce ho velmi svazovala. Hodný, poctivý a nesmírně aktivní hráč, který dokáže po ledě doslova létat i bez Red Bullu. Snad svůj potenciál jako hrom nenechá uvadnout a bude ho dál rozvíjet!
 
Filip Jakub – své počáteční rozhodnutí s hokejem skončit přehodnotil, ale pouze s tím, že nebude letos nastupovat do zápasů. Při tréninku prokazoval, že zbavit se obav z velkých a fyzicky vyspělejších soupeřů, mohl by být slušným hráčem třetí lajny. Dobré bruslení, dobrá střela, ale všechno tlumeno a ve stínu strachu. Snad jako druhoročák svůj postoj změní.
 
Kadlec Ondřej - podle mého názoru byly jeho výkony podobné sinusiodě. Jednou hrál dobře, podruhé zase udělal obrovskou hrubku. Je to hráč s výbornou střelou a fyzický potenciál by mu rozhodně také nechyběl. Ale ve věku vzdoru má svou hlavu a problémy ve škole mu na dlouho přerušili hokejovou sezónu. Věřme, že se to zlepší a příští sezónu odehraje celou a v klidu. Po vynechání jarní přípravy, přijal bez řečí místo ve třetí lajně a poctivým tréninkem se vykousal výše. Později těžil ze spolupráce v obranné dvojici s Martinem, kdy se dokázali vhodně doplňovat. Do podvědomí fanoušků se vryl riskantní rozehrávkou, která občas udělala vrásky trenérovi a radost soupeřům. Někdy předváděl zbytečně teatrální bouchání a zahazování hokejky, čímž rozhodně nepřispíval pohodě na střídačce a v kabině. Nicméně po vynucené herní výluce se vrátil Ondra, jak bych ho rád znal celou příští sezónu. Opět začal od třetí lajny poctivě a s nasazením, že bych ho mohl v tréninku někdy dávat i za příklad. Tak snad mu to chvíli vydrží.
 
Kořistka Jan - rozhodně nezklamal a se svými 22 body se podle tohoto měřítka stal rozhodně nejúspěšnějším prvoročákem, který za sebou nechal i několik starších kluků. Po výborné první části přišla lehká stagnace a postupem času začal ztrácet kouzlo, jistotu a vybral si i slabší chvilky. Ke konci sezóny prodělal výkonnostní comeback, kdy se v několika zápasech zařadil k nejlepším hráčům na ledě. Kdysi patřila k jeho slabině slabá střela, ale tento mýtus definitivně rozptýlil a potvrdil svůj výkonnostní vzestup i na tomto poli. Umí dobře zakončit, a přestože je na hokejistu drobné postavy je až s podivem, jak se dokáže prosadit proti bekovi, který má o dost kilogramů více.
 
Lázňovský Jakub – další hráč, který v letošním tříročníkovém dorostu pouze trénoval, i když v úvodu sezóny nastoupil v obou přípravných zápasech. Zatím neprojevil dorosteneckou výkonnost a pro zlepšení tohoto stavu bude v prvé řadě zapotřebí pravidelnější tréninková docházka.
 
Macháček Hynek - sezónu začal v obraně, kde nepředváděl výkony odpovídající jeho letitému pobytu na tomto postu, a proto se přesunul do útoku, kde rozhodně jeho hra vedle Dominika ožila a byla přínosnější. Přesto jako jeden z nejstarších hráčů týmu, například v kontrastu s Jirkou a Otou, tolik nezářil a jeho 16 bodů není tolik. Jeho největší předností je dobré bruslení a síla na puku, kdy jej dokáže mít dlouho pod kontrolou a zavést do třetiny, bohužel někdy zpomaluje hru pozdní rozehrávkou a nahrávkou. Na závěr sezóny ho potkalo nepříjemné zranění, které mu neumožnilo dohrát soutěž.
 
Macháček Matěj - musím říct, že odehrál dobrou sezónu. V útoku tento dělník první lajny pracoval dobře a poctivě, i když ve stínu Jirky a Oťase byl méně vidět, ale právě tato dvojice hodně těžila z jeho práce. Působil vcelku vyrovnaně a nebyl moc trestán. Zlepšit by se měl především ve startu na puk, zrychlit reakce a přidat na důrazu. Odehrál prakticky celou sezónu bez většího výpadku a zraněním které ho předčasně vyřadilo ze sestavy, potvrdil, jak je platný hráč, protože ani Dominik, Míra, Janek či Jožan ho nedokázali na jeho postě adekvátně nahradit.
 
Marvan David - na jednoho z nejmladších hráčů - velmi dobře! Svými výkony si zasloužil možnost pravidelně naskakovat ve druhé obraně. Nasazením, klidem, rozvahou a přehledem kompenzoval svojí menší fyzickou vybavenost pro post obránce. Nevyvaroval se však několika chyb při zakládání útoku, kdy daroval soupeři gólovou situaci. Je to velmi pracovitý hráč, který se ale hokejově musí dál rozvíjet a zrát.
 
Pipková Kateřina - přestože jí mnozí na postu obránce již nedávali v dorostu mnoho šancí, vzhledem ke svým fyzickým dispozicím, dokázala, že umí být platnou hráčkou. Na ledě zdravě nabuzená a odhodlaná s výborným bruslením ale slabou střelou. Nevyhnula se však výkonnostní výkyvům, kdy např. v zápase v Černošících byla nejlepší hráč utkání, který vygumoval z ledu útočné eso soupeře, ale naopak s tím samým soupeřem při utkání doma – nejslabší obránce. Největší předností naší Kačenky je, že nám několikrát týdně dávala možnost zažít tu proměnu z krásné dívky na hokejového gladiátora.
 
Rejna Václav - celou sezónu se předváděl v dobrém světle a prokázal své kvality. V konkurenci s Adamem má pomalejší reakce a menší pohyblivost nohou. V zápasech, které však odchytal, byl oporou, na níž je spolehnutí a tím dával šanci na vítězství. Jeden z těch, kteří mohou být příkladem ostatním v přístupu k tréninku a důkaz, že věkově pozdější začátek hokejové kariéry automaticky neznamená nepřekonatelný hendicep.
 
Ryšan Dominik - musím říct, jako vlastně každý rok, že ne zrovna ideální tréninkovou docházkou a nasazením mrhá potenciálem a dobrým kreditem, který dostal od přírody ve své rychlosti, výbušnosti a obratnosti. Je to věčná škoda, ale to již slyšel ode mě mnohokrát. Z výkonů tohoto hráče je patrné, že právě tento nešvar ho limituje především ve zlepšení práce a techniky s holí a obratnostním bruslení.
 
Sádlo Aleš - snažil se podávat výkony na hranici svých možnost, což hodnotím velice kladně, protože o své místo v kádru musel jako jeden z nejmladších bojovat. Všechny základní herní dovednosti jednotlivce zvládá na velmi dobré úrovni, jen tomu všemu chybí podstatně větší zrychlení, síla, důraz – zkrátka fyzická kondice. To se ale s letitým přehlížením jarní přípravy a letního soustředění samo nezlepší. Snad už to konečně pochopí.
 
Sirotek Adam - patriot kutnohorského hokeje podržel Sršně v mnoha vypjatých zápasech celkově nad vodou. Velmi dobrá fyzička, koordinace a pohyblivost dává základ jeho kvalitním výkonům. Jak už tedy bylo řečeno, tým dokázal podržet, ale na druhou stranu musím říct, že se nevyvaroval i laciných gólů. Zlepšit by měl především komunikaci se svými obránci, umět důrazně upozornit na neobsazené hráče a občas i spoluhráčům vynadat, když nechají soupeře třikrát dorážet. Zkrátka nebýt jen za mírného a hodného, ale dokázat si spoluhráče srovnat.
 
Švejda Petr - nemůžu se oprostit od slov bez zájmu a nasazení. Snad jen to, že je ještě mladý a prvoročák ho omlouvá. Kdykoliv byl na ledě, tak jsem čekal, kdy už za to vezme naplno a začne makat, ale většinou jsem se nedočkal. A že to dokáže, mě přesvědčil např. v Sedlčanech v druhé půlce utkání. To kouzlo, jak ho přimět, aby to nebyly jen dvě třetiny jednoho zápasu, ale setrvalý stav a především v tréninku, zatím neznám. Největší Petrovou dovedností je tvrdá a přesná střela.
 
Tomčík Josef - tato sezóna mu rozhodně nevyšla tolik jako minulá. Prožil pomalejší rozjezd, kdy zapadl za výkony prvních dvou formací. Nebyl tolik vidět, hrál průměrně a velice těžko se prosazoval proti starším soupeřům. Koncem sezóny se však začal diametrálně zlepšoval, což by měl být dobrý příslib do následující sezóny.
 
Tvrdík Jan – zcela výjimečně do svého hodnocení zahrnu i hráče mladší kategorie, protože počet odehraných zápasů (třináct) mě k tomu opravňuje. Bezesporu velký talent kutnohorského hokeje. Na svůj věk, působil velmi sebejistě, létal po ledě jako mrštný štědrovečerní kapřík - skvělá fyzička, přesná muška, rozvážná rozehrávka a ničivý úsměv.
 
Tvrdík Jiří - velezkušený harcovník, který měl být jedním z ústředních hráčů, jenž mají za Sršně odehráno opravdu moc, nezklamal ani letos. Jeho góly byly výstavní, nechybí mu výborný přehled a prosazení v osobních soubojích. Bodově mu sezóna vyšla výborně, když v 32 zápasech nasbíral úctyhodných 102 bodů, což mu zaručilo 1. místo v produktivitě. Odehraje většinu zápasu v plném nasazení, umí se perfektně dostat do šancí, i když letos to tam tolik nepadalo. Směrem na bránu soupeře mu to táhne čím dál víc a lépe, horší již je to s vracením a plněním obranných povinností. Přesto ho opravdu musím pochválit a doufám v dobré budování jeho další kariéry.
 
Vítek Dominik - dostatečně zkušený, produktivní, výborný bruslař, jehož předností je technika a síla na puku, kdy vodí obránce soupeřů za sebou jako slepé psy. Zápasy ve kterých nehrál, byl vždy citelným oslabením, což se letos kvůli nemocem stávalo velmi často. Je nesmírně platný v koncovce a jako skutečný „centrální mozek“ (ne lidstva) útoku rozdával většinou nahrávky s milimetrovou přesností a výborným timeingem. Největší rezervy má v osobních soubojích, a to především u mantinelu.
 
Zíka Martin - je prototyp řízného a zároveň kreativního beka, který byl podle mě letos nejspolehlivější obránce. Působil zkušeně, snažil se hrát do těla, velmi aktivně podporoval útok a je vlastník velmi tvrdé střely, jejíž rychlost je zralá na přezkoumání videorozhodčími - zda se nejedná o světový rekord. V průběhu sezóny byl kapitánem a vůdčí osobností týmu, jehož zkušenosti byly na ledě znát. Jeho další kariérní posun bude určitě zajímavý.
 
 
 
 
VIDEO A ROZHOVORY Z UTKÁNÍ
SRŠNI - STARÁ GARDA
 
 
 
 

VYKLIZENÍ KABINY

  V úterý 30.3.2010 od 17.00 hod. vyklizení kabiny a vracení výstroje.
 
 
 

Sršni Kutná Hora - Stará Garda

15  :  0

aneb chlapi, směle do nich ať nevzpomínáme na konec sezóny zachmuřeně!

  Poslední trénink této sezóny se nesl nejen ve znamení jara, ale i v duchu nesmiřitelné hokejové bitvy. Sezóna 2009/2010 je ve svém finiši, a proto nezáleží, jestli proti sobě hrají celky bojující o první příčky v soutěži, nebo mužstva s generačním rozdílem. Důležité je vidět nefalšovaný souboj a být se závěrečným hvizdem ten veselejší a šťastnější, což se zcela podařilo.
  Jelikož si uvědomuji, že reportáže psané mojí rukou jsou příliš dlouhé a obsáhlé, pokusím se to napravit. I když právě dnes to bude ke škodě čtenářů, protože to co se odehrávalo na ledě při utkání se Starou Gardou, by jistě stálo za podrobnější rozbor.
  Popisování každé gólové situace by ale zabralo rozsah celého článku, takže jen krátce. Zápas se od začátku vyvíjel podle očekávání a Sršni si sami diktovali tempo hry. Byli všude o krok rychleji, hladce se dostávali do pásma, kdežto soupeřovi přechody do útoku se rodily v porodních bolestech. Hosté dnes hráli takovou tužku, že by se i v Koh-i-nooru divili a pohled na led vzbuzoval pocit střetnutí místní lokálky s Pendolínem. Sršni se tak mohli věnovat navyšování skóre a interní soutěži o nejhezčí branku utkání, protože některé góly byly opravdu pěkné a je jedno, jestli mluvíme o samostatných nájezdech na branku, anebo vyšachováním obrany a pohodlnému doklepávání puků do prázdné brány.
  Zápas otevřel hned několik diskusí a největší kolovala o tom, proč brankař hostů působil tak nejistě a zmateně jak Goro před Tokiem. „Můžeme o tom diskutovat, můžeme o tom vést spory, můžeme s tím i nesouhlasit, ale to je tak asi všechno, co se s tím dá dělat.“ řekl Jára Cimrman, největší hokejový odborník v dějinách lidstva.
 
 
 

VIDEOOHLASY PO UTKÁNÍ

 

Sršni Kutná Hora - Stará Garda

6  :  7

  Odvetné utkání z vánoc, kdy se proti sobě opět postavili dvě hokejové generace, bylo od počátku ovlivněno motivačním faktorem. Vidina soudku piva opravdu nemůže přimět mladé, talentované sportovce k maximálnímu nasazení, a proto bylo naším prvořadým cílem si zápas užít. V brance se pravidelně střídali naše hráčské opory Jirka s Martinem a obránci si vyměnili posty s útočníky. Oproti tomu soupeř podřídil výhře vše, což dokazuje i účast gólmana „Zikáče“ na doplňkovém tréninku u starších žáků. Odhodlání vrátit nám minulou potupnou porážku 17:8, bylo zřejmé od počátku a neuvěřitelná, někdy až dětská, radost v očích soupeřů (především pak Zikáče, Pepy a Jožana) byla důkazem toho, že tekutý chléb je to, oč tu běží. A to, jak by řekli teleshoppingoví králové Bob a Tom, už se vyplatí. Pojďme ale k samotnému utkání.
  Začátek zápasu byl poznamenán kvalitou ledu, kdy náladová rolba nebyla schopna připravit adekvátní plochu, která by vyhovovala technickým individualitám našeho týmu. Z tohoto důvodu vyšel úvod lépe soupeři, který se tak brzy dostal do dvoubrankového vedení, ale Sršni vždy dokázali dříve nebo později zareagovat. Zajímavý byl i další průběh utkání, kdy se hrál bezstarostný hokej s řadou šancí na obou stranách, a tak se to táhlo až do výsledku 6:6. Závěr utkání přinesl velkou zápletku, v níž se oba týmy snažily vehementně přiklonit misky vah na svou stranu. V poslední minutě se však tento úkol podařilo lépe zvládnout hostům z breakové situace.
  Nemluvme vůbec o štěstí a podobných pohádkových rekvizitách. Odešli jsme poraženi proto, že jsme nechtěli dávat „Zikáčovi“ góly za každou cenu. Pro někoho možná zbytečná vyumělkovanost našich akcí, kdy se klasicky vymýšlelo co nejpěknější zakončení, byla důkazem, že radost z kombinační hry je pro nás víc, než pochybná cena za vítězství. A tak jsme předvedli divákům vynikající momenty útočníků, skvělou obrannou hru a výborné zákroky gólmanů. A jestli někdo viděl nějakou chybu, pramenila pouze z našeho nasazení a rychlosti.
  Pokud s tím to hodnocením nesouhlasíte, tak věřte, že s tím nic víc nezmůžete a nepřemlouvejte mě. V tomhle jsem pevný jako skála. Ze své pozice neustoupím ani o píď. No, možná, kdyby vzadu byla nějaká mňamka.
 
P.S. Rozhovory s hlavními aktéry utkání budou dodány na web až je Adam v počítači zpracuje.
 
 
 

1.MÍSTO NA TURNAJI V BYDŽOVĚ

aneb: „ Přátelé, kamarádi, my Vám ty medaile přivezeme!“

  Zatímco ve Vancouveru již olympijský hokejový turnaj skončil, bohužel bez naší účasti, tak team Sršňů se i letos vypravil pozvedat slávu této hry v kutnohorském podání do Nového Bydžova. Jednalo se již o naši třetí účast, a jako vždy pořadatelé připravili velmi dobré zázemí pro zúčastněné celky. Na naší soupisce nastalo pár změn. Volno dostalo několik pilířů obrany vítězné sestavy z posledního zápasu – Kačenka dokazovala svojí genialitu v srovnávacích testech a David vyrazil směr Italské Dolomity. Takže ve značně okleštěné sestavě a v podstatě s minimálním počtem hráčů jsme vyrazili Bydžovu a sněhu vstříc. Chcete-li se tedy ohlédnout za naší úspěšnou derniérou této sezóny, čtěte dál, protože my se rozhodně nemáme zač stydět! Tak, a když mám za sebou úvod, pustím se rovnou do reportáží z našich utkání.
 
HC SKUTEČ – TJ STADION KUTNÁ HORA
3 : 3 (2 : 1, 1 : 2)
  Do utkání jsme nastoupili s trochu pozměněnou sestavou proti předpokladům, protože Ondra si po rozbruslení musel ještě nechat nabrousit brusle. Od začátku se hrálo svižným tempem, hra byla vzácně vyrovnaná a oba brankáři byli dosti zaměstnaní. Naše první velká příležitost nastala ve 3. minutě, kdy Dominik naservíroval zpoza branky úplně volnému Jankovi, ten však trestuhodně promáchl. Tolik štěstí už ale neměl Adam na druhé straně. V 7. minutě, skutečský útočník, po nešťastném odehrání puku Mirkem přímo na jeho čepel, měl lehkou úlohu před prázdnou částí branky - 1:0. Ondra již s novým brusem konečně nastoupil do zápasu a aktivita Sršňů se zase zvedala. Psala se 12. minuta, tlak Sršňů gradoval a první lajna předvedla učebnicový zámek ve třetině, který snad nemohl dopadnout jinak než brankou. Šťastným střelcem na konci akce byl Jirka, ale asistenci by si zasloužil celý zbytek pětice hráčů na ledě - 1:1 a radost na střídačce. Bohužel hned následující střídání a po velké hrubce druhého útoku se Skuteč dostala opět do vedení. Nechali jsme se vylákat k aktivnímu forčekingu všech útočníků a po propadnutí neměl ani jeden sílu či chuť se vracet. Soupeř přečíslení využil a střelou skrze dva hráče zavěsil puk za bezmocného Adama, který v tu chvíli nic neviděl a uzavřel tak skóre první dvacetiminutovky na 2:1.
  Do druhé části jsme vstoupili ofenzivně naladěni, šance střídala šanci, ale bohužel pro nás místo vyrovnání připsal rozhodčí nevstřelenou branku soupeři. Puk po střele zůstal na ledě za zády vyjetého gólmana a Jožan ho evidentním pohybem hokejkou do strany odehrál do rohu kluziště. Vcelku jednoznačná situace, a tak ani soupeř nezvedal ruce nad hlavu a neradoval se. Přesto se od modré rozjel hlavní rozhodčí (z místa a vzdálenosti, kde nemohl mít vůbec přehled o dění v brankovišti) a jako „Deus ex machine“(nadpřirozený zásah božstva) se rozhodl, po svém. Bylo potřeba co nejrychleji uklidnit emoce, protože stav 1:3 byl stále ještě hratelný. Za necelou minutu už Martin nevydržel sledovat naše střelecké trápení, sjel si mezi kruhy, napřáhl a skutečská gólmanka neměla nárok na jeho prudký pozdrav k tyčce reagovat - 2:3. Vyrovnání mohl přinést brejk, kdy Oťas spolu s Jirkou jeli sami na branku, ale řešení situace 2-0 bylo tentokrát velmi špatné. Naši hráči se pak jen drželi za hlavu, jakou šanci dokázali spálit. V narůstajícím tlaku si vzal slovo nejlepší střelec kabiny našeho dorostu, Oťas, který vzal zodpovědnost na sebe a ve 37. minutě propálil všechno, co mu stálo v cestě. Vyrovnáno 3:3! Konec zápasu se hrál ve velmi vypjaté atmosféře, kdy se každý z týmů snažil urvat vítězství na svou stranu. V dalším samostatném úniku mohl položit Skuteč na lopatky Jirka, ale v obrovské šanci mu puk v poslední chvíli utekl z hokejky. No a v naší svatyni odvedl v posledních minutách skvělou práci Adam, i když v několika momentech při něm stáli skutečně „všichni svatí".
  I přes kontroverzní výrok rozhodčího, předvedlo mužstvo ukázku disciplíny, týmového ducha a výkon silné vůle, kterým dokázalo srovnat nepříznivý vývoj zápasu. Po hektickém závěru byla remíza asi spravedlivá a udržela tak šance obou celků tomto turnaji na úspěch vysoko.
 
STADION NOVÝ BYDŽOV – TJ STADION KUTNÁ HORA
1 : 6 (0 : 4, 1 : 2)
  První šance, která stojí za zmínku, je akce z 2. minuty, kdy si Oťas ve vlastním oslabení pohrál s obranou domácích a poprvé v tomto zápase rozsvítil červené světlo za brankou. Další úder přišel pro Bydžov v 5. minutě po krásné křižné nahrávce Dominika ve středním pásmu a bezchybném zakončení úniku Jankem. Zvládnutí na milimetr přesné přihrávky spojené s ideálním načasováním bylo ze strany Dominika ukázkou schopností, které oddělují vynikající hráče od těch průměrných. Pět minut nato si vysloužil potlesk publika Oťas, který zužitkoval tím nejlepším způsobem Martinovu přihrávku. V čase 17:39 již Sršni odskočili do čtyřgólového vedení, kdy se opět trefil výborně hrající Oťas, tentokrát s asistencí Jirky.
  V další dvacetiminutovce Sršni víceméně kontrolovali hru a svůj náskok zvýšili ve 26. minutě Jirkou po nahrávce Ondry. Na druhé straně se pokusili o kontr domácí, přečíslili naši obranu a v čase 27:21 snížili na 1:5. Na tuto akci odpověděli Sršni několika dobrými šancemi, ujala se však až ta z 34. minuty, jejíž zakončovatelem byl Jirka. Poslední minuty zápasu jsme již polevili a v klidu dohráli, a aby taky ne, vždyť jsme hráli v kuse na dvě lajny 80 minut s jednou patnáctiminutovou přestávkou a nebezpečí zranění viselo ve vzduchu. Nejprve se v plné jízdě ošklivě srazil Martin s protihráčem - zařval jak Baroš faulovaný ve velkém vápně, nepříjemně dlouho ležel na ledě bez hnutí, na střídačce si pak nepublikovatelně ulevil a hrál dál. Podobný střet Dominika sice nevypadal tak nebezpečně, ale poraněné rameno ho evidentně více omezovalo v další hře.
  Konečný stav 1:6 nebyl vskutku pravdivým ukazatelem poměru kvality a dění na ledě, protože Bydžov předváděl dobrý a pohledný hokej, ale bohužel bez koncovky. Tento problém trápil domácí vlastně po celý turnaj, protože odehrál všechny zápasy vyrovnané a dokonce i s herní převahou, ale chyběl větší tlak do brány a častější střelba. Jak říká hokejová legenda Pavel Richter: „Není ranky, není branky!“ Přál bych Vám vidět propocené Vaškovo ribano po zápase. Zachytal si opravdu hezky. Zatáhnul za sebou roletu v brance a domácí hráči jej nebyli schopni ani z naprosto vyložených šancí překonat.
  Výhra nás potěšila a namlsala na zasloužený hodinový odpočinek před dalším zápasem. Škoda však, že vedoucí mužstva Velký Pepa byl jiného názoru. Zřejmě nespokojen s naším výkonem, zamknul kabinu ještě před naším příchodem z ledu a odešel si i s klíčem na obídek a v klídku prosklené restaurace sledovat další utkání.
 
TJ STADION KUTNÁ HORA – HC JAROMĚŘ
7 : 2 (3 : 1, 4 : 1)
  Z vývoje turnaje si na první místo dělaly zálusk hned tři týmy. Hlavní rozhodnutí mělo tedy přijít právě v tomto zápase. A jak zpívá ABBA v jedné ze svých nejslavnějších písní: „Vítěz bere všechno a poražený zůstává sám“, šlo tedy tento „match“ označit nálepkou: „Matka všech bitev“. Při pohledu na unavené a zívající hráče po obědě bylo zřejmé, že to bude především utkání vůle, srdce a dřiny.
  Sršni neponechali nic náhodě a hned po 92 sekundách vedli - Ondra poslal ostrý a zároveň nechytatelný pozdrav od modré jaroměřskému brankaři. Za čtyři minuty nechal opět promluvit svou „střelku“ Oťas a zvýšil náskok na dvoubrankový. Psala se 11. minuta, kdy Dominik poslal opět jednu za svých ideálních nahrávek, které mají oči a Oťas se již po šesté v turnaji zapsal do listiny střelců. V závěru první části došlo před naší brankou ke střetu mezi „zlým mužem" našeho týmu Ondrou a hráčem Jaroměře, který až příliš důrazně doloval puk z Vaškova držení. Následující oslabení jsme snad pod vlivem únavy, či uspokojení z vedení odehráli (spíš odstáli) absolutně pasivně a soupeř to potrestal.
  Zbytečná nedisciplinovanost, kdy třeba Míra byl vylučován neustále, za ty samé a zbytečné fauly vedla k dalšímu oslabení a hosté toho v čase 23:28 dokonale využili. Jaroměř najednou dostala elán a bylo jí plné kluziště. Naštěstí se Vašek v brance překonával a jakoby na sobě měl magnet na puky. V rozmezí 26-28. minuty dal dvakrát najevo svým obvyklým způsobem Jirka, kdo dnes tahá za gólové otěže zápasu, hra Jaroměře po tomto dvojbodu opadla a hosté rezignovali na možnost úspěchu. Závěr zápasu se změnil v naši exhibici a gólový festival. Soupeře jsme rozebírali rychlými a přesnými kombinacemi a dávali branky v podstatě do prázdné.
  Po 120 min. hry na dvě lajny vyplněných pouze jednou přestávkou a hodinovou pauzou na oběd předvést takový výkon, v takovém tempu a nasazení, při vší úctě, klobouk dolů!
 
CELKOVÉ POŘADÍ
1.TJ Stadion Kutná Hora
2.HC Skuteč
3.HC Jaroměř
4.Stadion Nový Bydžov
 
  Turnaj v Novém Bydžově se v konečném součtu bezesporu vydařil. Všechny zúčastněné týmy měly hokejovou kvalitu, díky které se na ledě odehrávaly velmi vyrovnané a dramatické hokejové bitvy. Na jednostranné měření sil, ve kterém by bylo jedno mužstvo za „otloukánka“ a druhému týmu takové zápolení nic nedalo, si určitě nikdo ztěžovat nemohl. Je nutno vyzvednout vysoce kolektivní a maximálně obětavý výkon všech hráčů Sršňů. Tým se vzepjal ke skvělému výkonu, ve kterém všichni bez výjimky odevzdali na ledě sto a více procentní výkon. Ochota obětovat se pro úspěch týmu, dokázala překonat i určitý kvalitativní rozdíl mezi hráči. Upřímně vybrat pro direktoriát turnaje jméno nejužitečnějšího hráče týmu, nebylo pro mě nikdy těžší.
  Zvláštní ocenění by si jistě zasloužil agilní Jirka, který na turnaji překonal hranici 100 kanadských bodů v sezóně. Divákům předvedl jednu ze svých předností – výbušnost a dynamiku prvních kroků, obráncům pak svoje záda, brankaři šikovnost svých rukou a fanouškům spoustu hokejové chytrosti.
  Tím dalším je Oťas s 58 brankami nejlepší střelec týmu. Dnes byl opět k neudržení, jezdil jako „pila“ a několikrát měl možnost předvést svůj čich na branky. Smekám a zpívám: "Vivat Las Vegas, Vivat Las Oťas!"
  Jako další mě napadá Dominik, který se mi velice líbil v úvodním utkání. Nabruslil minimálně o kilometr víc než v jiných zápasech a bojoval do roztrhání těla jak „Poslední Mohykán“. Ve středním pásmu soupeře perfektně vykrýval, chodil do osobních soubojů a vyhrával je. Škoda poranění ramene, které ho trochu přibrzdilo, ale i přesto byl v posledním zápase motorem ofenzívy druhé lajny.
  Oba naši brankaři dnes podali velmi dobrý výkon bez chyb a dokázali chytit i něco navíc. Troufám si dokonce říct, že Vašek předvedl svůj nejlepší výkon v této sezóně.
  V této chvíli máme tři obránce (Martin, Ondra, Pepa), které hráči soupeře prostě nemohou nechat střílet od „modré" bez toho, aby si potom od svého brankáře vyslechli sérii výčitek. Neřekl bych, že někdo z nich byl tentokrát tím klíčovým, všichni odváděli svou práci velmi dobře a s minimem chyb. Všichni tři podporovali útok a byli výrazně vidět, přesto jsem se rozhodl pro ohodnocení Pepy, protože nastupoval po celý turnaj v obranné dvojici s nováčky na tomto postu, a proto musel nabruslit a odvést část práce i za ně. Na celkovém výkonu to ale nebylo skoro znát. Takže gratuluji, Pepo!!!
  Rád bych poděkoval za vydatnou podporu i našim fanouškům, kteří vytvořili pro naše hráče bouřlivou atmosféru, ve které se jim dobře hrálo. A osobně pak Martině Zíkové, která svojí ženskou přítomností zpříjemnila a obohatila naší mužskou společnost.
  Ještě je tu jeden moment, který mě neodolatelně vábí ke zveřejnění, a to přesto, že výroky sudích komentuji opravdu minimálně. Pozoruhodné výkony rozhodčích na tomto turnaji by mohly představovat instruktáž pro všechny ostatní, jak se „nemají“ pískat zápasy ani v odborovce. Nechci si stěžovat na posuzování faulů, protože to mi nepřísluší a je plně v kompetenci rozhodčích. O uznání gólu, který nebyl, jsem již psal, ale nelíbí se mi, když hlavní rozhodčí v podstatě nebruslí a chce odpískat zápas jenom ze středního pásma, asi aby se moc neunavil, nezkontroluje si počet hráčů na ledě před vhazováním, což je jeho povinnost, neví, kde se má vhazovat po vyloučení hráče a několikrát za zápas přejíždí s hráči sem a tam než to správné místo za hlasité pomoci trenérů nalezne. Který (aniž by zřejmě chtěl), jeví jasné známky podnapilosti a má problém hodit buly klukům mezi hokejky, když před tím tedy nespadne. Odvedli jste "dobrou" práci, pruhovaní tajtrlíci! Vskutku "dobrou" práci, jen co je pravda!
  No a tímto bych uzavřel své dnešní tlachání.
 
Sestava :
brankaři : Sirotek, Rejna
obránci : Zíka, Kadlec, Draslar, Sádlo, Švejda
útočníci : Tvrdík, Hynek, Drahota, Vítek, Tomčík, Kořistka
 
branky : Tvrdík 6x, Hynek 6x, Kadlec 2x, Zíka, Kořistka
asistence : Kadlec 3x, Drahota 3x, Tvrdík 3x, Vítek 2x, Hynek 2x, Zíka
 
 
 

Tatran Sedlčany - Sršni Kutná Hora

1  :  8  ( 1:1, 0:4, 0:3 )

  Kluci i vy všichni ostatní - omlouvám se. Na dnešní článek jste se trochu načekali, ale o to více (alespoň doufám) jste se těšili. Nebo ne?
  V sobotu 27.2.2010 odehráli Sršni poslední mistrovské utkání letošní sezóny na ledě Tatranu Sedlčany a po čtyřech zápasech jsme se „konečně“ dočkali - VÍTĚZNÉHO! - konce. No, a jak se to přihodilo?
  Sestava byla téměř kompletní (až na dlouhodobě zraněné Macháčky) a všichni hráči, pokud je mi známo, dokonce dodrželi v mezích svých možností životosprávu a odpočinek před zápasem. Tabulková statistika před tímto utkáním mluvila pro nás a favorita. Tým Sedlčan však nebyl obeznámen s nevyhnutelným výsledkem utkání a zcela bez respektu bojoval a snažil se, co mu síly stačily. Ještě než se diváci stačili dotrousit z bufetu, domácí mužstvo v čase 1:09 otevřelo skóre a vůbec nebralo na vědomí, že má prohrát. Velice dobře bruslící soupeř i kvalitně kombinoval a nadále působil problémy naší obraně i s brankařem. Nicméně hráči Sršňů se ničeho nezalekli a postupně hru vyrovnali, protože si uvědomili, že pokud nepřijde rychlá odpověď v gólové podobě, tak by nás mohl soupeř svým poctivým bojem přehrát. Naše nasazení a snaha byla zřetelná, bohužel jí doprovázela zbrklost a velká nepřesnost nahrávek. Sršni se osmělili a hlavně zásluhou první formace se zlepšila i naše střelba. Přestože brankař hostů hodně puky vyrážel před sebe, my do tohoto prostoru bohužel nechodili, a tak až v čase 13:50 vzal odpovědnost na sebe Jirka a technickou parádou obalamutil brankaře – 1:1 a začínalo se prakticky znova. Další šance Oťase, Dominika či Janka již zůstali na výstroji domácího brankáře, a proto se šlo do kabin za vyrovnaného stavu.
  Do druhé třetiny jsme udělali jednu změnu a nastoupili do ní s novým nasazením, což se vyplatilo po šesti minutách hry. Na špatnou střeleckou mušku našich útočníků se už nevydržel dívat obránce Martin, nejlépe se zorientoval ve skrumáži v brankovišti a dopravil puk za čáru znamenající gól. Naše vedení potvrdil ve 32. minutě Jirka po nahrávce Oťase a svou brankou přinesl jistotu a klid na naše hokejky. Definitivní konec domácího odporu přinesla následující minuta, kdy si Dominik vzal ve středním pásmu puk a své sólo zakončil backhandovou parádou. Hosté se získaným náskokem uvolnili, nervozita z nich spadla a Sedlčany téměř nepustili k puku. Útočníci prokázali svoji dravost a tah na bránu, navíc je pěkně doplňovali a podporovali obránci. Hra byla kreativní a šance vznikaly i po kombinačně pohledných akcích. Zkrátka starý, dobrý dieslový motor Sršáň se zase rozjel a do konce utkání byl k nezastavení. A to nebylo vše, ve 38. minutě Martin ještě pečetil padáčkem pod víko skóre druhého dějství na 1:5.
  Podobný scénář měla i poslední třetina, i když se již nesla v uvolněnější hře. Touha naší „10“ završil hattrick, byla tak silná, že ve 44. minutě se Jirka vyháčkoval ze sevření tří protihráčů a překonal brankáře Sedlčan. Do gólových hodů připsal další zápis za dvě minuty i Dominik a jeho střela byla výstavní - těsně vedle ramene brankaře prolétla až do sítě - 1:7. V polovině závěrečného dějství vystřelil ještě od modré Káďa a propálil všechno, co stálo v cestě včetně překvapeného brankáře hostů. Samotný závěr utkání byl pěkný ke koukání a jen občas přílišná euforie snad kazila dojem, když se do útoku ve snaze vstřelit si gól občas zapojili i oba obránci a Vašek pak musel řešit přečíslení. Ale na druhou stranu, nebýt těchto momentů, moc by si nezachytal. Sršni dohráli v pohodě a zvítězili 1:8.
  Po nepřesvědčivých výkonech našeho mužstva v posledních zápasech začala vládnout v týmu tak trochu anarchie, a to byla situace, kdy bylo potřeba razantního zásahu, a tak došlo v kabině k malým otřesům a změnám. I hráči dostali možnost vyříkat si věci sami mezi sebou za zavřenými dveřmi a já doufal, že to přinese potřebný nový impuls. Za výkon ve druhé a třetí třetině zaslouží uznání kompletně celý sršní roj, protože bez rozdílu pohlaví, věku, vyznání a politické příslušnosti odevzdali všichni výkon na 110% svých možností. Přesto jsou tu ale hráči, kteří si zaslouží jmenovitě pochválit, a to: zejména Dominik a Jirka byli k neudržení, v útoku na sebe přijali vůdčí úlohu a celkem si v utkání připsali shodně čtyři kanadské body. Ze zadu je efektivně i efektně doplňoval Martin, který zase jednou nechal promluvit svou střeleckou múzu a Pepa, který tužil naši obranu především v osobních soubojích tak, že pověstný prešovský beton proti němu vypadá jako neškodný píseček do přesýpacích hodin. Chlapi, ne že by tomuhle zápasu nebylo co vytknout, ale pro mě bylo důležité, že jsem zase viděl létat Sršně. Fakt jste všichni makali nadoraz a bylo to znát. Problémy které postihly náš tým, se dají překonat jenom vůli a dnes zabojovali úplně všichni - a tak to má být, a tak je to správně! t veškeré síly ve prospěch týmu, protože jiná cesta k úspěchu nevede. Doufám, že jste měli všichni ze svých výkonů dobrý pocit, a pokud někdo z Vás náhodou momentálně pocítil pozitivní citovou náklonnost k mé osobě za pochvalné hodnocení, tak si jí pamatujte, nebude to tak často.
 
Sestava :
brankaři : Sirotek, Rejna
obránci : Zíka, Kadlec, Draslar, Marvan, Pipková
útočníci : Tvrdík, Hynek, Drahota, Vítek, Tomčík, Kořistka, Sádlo, Švejda, Ryšan
 
branky : Tvrdík 3x, Vítek 2x, Zíka 2x, Kadlec
asistence : Hynek 2x, Vítek 2x, Tvrdík, Kořistka, Draslar, Marvan
 
 
 
 
ZE ZÁPISU STK č.10
 
3. Neoprávněné starty, neodehraná utkání, tresty ve hře apod.
h) V utkání KLD č. 608 Kutná Hora v. Zbraslav dne 23. 1. 2010 na ZS K. Hora Trenér Zbraslavi Šolc Petr - TH – velmi hrubé verbální napadení rozhodčího, hajlování a urážky rozhodčích do fašistů – STK navrhuje co nejpřísnější potrestání – až vyloučení z činnosti v LH. Takovýto člověk nemá hlavně u mládeže co dělat – STK případ předává k dořešení DK
 
 
 
 
TURNAJ NOVÝ BYDŽOV
 
Pro větší informovanost Vám přináším včas základní informace k turnaji.
termín konání : sobota 6.3.2010
sraz na zimáku : 7.00 hod.
odjezd vlastními auty : 7.15 hod.
sraz v místě : 8.15 hod.
 
účastníci turnaje :
Stadion Nový Bydžov
HC Metuje
HC Skuteč
TJ Stadion Kutná Hora
 
rozlosování turnaje :
08.00 - 09.00   N.Bydžov - HC Metuje
09.00 - 09.15   úprava ledu
09.15 - 10.15   HC Skuteč - K.Hora
10.15 - 10.30   úprava ledu
10.30 - 11.30   N.Bydžov - K.Hora 
11.30 - 11.45   úprava ledu
11.45 - 12.45   HC Skuteč - HC Metuje
12.45 - 13.00   úprava ledu
13.15 - 14.15   HC Metuje - K.Hora    
14.15 - 14.30   úprava ledu
14.30 - 15.30   N.Bydžov - HC Skuteč
15.30 - 16.00   vyhlášení výsledků
 
systém turnaje :
utkání budou hraná 2x20 min. čistého času, každý s každým
 
Možnost objednání obědů v restauraci na ZS v ceně cca 60,-Kč. Zájemci se musí nahlásit, nejpozději po čtvrtečním tréninku.
 
 
 

Sršni Kutná Hora - SK Černošice

5  :  9  ( 1:1, 2:4, 2:4 )

  Typický obrázek posledních zápasů našeho celku byl k vidění i tentokrát proti mužstvu SK Černošice. Přestože toto měření sil mělo velkou důležitost, protože právě tento soupeř je našim přímým konkurentem o pozice na předních místech tabulky, toto utkání jsme nezvládli, a nevystoupili tak ze svého stínu. Naše zdecimovaná sestava se musela z dobře známých důvodů obejít bez několika tradičních opor. Především pak o nejlepšího střelce našeho týmu Oťase, a tak musel k zápasu nastoupit i starší žák Pavel Švejda.
  Na ledě se děj odvíjel od hry našeho soupeře, který diktoval tempo zápasu. Domácí se dostávali jen ke sporadickým pokusům, a asi největší šanci jsme měli v 5. minutě, kdy po zavezení puku Dominikem do třetiny, dostal jako na zlatém podnose přihrávku před prázdnou branku Jirka, ale poskytnutou příležitost nevyužil. Přesto byl soupeř v této části podstatně aktivnější a celá naše obrana i s Adamem byla neustále v permanenci. V 10. minutě hráli hosté přesilovku a po zbytečném faulu ve středním pásmu se za katr poroučel k Petrovi ještě Martin. Poskytnutou dvojnásobnou početní výhodu již Černošice dokázali přetavit ve vedoucí gól. Domácí sice nehráli nijak oslnivě, přesto ve 13. minutě srovnal skóre Dominik střelou přes obránce, který přispěl lehkou tečí. V první třetině byli Sršni horším týmem než Tygři, ale i tak svítilo na ukazateli 1:1.
  Přestože jsme hráčům před zápasem důrazně říkali a o přestávce připomněli, že dnešní výkon musí být především o zodpovědné obraně, ve druhé části se Sršni nechali strhnout k bezhlavému útočení i ve čtyřech hráčích a poskytovali tak soupeři po ztrátě puku velké množství početních přečíslení. Kritická situace z našeho pohledu nastala mezi 26. - 28. minutou, kdy jsme třikrát téměř identicky inkasovali, po právě zmiňovaných situacích. A jak už tomu tak bývá, pravidlo nedáš-dostaneš, opět platilo. Nejhezčí hokejový okamžik utkání, bohužel na náš úkor přišel ve 33. minutě, kdy si nejšikovnější hráč soupeře s č.17 Šalamoun v samostatném nájezdu tísněn dojíždějícím obráncem, dovolil na minimálním prostoru kličku zcela roztaženému brankaři a zvyšoval do prázdné. Stav 1:5 vypadal pro nás už velmi špatně, ale jiskřičku naděje ve 39. minutě vykřesal Míra, když se mu podařilo usměrnit vyražený puk za záda černošického gólmana. 30 vteřin před koncem třetiny jsme si i my zahráli dvojnásobnou přesilovku a puk nastřelený od Pepíka a dorážce Janka se dostal až k Dominikovi, a ten prakticky před volnou brankou nezaváhal. Po druhém dějství se týmy tedy rozešly za stavu 3:5.
  Třetí část hry začali Sršni neskutečně pasivně, absolutně bez pohybu a snahy hrát hokej. Další korekci stavu jsme připustili ve 44. minutě, kdy si obrana, jako mnohokrát v tomto zápase nechala útočícího hráče za sebou a samostatný únik hasila za cenu faulu, který rozhodčí posoudil na trestné střílení. Do středového kruhu se postavil již zmiňovaný hráč s č.17, zamíchal kotouč před brankařem, a téměř z nulového úhlu parádně zavěsil. Domácí se přesto začali postupně zlepšovat a odměnou jím byl čtvrtý gól v černošické síti, kdy se po Jirkově přihrávce zpoza branky dostal dnes již po třetí k zakončení Dominik. V 50. minutě výborně vyslal Dominik do brejku Ondru, a ten nekompromisně vstřelil kontaktní branku. Tuto část zápasu jakoby odehrálo jiné mužstvo, najednou nás bylo plné kluziště, sevřeli jsme hosty v jejich obranném pásmu a vyrovnání vyselo na vlásku. Poprvé v zápase jsme soupeře jednoznačně přestříleli a vytvářeli si vyložené šance. Bohužel se Jirka dvakrát tváří v tvář gólmanovi neprosadil, ale ani ostatním již gól souzen nebyl. Naděje na bodový zisk trvala až do 58. minuty, kdy se naopak soupeři podařilo skórovat a ledová sprcha, která uhasila naší naději, zapříčinila absolutní zmar, kdy jsme ještě v průběhu 59. minuty dvakrát inkasovali. Skóre se tak zastavilo až na stavu 5:9.
  Černošice byly tentokrát lepší a po celý zápas nás přehrávaly, ovšem troška štěstí a pouhých deset minut hokeje z naší strany nám mohly zajistit alespoň solidní výsledek. Na soupeře kterého jsme dokázali v letošní sezóně dvakrát porazit, ovšem v kompletní sestavě, jsme tentokrát nestačili. Objektivně – mimo Jirky nastoupili všichni ostatní hráči proti staršímu a kvalitnímu soupeři. Přesto i takové zápasy se dají někdy zvládnout a vyhrát, ale vyžaduje to větší disciplínu, nasazení a sebeobětování, kterého se nám většinu zápasu nedostávalo. Pravdou je, že již několikátý zápas ignorujete, co se vám v kabině a na střídačce říká a projev na ledě je zcela opačný. Nedaří se probudit osobnosti, které by měly tým táhnout a dnes na ledě, bohužel, žádná taková nebyla. Většina hráčů už jakoby rezignovala a hodila letošní sezónu přes palubu, čímž bohužel znevažují všechno čeho v ní, až do tohoto těžkého období dosáhli. A já jsem přesvědčen, že toho opravdu není málo. Světlou vyjímkou, která si zaslouží pochvalu, byl pro mě v sobotu a minulý víkend Janek, který ač jako jeden z nejmladších se neustále snažil a dokázal se prosadil i v soubojích jeden na jednoho. No, a pak nevím, jestli je možné pochválit gólmana, který dostal devět branek, přesto tak učiním, protože ani na jedné neměl nejmenší podíl a v tom množství střel, přečíslení a samostatných úniků, kterým musel čelil, jsme jen díky němu nedostali mnohem větší příděl.
  Poslední věc, o které se dnes zmíním a trápí mě, je současná atmosféra v týmu a kabině. Kam se poděla loajalita, soudržnost a chuť pracovat pro tým? Nebo jste parta, jen když se daří a vyhrává se. Prosil bych o trochu soudnosti při tvrdém kritizování svých spoluhráčů, protože málokdo může po sobotě říct, že je bez viny.
 
Sestava :
brankaři : Sirotek
obránci : Zíka, Pipková, Draslar, Marvan
útočníci : Tvrdík, Vítek, Drahota, Tomčík, Kořistka, Sádlo, Švejda Pavel, Švejda Petr, Kadlec
 
branky : Vítek 3x, Kadlec, Drahota
asistence : Tvrdík, Zíka, Marvan, Kořistka, Draslar, Vítek
 
 
 

HC Rakovník - Sršni Kutná Hora

7  :  4  ( 4:2, 0:1, 3:1 )

  Ve 25. kole KLD jsme vyzvali k porovnání sil stále zlepšující se celek HC Rakovník. Domácí nejsou zcela spokojeni se svým postavením v tabulce, a tak se jim i díky posílení, daří v posledních zápasech obírat o body týmy z vyšších příček tabulky. Naše mužstvo zase chtělo po posledních zápasech dokázat, že hokej hrát umí a body nerozdává na počkání, přesto jsme museli opět nastoupit s torzem hráčů a v improvizované sestavě.
  Sršni začali hodně zostra a hned první sérii šancí přetavili na gól – v čase 2:41 Oťas po nahrávce Matěje poprvé rozsvítil červené světlo za brankou. Za necelou minutu si vybrala svou první slabší chvilku naše obrana, kdy darovala svým nedůrazem soupeři dvě nadstandartní dorážky a bylo srovnáno - 1:1. V 5. minutě zkušený harcovník Oťas objel branku a svým ekvilibristickým kouskem překvapil zkoprnělého domácího gólmana, když našel volné místo mezi jeho výstrojí a tyčkou branky – 1:2. O dvě minuty později však přinesla další nedisciplinovanost našich zadáků vyrovnání. Soupeř se dostal na koně a bylo jasné, že pokud se něco nestane, tak s předváděnou obrannou hrou si koledujeme minimálně o další gól. V prostřední části bohužel naše hra trošku polevila, přidalo se i neproměňování vyložených šancí a soupeř tak měl možnost zvyšovat tlak, který v 16. minutě korunoval vedoucí brankou. Mnohem větší morová rána nás ale potkala za chvíli, kdy po naražení na mantinel odstoupil ze zápasu Matěj (pozdější vyšetření ukázalo zlomeninu klíční kosti). V čase 19:43 , kdy již byli naši borci myslí asi v kabině jsme opět nechali neskutečně mnoho volného prostoru soupeři před brankou, a tak se šlo z ledu za stavu 4:2.
  O přestávce byla v kabině velká bouřka a na ledě to bylo okamžitě znát. Sršni se v druhé části hry prezentovali trochu lepším výkonem v obranné hře. Adam měl sice o dost více práce než jeho protivník na druhé straně, ale to neskutečné množství dorážek a naše pasivita v těchto momentech se zmenšila. Začali však docházet síly útočníkům, přestali se vracet pro puky do hloubky pole a tím naše rozehrávka dostávala velké trhliny. Adam dál chytal střely jako na běžícím páse a nejvíc se asi zapotil u té ze 35. minuty, kdy proti prudké střele z kruhu vytasil reflexivní zákrok lapačkou. Deset vteřin před koncem třetiny bylo možné vidět asi nejhezčí individuální akci utkání. Ve středním pásmu se ke kotouči dostal Jirka, vzal si ho pod svoje křídla, předvedl několik parádiček a svým typickým způsobem projel až před brankáře, kde předvedl „blafák“ s extraligovým zakončením. Po dvou třetinách tedy platil stále stav 4:3.
  Rozuzlení měla tedy přinést až závěrečná část hry. Sršni do ní vstoupili trochu v křeči a únava na některých hráčích byla zcela zřetelná. Takže o nějakém souvislejším tlaku nemohla být ani řeč, spíš snaha o rychlé útoky a breakové situace, které se nám však nedařilo úspěšně zakončovat, což dokumentují šance Jirky, Oťase a Janka. Část hráčů Rakovníka se vyžívala v tom, kdo koho tvrději narazí na mantinel, a tak nám po jedné takové situaci odstoupil další hráč v utkání – Jožan. V čase 49:09 došlo v obranné činnosti Sršňů k opravdu fatální chybě a rozdíl byl opět dvoubrankový. Za necelé tři minuty korigoval po nahrávce Petra Oťas a svojí kontaktní brankou vykřesal ještě jiskru naděje. Sršni nechtěli prohrát, a tak se pokusili se zbytkem sil útočit, ale výsledkem byl pouze gól Rakovníka do otevřené obrany v čase 57:37. Ani Time Out už Sršňům nepomohl a vzápětí po buly se sen o vyrovnání rozplynul, protože Rakovník zasadil Sršňům těžké K.O. – 7:4. Závěr třetiny už se pouze dohrál a my jsme mohli pouze zpytovat svědomí za chyby v obranně a neproměněné šance.
  Hodnocení víkendového zápasu je v podstatě obdobné posledním utkáním. Takže to zjednoduším. Zápas v Rakovníku nás nezastihl v příliš oslnivé formě a slušné okamžiky tak střídal nadprůměrný počet těch horších. Taháme v zápasech za kratší konec a taková je prostě realita. Druhá lajna se od Vánočního turnaje rozpadla a nedala se ani jednou dohromady, takže jí musí tvořit hráči třetí lajny, což jejímu hernímu projevu odpovídá, no a aby toho nebylo málo, tak dlouhodobé zranění postihlo již i první lajnu. Na začátku zápasu byl kutnohorský team lepším, ale po pár vyložených chybách vzadu daroval lacinými góly soupeři vedení a ten už si udržel Sršně v bezpečném odstupu. V závěrečné třetině se projevilo to, že máme momentálně úzký kádr a tím pádem už jsme fyzicky odešli. Ale nebylo možné si i nevšimnout, že několik jedinců takovému tempu nestačilo vlastně od začátku. Naší achillovou patou se v posledních utkáních stává špatná a nedůrazná obranná hra, především v prostoru před brankou, kde se dopouštíme neskutečného množství chyb. No a pravdou je, že Jirka s Oťasem nepředvedli zcela ideální výkon, ale to jim nevyčítám. Nejsou to roboti, kteří můžou fungovat v každém zápase na 100% a ofenzivní síla týmu po rozpadu druhé lajny leží pouze na nich již příliš mnoho zápasů. Závěrem bych chtěl pochválit celý tým, že tenhle zápas rozhodně neprohrál vlastním přístupem. Kluci bojovali a snažili se zápas zlomit aspoň vůlí, když už to jinak nešlo, a za to si zaslouží pochvalu. Škoda, že konečný výsledek byl opět v náš neprospěch.
P.S. Matěji tvoje absence je pro nás velký problém, ale mnohem důležitější teď je, abys byl brzy zcela zdráv, což ti za sebe a všechny ostatní přeji. Jenom nevím kdo mi teď bude v kabině zlepšovat náladu svými trefnými komentáři.
 
Sestava :
brankaři : Sirotek
obránci : Zíka, Kadlec, Draslar, Marvan
útočníci : Tvrdík Jiří, Hynek, Macháček M., Drahota, Tomčík, Kořistka, Sádlo, Švejda
 
branky : Hynek 3x, Tvrdík
asistence : Macháček M., Tvrdík, Drahota, Švejda
 
 
 

Sršni Kutná Hora - Junior Mělník

4  :  10  ( 3:5, 0:4, 1:1 )

  V sobotu jsme se utkali se zatím nejlepším a vedoucím celkem KLD, a to mělnickým Juniorem. Z důvodu pokračování bacilové mizérie nám chybělo několik borců, a to především Dominik s Jankem a další klíčoví hráči nastoupili v podstatě z postele bez řádného tréninku. Do utkání jsme šli s vědomím, že jen velice dobrým výkonem bychom mohli soupeře potrápit. Mužstvo se v kabině seznámilo s taktikou vytvořenou pro tento zápas: snaha o maximální nasazení, hra se zabezpečenou obranou a především důraz v prostoru před naší brankou, která se ale přestala dodržovat hned po úvodním buly.
  První střídání naší elitní lajny znamenalo šok pro kutnohorské fanoušky a předznamenalo její výkon. V útočné třetině si vytvořili tlak a slibnou šanci, ale v obraně naivně a bez důrazu, a tak již ve 23. vteřině se mohl soupeř radovat, poté co nechali zcela volného hráče před Adamem a ten se prosadil. V 6. minutě se nám podařilo srovnat rychlou akcí po ose Oťas – Jirka, kdy druhý jmenovaný nedal brankaři nejmenší šanci. Sršni jakoby v obraně byli myšlenkami úplně jinde a z toho vyplynulo několik šancí. V 8. minutě nechali svého brankáře opět na holičkách, dva hráči zůstali neobsazení před brankou a soupeř toho opět využil 1:2. V čase 10.55 nahrál Oťas Jožanovi, ten puk sice netrefil ideálně, přesto mělnickému brankaři proplul mezi betony do sítě 2:2. Ve 14. minutě ale opět zaspala naše obrana a vybídla hosty k vedení, a aby toho nebylo málo, hned za 10 vteřin přišlo zvýšení na 2:4. Za minutu se hvězdně předvedl Jirka, kdy se dokázal individuelně prosadit a přesně vystřelit 3:4. Hráči však dál působili bezkrevně a soupeř nám jasně ukazoval, kdo je pánem na ledě. V čase 16.50 se opět projevila největší slabina naší hry, kdy jsme nechali soupeřova útočníka dvakrát dorážet a věnovali mu dvoubrankové vedení. Bohužel technická, taktická a hlavně bruslařská kvalita byla na straně soupeře, přesto těsně před konce třetiny mohl alespoň zkorigovat Oťas. Jeho beckhendový blafák však ukryl brankař výtečně do lapačky, a tak se po první třetině týmy rozešly za stavu 3:5.
  Ani ve druhé třetině se Sršni v obranné hře nijak zvlášť nepolepšili, a důsledkem toho byly postupně i další čtyři góly v naší síti. Bohužel domácí jakoby rezignovali na celý zápas, přestali úplně hrát a působili zcela neškodně. Nebyli jsme schopni vymyslet kloudnou akci a naši hráči tak jen marně tlačili časomíru alespoň ke konci třetiny. Šance Oťase, kdy na něj zívala prázdná klec a volala po brance, jen deklaruje neschopnost probrat se z klinické smrti, kam jsme upadli. Druhá třetina byla ze strany Sršňů katastrofální – nedůsledná a rozklížená obrana, bezzubý útok, a proto na jejím konci byl nelichotivý stav 3:9.
  Závěrečná část hry se odehrávala už víceméně z povinnosti. Mělník byl lepší a domácí zase už zřejmě smířeni s nepříznivým stavem. Branka Matěje ze 48. minuty nic neřešila – snad jen tolik, že ukázala, jak by jsme měli hrát a dávat góly. Rychlé a přesné založení útoku, zavezení puku Oťasem do třetiny a naservírování před branku, kde se Matěj výborně prosadil. Jednoduché, leč dnes v podstatě nevídané. Jinak byla tato třetina na šance chudá a nepřinesla mimo posledního gólu Mělníka v čase 50.24 nic víc zajímavého. Zápas tedy nakonec skončil spravedlivým vítězstvím hostů 4:10.
  Co sis sám uvařil, to si musíš sníst... Právě tímto českým příslovím by se dal charakterizovat výkon Sršňů. Domácí hráli v první třetině v obranně otřesně a Mělník je za to trestal, v dalším průběhu utkání se přidali i ostatní hráči. Zápas s kvalitním soupeřem, který usiluje o postup nám ukázal, na co momentálně asi máme, bohužel držet krok s nejlepšími celky KLD nemůžeme při současné sestavě, kterou disponujeme a dnes pouze jedna úderná pětka k vítězství nestačila. V utkání kde proti většinou starším, fyzicky vyspělým a navíc rychle bruslícím hráčům už není na ledě najednou moc místa, jsme se nedokázali prosadit do více šancí, vytvářeli fatální chyby v obraně, a to rozhodlo. Pro některé hráče bylo úspěchem, když se dostali za červenou čáru a neztratili při tom kotouč, a tak na ledě hrál pouze jeden tým - tedy hosté. Hlavní příčinou současného stavu našeho týmu je vleklá a rozsáhlá marodka, kdy v podstatě od začátku roku nejsme schopni dodržovat pravidelný tréninkový cyklus aspoň deseti hráčů. Abychom opět našli svoji tvář, musí právě zde dojít k nejzásadnější změně. Zahnat bacily a začít v přijatelném počtu normálně trénovat.
 
Sestava :
brankaři : Sirotek
obránci : Zíka, Pipková, Draslar, Marvan, Švejda Pavel
útočníci : Tvrdík Jiří, Hynek, Macháček M., Drahota, Tomčík, Tvrdík Jan, Švejda Petr, Jiráň, Sádlo, Kadlec
 
branky : Tvrdík 2x, Macháček M., Tomčík
asistence : Hynek 3x
 
 
 

NIKDY NENÍ TAK ZLE, ABY NEBYLO JEŠTĚ HŮŘ

  Docela odvážný nadpis, že? Ale vlastně proč ne. Jak nám ukazuje bulvární tisk, dobře nadepsaný článek má vždy větší šanci na úspěch.
 Pravdou je, že zákeřné viry a zranění náš tým dál cíleně a vědomě oslabují, a tak se nabízí spíš otázka: „Dohrají Sršni tuhle sezónu důstojně“? Nechtěl bych být nositelem předčasných hodnocení, ale reálná možnost většího úspěchu se nám pomalu vzdaluje. Třeba ale tato situace týmu prospěje, ještě více se semkne a v posledních zápasech to nebude hra kočky s myší. Organizované a společné zvládnutí odporu a tlaku soupeře se neobejde bez vzájemné podpory všech hráčů. Tým, ve kterém jedinci postrádají ochotu pro vzájemné vypomáhání, jako tomu bylo u nás minulou sobotu, nemůže zvítězit.
  Od začátku nového roku se potýkáme stále se stejným problémem – marodka! Máme co dělat, aby na led mohly vyjet alespoň dvě "pětky", což se zatím vždy podařilo i díky výpomoci mladších spoluhráčů z žákovské kategorie. A jinak tomu nebude ani tento víkend, kdy se utkáme s jasným lídrem soutěže Juniorem Mělník. Bohužel tento tým hraje v podstatě pouze s hráči roč.93, a tak to bude hodně těžká písemka pro naše benjamínky, ale jediným možným způsobem zdokonalování sebe samotného je navyšování počtu zkušeností.
  V hokeji nejde jen o výsledek, ale také o dobrý pocit z předvedeného výkonu. A já bych Vám moc přál, aby se po sobotě dostavil a koneckonců někdy mužstvo se silnější vůlí a štěstím dokáže o body obrat i papírově silnější celek.
  Nedávno mi bylo v diskusi vyčítáno, že stavím hru na svých oblíbencích. Musím se ohradit, že se mi tento výraz vůbec nelíbí, protože mi zavání nadržováním a protekcí. Přesto uznávám, že mám rád typy hráčů toužících po vítězství, toužící ze všeho nejvíc po úspěchu a vše mu obětují. Jenom tým, který má ve svém středu alespoň několik takových hráčů, kteří řeší situace tak, aby se tomuto úspěchu přibližovali, může směřovat stále vzhůru. Tito hráči neuctívají alibismus, chtějí udeřit, přetlačit soupeře, zvednout ruce vzhůru a jsou ochotní tomu obětovat víc než ostatní. Doufám, že pár takových se najde i v sobotu a na věku nezáleží.
 
 
 

Slavoj Velké Popovice - Sršni Kutná Hora

12  :  5  ( 5:3, 5:1, 2:1 )

  Pořádnou ostudu si uřízli hokejisté Kutné Hory na ledě svého dalšího soupeře Slavoje Velké Popovice. Utkáni sice slibovalo zajímavou podívanou, bohužel posílený soupeř byl o „level“ výše, a k naplnění tohoto předpokladu z naší strany dle mého soudu vůbec nedošlo, nebo alespoň já jsem to nezaznamenal.
  První gól přišel přesně v čase 00:21, dvojice Jirka-Oťas totiž způsobila zmatek v popovické obraně a druhý jmenovaný nekompromisně prostřelil gólmana. Snížení ale přišlo okamžitě za 13 vteřin, kdy se Pepa dopustil minely ve středním pásmu a popovický útočník jedoucí po pravé straně sám na Adama, mu přesnou střelou do vinglu nedal šanci. Tato branka ale hosty nepoložila a na konci povedené kombinace první lajny stál Jirka. Čas 00:53 a na světelné tabuli stav 1:2, skutečně hektický začátek. Bohužel všechny pokyny z kabiny ohledně bruslení a aktivity se velmi rychle přestaly dodržovat a brzy bylo jasné, že dnes nebude lehké Popovice porazit. Držet krok s dobře bruslícím soupeřem jsme vydrželi jen do 8.minuty, kdy domácí srovnali na 2:2. Na ledě to se Sršni nevypadalo moc růžově a jedině naší bojovností jsme mohli čelit ledovým bleskům z Popovic, ta nám ale dnes chyběla. V 15.minutě se projevila naše pasivita i při oslabení, kdy jsme nechali zcela neobsazeného hráče mezi kruhy a jeho lehká střela mezi Adamovi betony znamenala vedení domácích 3:2. Záhy se po nezištné přihrávce Jirky, trefil takřka pravidelný střelec z posledních zápasů Oťas a naposledy v tomto zápase srovnal výsledek. Domácí v první třetině i dál jasně dominovali a jeden z klíčových okamžiků zápasu nastal necelou minutu před koncem třetiny. Náš gólman slevil ze své dosavadní jistoty a vybral si několik slabších chvilek, kdy byl v rozmezí 20 vteřin dvakrát překonán, a tak došlo ke střídání na tomto postu. Cennou remízu jsme nedonesli do kabiny, a proto na konci první dvacetiminutovky platil stav 5:3.
  Do druhého dějství jsme však znovu nenastoupili nijak závratně. Ztroskotávali jsme na precizní obraně hostů a následující minuty již přinesly gólovou smršť. Domácí se usadili v kutnohorském obranném pásmu, zle zatápěli a vytvořili si v naší třetině téměř střelnici. Díky nesrovnalostem v obraně Sršňů, pasivitě našich bránících hráčů a nedůrazu při dorážkách popovických útočníků musel Vašek v rozmezí 13 minut lovit z branky pět puků. V této době byli hosté jednoznačně nahoře a naše obrana si na obranu jen hrála. V čase 38:26 snižoval Matěj dorážkou Jirkova střeleckého pokusu – 10:4 a tím nešťastná druhá třetina skončila.
  Do třetí části se vstupovalo, jakoby už byly karty jasně rozdány. Oba týmy mírně polevily, vědomy si výsledku a po hokejové stránce se spíše dohrávalo. Ve 46.minutě zarazili Popovice již 11 hřebík do naší rakve, byli pevně v sedle a hosté si přáli co nejrychlejší konec pochmurného představení. Stav aspoň kosmeticky v 57.minutě ještě upravil Oťas po střele Jirky. Na konečných a debaklových 12:5 zvýšili domácí v 58. minutě, a snad poprvé v mistrovské soutěži můžeme tvrdit, že jsme na soupeře po hokejové stránce neměli.
  Mohl bych napsat, že jsme se zase jednou špatně vyspali a do Popovic jeli v blbé náladě, což následně ovlivnilo náš nedostatečný přístup k zápasu. Pravdou však je, že jsme se díky marodce totálně rozklížili a celý týden se scházeli na trénincích sotva v pěti až sedmi lidech. Tento výpadek byl u mnohých jasně viditelný, jako nedostatek sil na hráčích, kteří nastoupili v pátek za juniorku. Chyběla nám výbušnost, rychlý přístup a dynamika prvních kroků. Skoro u všeho jsme byli až druzí a svým pasivním bruslením nechávali soupeři neskutečně mnoho prostoru pro kombinace. K tomu přidejme ještě výtku, kterou osobně nazývám nedůraznou a naivní obrannou hrou, která se týká všech pěti hráčů na ledě. Ale ze všeho nejvíc chyběl nějaký „rafan“. Jednoduše někdo, kdo by jezdil nahoru dolu, nebál se osobních soubojů, spoluhráčům by dokázal pořádně vynadat a svým přístupem, že jde po hlavě za každým pukem, by motivoval ostatní k zamyšlení nad svými výkony. Tento zápas si za rámeček rozhodně nedáme a naše nasazení zastínilo dva předposlední výborné výkony. Přesto sezóna tím nekončí a život už tuplem ne. Takže rychle vyčistit hlavu, zlé zahodit a vzít si pouze ponaučení, že takhle nelze vyhrávat.
 
Sestava :
brankaři : Sirotek, Rejna
obránci : Zíka, Pipková, Draslar, Drahota
útočníci : Tvrdík, Hynek, Macháček M., Vítek, Tomčík, Kořistka, Švejda
 
branky : Hynek 3x, Tvrdík, Macháček M.
asistence : Tvrdík 4x, Macháček M., Hynek
 
 
 

ROZPIS ÚNOR 2010

 

sobota 6.2.2010         Sršni – Mělník           od 9.00 hod.
 
neděle 14.2.2010       Rakovník – Sršni        od 11.00 hod.             odjezd 7.30 hod.
 
sobota 20.2.2010       Sršni – Černošice      od 11.30 hod.
 
sobota 27.2.2010       Sedlčany – Sršni      od 12.00 hod.             odjezd 9.15 hod.
 
!!! Možná změna není vyloučena !!!
 
 
 

Sršni Kutná Hora - Tatran Sedlčany

8  :  5  ( 2:0, 2:2, 4:3 )

  Kutnohorští sršni se v dalším domácím klání tohoto víkendu utkali se sedlčanskými sršni k dohrávce odloženého utkání z 18.kola. Po sérii těžkých utkání postavil los Krajské ligy dorostu našemu celku do cesty papírově slabší mužstvo. Bohužel nepříjemné skutečnosti, které provázely sehrání tohoto utkání, zapříčinily, že bylo od mnohých pojato prakticky jen jako formální záležitost. A tak i při velmi dobré divácké podpoře, i když s nepřesvědčivým výkonem, náš celek opět zvítězil a připsal si povinné 3 body do tabulky KLD.
  Úvodní buly vhodil rozhodčí Tomčík něco málo před 18. hod. mezi centry zahajovacích pětek. Sedlčany byly od začátku velmi laxní a Sršni ho i přes pomalé a já bych dokonce použil i slovo znuděné bruslení přehrávali a uzavřeli v jeho obranném pásmu. Gól padl hned z první větší šance. Psala se 2. minuta, když Oťas našel přihrávkou Dominika a ten prostřelil nepřipraveného brankaře. Domácí rychlý gól trošku ukolébal, a přestože jsme si tvořili i další šance, pro malý důraz v koncovce a matný výkon, se na ledě nedělo nic zajímavého. Nesouvislý tlak vyvrcholil těsně před koncem první části hry, kdy Martinova střela od modré čáry skončila až za překvapeným brankařem hostů, který nic neviděl.  
  Ani druhá třetina nebyla herně nijak závratná. Ve 31. minutě se mezi střelce zapsal Matěj a vše pokračovalo v duchu pohodového přáteláku dál. Pak ale přišlo několik oslabení, které soupeř potrestal. Laxní a jakoby nepřítomní hráči nepokrývali soupeře před brankou, a tak si Vašek prožil za děravou obranou opravdu křest ohněm. Skutečně den otevřených dveří naší obrany byl nevídaný z jednoho prostého důvodu – všichni chtěli útočit a vracet se a bránit málokdo. A tak jsme byli svědky neustálých přečíslení – dokonce i 3-0. Po druhé třetině se tedy skóre zastavilo na 4:2.  
  Třetí část hry navázala svou nižší kvalitou na předchozí. Zdramatizovat zápas se Sedlčanům povedlo během prvních minut, kdy Vašek dvakrát kapituloval, a rázem bylo srovnáno 4:4. Soupeř byl v tu chvíli na koni a domácí měli co dělat, aby neinkasovali po páté. Poté se však někteří domácí konečně začali probouzet a aspoň trochu hrát. Ve 46. minutě nám vedení vrátil Jirka a za nedlouho vypálil tvrdě Martin od modré a puk zapadl za překvapeného brankaře hostů. Naše vedení až na 8:4 postupně navýšili ještě Míra s Oťasem. Minutu před koncem však domácí hráli oslabení a neskutečně pasivní hrou věnovali soupeři poslední zápis do listiny střelců 8:5.  
  Při hodnocení vlastního utkání není tentokrát na místě používat nějaká pochvalná slova - byl to výkon jako ze zlého snu. V porovnání se sobotním duelem se Zbraslaví, které mimochodem skončilo zcela stejným výsledkem, je to rozdíl jako den a noc. Když chybí (a teď není důvod se vymlouvat na skutečnosti, které utkání předcházely) i základní věci, jako je snaha, motivace a přístup, je to hodně zlé. Opravdu nechápu, jak můžeme odehrát dva tak kvalitativně rozdílné zápasy jen díky … Zkrátka a jednoduše – utrpěli jsme vítězství. Musím se předem omluvit za ráznost svého hodnocení, ale nebýt mi na střídačce taková zima, tak jsem si připadal jak na golfu. První důvod je, že golf je bezkontaktní sport, což dnešní nasazení naprosto splňovalo. Od Tigera Woodse někteří převzali i pomalé ploužení se po hřišti, které bylo viditelné například, když ve zcela pohodovém tempíčku "stíhalí" protihráče. Nutno dodat, že když už jste ho náhodou dostihli, absolutně ho neatakovali, ba naopak, ještě mu ustupovali z cesty. Aby se neřeklo, občas zašermovali hokejkami a s někým se srazili, což je ale strategie, která konzistentní hru pouze paroduje. Ale abych nezapomněl na další podobnost s golfisty – netvořili jsme hru, kotouč z vlastního pásma nesmyslně posílat do země nikoho, je stejné, jako když začínající golfista odpálí míček a vlastně ani neví, kam ho odpálil a proč vlastně ho tam odpálil. Přesto abych nekončil záporně – tři jednoznačná pozitiva nedělního podvečera.
1. Jsem opravdu rád, že se hrálo i za těchto podmínek a všechna odložená utkání tím máme odehraná a dál již snad pojedeme pouze podle rozpisu. Uznávám, že hrát v rozmezí devíti dnů čtyři (někteří i pět) mistrovských utkání díky marodce v podstatě jen na dvě lajny je velká darda a fyzické či psychické síly se už těžko někde dolují.
2. Je dobře, že si za nás zahrál i další hráč ze starších žáků Láďa Šváb a měl tak možnost poznat co ho za pár měsíců čeká – i když přesně tohle určitě ne.
3. No a jako poslední mě potěšilo, že se dnes prosadili i sváteční střelci a dokázali, že umí dávat taky góly.
 
Sestava :
brankaři : Rejna
obránci : Zíka, Tvrdík Jan, Draslar, Tomčík
útočníci : Tvrdík Jiří, Hynek, Macháček M., Vítek, Drahota, Šváb, Švejda, Sirotek
 
branky : Zíka 2x, Tvrdík Jiří 2x, Vítek, Macháček M., Drahota, Hynek
asistence : Hynek 2x, Sirotek 2x, Tvrdík Jiří, Zíka, Tvrdík Jan, Švejda
  
 
 
 

Sršni Kutná Hora - Slavoj Zbraslav

8  :  5  ( 2:2, 3:3, 3:0 )

  Důležitý souboj čekal náš celek ve 22. kole KLD, kdy se mu postavilo do cesty velmi dobře známé mužstvo Slavoje Zbraslav. Dala se očekávat urputná bitva o body, které oba celky potřebují jako sůl v boji o místo na bedně. Sestava sršňů se koncem týdne bohužel několikrát měnila, když se postupně pro nemoc omluvilo více zkušených opor než se čekalo. Vzhledem k této důležité okolnosti, soupisce soupeře podle které nastupoval s drtivou většinou hráčů roč.93 (osm z třinácti) a při sledování rozbruslení se přítomní hokejoví příznivci klonili spíše k očekávání převahy zbraslavského týmu. Tato očekávání však naplněna nebyla.
  Od začátku duelu se toho útočníci Sršňů evidentně nebáli a elegantně proklouzávali obranou hostů, a tak již ve 4. minutě dali první gól, dokonce při vlastním oslabení. Dominik dostal nahrávku od Oťase a svým typicky nechytatelným švihem vymetl pravý horní růžek zbraslavské svatyně. I dál domácí tvrdě pracovali, a hned za dvě minuty stál Jirka na konci tlaku, který vytvořili spolu s Oťasem a Martinem - 2:0. V těchto chvílích jsme zbraslavskému brankaři zle zatápěli, ten však již další šance i se štěstím ustál. Mnoho slibných příležitostí jsme vyloženě zazdili svým nedůrazem a snahou dávat góly do prázdné branky, kdy naši hráči nedokázali propasírovat puk za zjevně dezorientovaného brankáře a obranu hostů. Chyběla minuta a půl do konce třetiny a nikdo již neočekával, že se něco na výsledku může změnit, obzvláště když jsme soupeře celou dobu k ničemu nebezpečnému nepustili. Ale opak byl pravdou. Jednoduchou situaci ve vlastní třetině jsme trochu podcenili a Adam byl poprvé v zápase překonán. Konec třetiny Sršni neuhlídali a nechali Zbraslavi zbytečným faulem početní výhodu, kterou soupeř využil v čase 19.50, kdy nastřelený puk před branku tečoval jejich útočník do protipohybu našeho gólmana. O tom, že jsme byli lepší a měli vést aspoň 5:0, svědčí i zcela přesvědčivá střelecká statistika, přesto byl stav po prvních dvaceti minutách 2:2.
  Druhou třetinu odstartoval krátký nápor Zbraslavi, který mohl ale paradoxně vyústit další brankou v jejich síti, kdy se naši hráči dostali do přečíslení, ale opět se nám vrátilo trápení v koncovce. Ve 25. minutě měli Sršni výhodu přesilové hry, ale odehráli ji neskutečně laxně a doslova nechali jít Zbraslav do vedení. Hosté na chvíli přebrali iniciativu a my se museli znovu probudit. V polovině druhé třetiny došlo k přetahování o výsledek, kdy během dvou minut padli tři branky a na konci přestřelky byl stav 4:4. To už však neplatilo ve 36 .minutě, kdy se prosadil nejlepší střelec Sršňů v letošní sezóně Oťas po nahrávce Jirky a vrátil našemu mužstvu vedení. Zbraslav se však nechtěla tak lehce vzdát šance na dobrý výsledek a za 25 vteřin Adam nedosáhnul na střelu jejich nejlepšího hráče s číslem 3 a misky vah byly opět srovnány. Následovala sérii neproměněných samostatných akcí, které uzavřel Jirka ve 38. minutě, kdy jel opět sám a „ruským blafákem“ ani tentokrát prokletí nezlomil. Ke konci druhé části začala vrátka naší trestné lavice překotně vrzat jako velikonoční řehtačky, ale naštěstí jsme všechna oslabení i půl minuty 5 na 3 zvládli, a tak se šlo do kabin za stavu 5:5.
  Před závěrečnou třetinou zněl úkol jasně: namasírovat nohy, vlítnout do ní jako neřízená střela, zklidnit se v koncovce, šoupnout jim tam tři fíky a jít domů. Nepamatuji si kdy byly instrukce z kabiny, tak důsledně naplněny. Třetí třetina se nesla ve znamení jediného týmu - Sršňů. Psala se 43. minuta, kdy ujel hbitý forvard Sršňů Dominik a začal obracet kartu. Nekompromisně si vychutnal obranu a tradičně bekhendem zavěsil za dezorientovaného brankaře hostů. Nervozita na střídačce hostů se stupňovala a její trenér dal volný průběh své emocionální disbalanci, kterou rozhodčí ocenil vykázáním do kabiny. To co se poté dělo bych nerad popisoval, nechápu však jak trenér s antisociální poruchou a nízkou profesní etikou může pracovat u mládeže. Teď už se ale věnujme dění na ledě. I v dalším průběhu poslední třetiny Sršni soupeře jasně přehrávali a v čase 51.10 pojistil naše vedení Oťas s asistencí Pepy. Závěr jsme uhráli velezkušeně a až na jedno malé zaváhání Zbraslav nepustili ke střele a přidali i další pojistku. Jirka je rozený střelec a v čase, kdy spoluhráči na střídačce odpočítávali poslední vteřiny utkání se trefil nechytatelně pod víko a vystavil hostům razítko na zpáteční jízdenku do Prahy i s otiskem horní tyčky.
  Kdo přišel i v tom krutém mrazu, neprohloupil. Sršni sehráli se Zbraslaví pěkné utkání ve svižném tempu, které více vyhovovalo domácím. Hráči bojovali, lítali po ledě a soupeře po herní stránce i v konečném součtu výrazně převyšovali. Utkání jsme mohli rozhodnout mnohem dřív, protože v některých fázích byl tlak Sršňů až drtivý. Kdybychom proměnili šance, mohli jsme zápas odehrát v mnohem větším klidu, ale přišli by jsme o ten festival nevyužitých tutovek ve druhé třetině. Podruhé v řadě zaujal pozici nejproduktivnějšího hráče týmu Oťas. Jeho úspěšnost dokazuje, že schopnost objevit se ve správný okamžik v určitém prostoru a cit pro hru nejsou v žádném případě dílem náhody, ale že se jedná o velmi důležitou součást jeho schopností. Jirka potěšil oko diváků neuvěřitelnými průniky z naprosto bezvýchodných situací i přes několik hráčů až před brankáře, které se mu však už nedařilo tak skvěle zakončit. Nejlépe hodnoceným hráčem dnešního zápasu je za nasazení, produktivitu a tvůrčí práci Dominik. Jeho práce pro tým, a především pro druhou lajnu je nenahraditelná a v dnešním zápase, kdy se skoro celá formace rozpadla kvůli nemoci, to byl především on a jeho výkon, který druhou lajnu činil srovnatelnou s naší údernou první řadou. Hokejoví příznivci a odborníci hovoří o Dominikovi jako o hráči, který někdy není na ledě dlouhé minuty vidět, aby se v pravý okamžik zjevil na správném místě a překvapil brankáře pohotovou a přesnou střelou. Já jen dodám, že dnes byl i hodně vidět. Ale i ostatní hráči, kteří dnes nastoupili v sršním dresu si zaslouží velkou pochvalu za nasazení a výkon který předvedli, a proto mohla po utkání panovat v naší kabině opět výborná atmosféra, která by se dala vyjádřit parafrází textu jedné známé písničky: „ …tento ľahký úsmev nič už len tak neskriví, a už sme zase frajeri… „.
 
Sestava :
brankaři : Sirotek, Rejna
obránci : Zíka, Tvrdík Jan, Draslar, Tomčík
útočníci : Tvrdík Jiří, Hynek, Macháček M., Vítek, Drahota, Sádlo, Švejda
 
branky : Hynek 4x, Tvrdík Jiří 2x, Vítek 2x
asistence : Hynek 3x, Tvrdík Jiří 2x, Zíka 2x, Tvrdík Jan, Draslar, Macháček M.
 
 
 

SLAVÍME PRVNÍ NAROZENINY

  Přátelé i nepřátelé, spoluhráči i soupeři DĚKUJEME! Když Adam před rokem (pro nás technokraty se zálibou v přesných datech 23.1.2009 15:37:55) spouštěl náš hokejový web, netušil, že se jeho návštěvnost může tak brzy přiblížit dvaceti tisícům unikátních přístupů s průměrnou denní návštěvností kolem 70 (což rozhodně převyšuje počet hráčů našeho teamu i jejich rodinných příslušníků).
  Tato statistika nás velmi těší a věřte, že každé zadání adresy http://hcsrsni.wbs.cz do Vašeho prohlížeče nám dodává novou chuť tvořit a zlepšovat úroveň těchto stránek. Ale konec přeslazených řečí a vzhůru do dalšího roku.
 
 
 

Sršni Kutná Hora - Slavoj Velké Popovice

10  :  2  ( 3:1, 3:1, 4:0 )

  Netradičně v neděli 17.1.2010 od 14.30 hod. nastupovali naši dorostenci k dohrávce důležitého utkání o přední příčky tabulky proti týmu Slavoj Velké Popovice. Před tímto utkáním byli domácí na průběžném čtvrtém místě tabulky a hosté okupovali druhou příčku s dvoubodovým náskokem. Sršni však měli za sebou dva zápasy, kdy nepředvedli oslnivý výkon a chtěli svým fanouškům ukázat, že to byl jen pouhý záchvěv, který má občas každé mužstvo.
  Vstupovali jsme do zápasu s úmyslem agresivním bruslením a napadáním zatlačit soupeře do jeho třetiny a z vytvořeného tlaku vstřelit branky a rozhodnout utkání co nejrychleji. Hned po vhození úvodního buly, dávala první lajna vědět, že to bude jejich odpoledne a rozpoutala na ledě žlutočerné peklo. Přesto šli do vedení hosté, když se ve druhé minutě poprvé dostali do naší obranné třetiny a po zmatku před naší svatyní z druhé vlny zavěsil jejich útočník. Nutno ale také podotknout, že to byl moment, který vůbec neovlivnil další průběh hry. Minutu poté Martin zatoužil po brance, což se mu splnilo po ideální nahrávce Jirky mezi kruhy a bylo srovnáno. Nabuzení domácí, kteří tři zápasy po sobě nevyhráli, pokračovali v rychlém a fyzicky velmi náročném tempu. V 10.minutě vyslal svojí jedovku od modré Martin a Oťas lehkou tečí před gólmanem poslal náš tým do vedení, aby za pět minut náš znovu probuzený střelec již zvyšoval na rozdíl dvou branek po nahrávce Dominika. Do kabin jsme odcházeli za velice příznivého stavu 3:1, po třetině, která se odehrála ve strhujícím tempu, takže se jen nabízela otázka: „Jak dlouho takovej mazec vydržíme“.
  Za výborné divácké podpory, která hecovala naše hráče k dalším výborným výkonům, jsme začali druhou třetinu a vstup to byl nadmíru vydařený, protože v čase 21.12 se zapsal do listiny střelců i Janek po nahrávce Hynka. Popovický kozel se však nechtěl jen tak snadno vzdát a po necelé minutě konečně zužitkoval jednu ze svých mnoha šancí. Snížení na 4:2 pro něj ale bylo poslední radostnou chvilkou v tomto zápase, protože za 18 vteřin nám Oťas vrátil tříbrankové vedení po nahrávce Jirky, a především do konce zápasu se trefovali již jen domácí. Trenér Popovic v polovině utkání vystřídal brankáře, ale zastavení gólového přídělu tato změna přivodit nedokázala. První pětka v těchto momentech oplývala aktivitou, za což byla odměněna v čase 31.06 další brankou z hole Jirky, za asistence Oťase. Přestože na světelné tabuli s koncem druhé třetiny byl stav 6:2, což naznačuje na převahu jednoho týmu, skutečnost na ledě ukazovala vyrovnanou hru na obě strany, kdy se ani jeden gólman v brance nenudil a počet střel byl v podstatě shodný.
  Definitivní pojistku na 7:2 přidal začátkem poslední třetiny opět Oťas, když mu nenahrával nikdo jiný než Jirka. Titul pro střelce nejhezčí branky jim však v čase 51.10 vyfouknul Dominik, který nádherným bekhendem zavěsil pod víko brány střežené popovickým gólmanem. V závěru utkání, které bylo pro domácí velmi fyzicky náročné, přidal ještě dvě branky Oťas, který tak zkompletoval svůj dvojnásobný hattrick a uzavřel konečný účet duelu na krásných 10:2. Sršni pak závěrečnou děkovačkou všem věrným fans ukázali, že hrát a bojovat ještě nezapomněli.
  Konečně přišlo osvobození od pána temnot!!! Když mám být upřímný, po včerejší poslední třetině mi přišlo příznačné snad jen motto ze známé komedie: "Hnus, velebnosti". Dnes ale budu ve svém hodnocení veskrze pozitivní a hráče chválím za nasazení, bojovnost a především za schopnost a sílu týmu překonat špatné období. Dnešní zápas s Popovicemi nebyl zdaleka tak lehký a jednoznačný, jak by si mohl mnohý fanoušek představovat po seznámení s konečným výsledkem. Předvedli jsme lepší hru než soupeř, větší nasazení a touhu po vítězství a tím si ho zasloužili. Náš tým podal kolektivní výkon, ale výsledkově se mohl opřít především o vynikající hokejové techniky a střelce Oťase, Jirku a Dominika, v obraně pak již tradičně o Martina a dnes největší milé překvapení Jendu, který odehrál svůj post s přehledem, výborně bruslil a nezkazil snad jedinou přihrávku. Velmi důležité bylo vytvoření skvělé týmové atmosféry a schopnost hráčů se vzájemně povzbudit, či podpořit jeden druhého. Většina se dokázala hokejem bavit, a o každém z nich by se dala dnes napsat spousta pochvalných vět, ale zůstaňme nohami na zemi, protože znovu potvrdit takový výkon bývá někdy mnohem těžší.
  Jediným stínem tohoto utkání bylo zranění Hynka, který odstoupil ze zápasu předčasně, a po transportu do nemocnice byla potvrzena nemilá diagnóza – zlomenina klíční kosti. Myslím, že můžu napsat za všechny kluky a děvče našeho týmu přání brzkého uzdravení a návratu do naší kabiny.
 
Sestava :
brankaři : Sirotek
obránci : Zíka, Tvrdík Jan, Marvan, Drahota
útočníci : Tvrdík Jiří, Hynek, Macháček M., Vítek, Macháček H., Kořistka, Tomčík, Ryšan
 
branky : Hynek 6x, Zíka, Tvrdík, Kořistka, Vítek
asistence : Tvrdík 3x, Zíka 2x, Vítek, Macháček H., Hynek, Ryšan
 
 
 

HC Benešov - Sršni Kutná Hora

:  2  ( 1:0, 4:2, 1:0 )

  Opět jsme měli možnost zavítat k dorosteneckému utkání do „Benešovské arény" a nebylo možné se ubránit určitému sentimentu při vzpomínce na loňské soustředění v těchto prostorách, který bohužel v průběhu zápasu ztrpkl. Sršni neměli v sestavě z důvodu marodky a lyžařských kursů několik svých tradičních opor, přesto jsme nastupovali do utkání s vírou v solidní výkon.
  Ze začátku se obě mužstva takzvaně oťukávala a zápas byl z mého pohledu takový vláčný. Žádný z celků nechtěl udělat chybu a jakoby čekal, co udělá soupeř. Přesto jsme si vypracovali několik slibných šancí, především ze samostatných úniků, kterými jsme pohrdli, a tak vše odstartoval ve 12.minutě soupeř. Po ztrátě puku na obranné modré, propadl v souboji 1-1 David a tváří v tvář Adamovi benešovský útočník otevřel skóre. Nijak oslnivý výkon nezačali naši hráči předvádět ani při tomto nevyhovujícím výsledku a především naši útočníci doslova pálili jednu šanci za druhou. Na střely skončila tato třetina 10:10, na vyložené šance jsme vyhráli 3:6, ale skóre bylo 1:0, a to jediné se skutečně počítá.
  Vstup do druhé třetiny se nám vydařil, kdy v čase 20.54 vysunul dlouhou nahrávkou Hynek Dominika do breaku, a ten se nemýlil. Vedení ale netrvalo ani deset vteřin, kdy po buly projel benešovský hráč trestuhodně jednoduše přes tři naše hráče a opět sám před brankařem skóroval. V čase 25.16 se našemu týmu podařilo v tomto zápase naposledy vyrovnat Jankem po nahrávce Hynka. Tento moment se zdál být dostatečným impulsem ke staré dobré hře Sršňů. A skutečně osm minut jsme byli lepším týmem, bohužel bez gólového efektu. Právě v době, kdy se zdálo, že máme Benešov na lopatě, udělal chybu na útočné modré Hynek a soupeř po situace 2-1 šel opět do vedení. Kluci se zdáli stavem 3:2 zaskočení, a tak zákonitě musel přijít další trest. V čase 15.55 střelu z levého kruhu Adam pouze vyrazil vysoko nad sebe a než se stačil správně zorientovat, tak padající puk po jeho zádech skončil v naší brance. To co potom následovalo lze nazvat totální útlum, který vyvrcholil 10 vteřin před konce druhé části, kdy nám dal soupeř lekci, jak se hraje přesilovka 5 na 3.
   Poslední třetinu jsme zahajovali se snahou pokusit se s výsledkem ještě něco udělat, ale byla to pouze bezzubá křeč. Zápas dostal podobu debaklu hned ve 48.minutě, kdy tentokrát Martin zakládající útok při naší přesilovce namazal soupeři 6:2. Náš celek již nebyl schopen předvádět vůbec nějakou hru, dát si přesnou nahrávku na dva metry, natož pak několik přihrávek a prověřit soupeřova gólmana. Hodit v tu chvíli ručník na led by bylo vysvobozením.
   V Benešově jsme bohužel nenašli ztracenou pohodu v koncovce, a ani se nepotkali s formou z konce minulého roku. Marné hledání východu z bludiště utrpení, tak taková je aktuální situace našeho celku. Chtěl bych ještě dodat, že vám kluci tímhle hodnocením, nechci nijak škodit, protože herní a výsledková krize občas potká každý tým. Vím, že se snažíte něco s tím udělat, a tak nevěšte hlavy a bojujme dál, protože nic jiného nám nezbývá. Aneb kdo nic nedělá, nic nezkazí.
 
Sestava :
brankaři : Sirotek
obránci : Zíka, Tomčík, Ryšan, Macháček H., Marvan
útočníci : Tvrdík Jan, Hynek, Macháček M., Vítek, Kořistka, Drahota
 
branky : Vítek, Kořistka
asistence : Macháček H. 2x
 
 
 

Sršni Kutná Hora - Spartak Vlašim

4  :  6  ( 1:1, 0:4, 3:1 )

  V sobotu 9.1.2010 již v 9.00 hod. opět znělo kutnohorskou halou dunění mantinelů, na ledě se totiž hrál hokej. Kdo se prohrabal přívaly sněhu a chtěl si osvěžit právě tuto atmosféru, určitě tam byl. Sršní dorostenci hostili tým Spartaku Vlašim a vyrovnanost bodových kont soupeřů je natolik těsná, že se dal očekávat těžký souboj.
  Začátek utkání přinesl rychlý hokej, který pro nestraného pozorovatele byl jistě svěží podívanou. Ani jedno mužstvo se přes několik dobrých pokusů nemohlo prosadit, ovšem přítrž tomu učinili hosté v 10. minutě, kdy přehráli naší třetí lajnu. Po dobře sehrané přesilové hře jsme zásluhou Oťase snížili na 1:1 a začínalo se znovu. Více gólů však vcelku pohledná první třetina nenabídla, snad i proto, že náš právě jmenovaný elitní střelec promrhal několik tutových šancí.
  Do druhé častí zápasu jsme vstoupili vyloženě špatně, když již ve 21.minutě v době naší přesilovky nedokázala první lajna po zmatcích před brankou včas uklidit puk od modrého půlkruhu. Ve 28.minutě chladnokrevně zakončil z prostoru mezikruží Oťas, bohužel rozhodčí tento vyrovnávací gól neuznal pro posunutou branku. Hráči Sršňů, jakoby psychicky sraženi tímto momentem se nesoustředili pořádně na hru a zatímco jsme se snažili udělat něco s výsledkem, soupeř nám dával lekci z produktivity a navýšil své vedení již na 1:5. Zkomplikovali jsme si to sami, když jsme dostávali laciné branky od nedůrazně obsazených hráčů před naší svatyní, poté, co jsme neproměnili x vyložených šancí a prakticky platilo: „Nedáš - dostaneš“. Tento útlum, kdy naše mužstvo ztratilo střeleckou potenci a naopak zbytečně 3x inkasovalo setrval až do konce třetiny. V této častí jsme propadli na plné čáře i za ní – kombinace nula, koncovka děs, nasazení na bodu mrazu...
  Do poslední třetiny jakoby nastoupilo jiné mužstvo s novou motivací a po několika minutách to bylo 3:5 brankami Oťase a Martina, který svou typickou dělovkou od modré našel skulinu mezi bránícími hráči. V 51.minutě se sice podařilo vlašimským opět skórovat, ale domácí to tentokrát nijak nevyvedlo z konceptu, a tak za chvíli přišla odpověď z hole Oťase 4:6. Znovu probuzená bojovnost a nasazení nás v závěru utkání hnalo dál, bohužel ale zápas není nekonečný, a tak lze jen spekulovat, jestli bychom v dalších minutách na ledě vyrovnali. Takhle zápas i přes dvouminutovou power-play skončil 4:6.
  Herně to vypadalo tak, že pokud bychom proměnili šance, kterých nebylo zrovna málo, tak zápas může mít vyrovnaný průběh. Jenže hokej je velmi rychlá hra, která se hraje na góly, a né na gólovky. Po vyrovnané první třetině jsme si dnešní zápas prohráli v druhé časti, kdy co se týká herního projevu, nemohu bohužel použít jiné slovo, než žalostný. V posledním dějství tým dokázal, že umí zabojovat, jen k tomu potřebuje náznak šťastné chvilky, ale v takto vyrovnané a náročné soutěži je dvacet minut málo.
  Teď dva důkazy o tom, jak statistiky můžou být klamné a nevypovídající. Přestože Oťas dnes zaznamenal hatrick, může se pyšnit vizitkou „vrchního paliče“, protože množství jím neproměněných šancí je neuvěřitelné. Naproti tomu Jirka zaznamenal čtyři asistence, i když neskutečně sóloval a já měl pocit, že se nám vrátil starý známý „drbající Jiří“.
  Závěrem z trochu jiného soudku. Budu se asi opakovat, když řeknu, že některým hráčům třetí lajny se nedostává snahy, nasazení a bojovnosti, kterou by měli předvádět ve snaze o větší čas na ledě. Poslední dobou a možná je to déle, jenom v kontrastu s jinými hráči, kteří trénují a hrají aspoň přibližně tak jak mají , to začíná být více a více patrné. Je mi to líto, ale každý svého štěstí strůjcem.
  Někdy je složité hrát utkání, když máte s bídou deset hráčů, ale neméně náročné je zvládání situací, kdy máte co do počtu hráčů dostatek, ovšem s velkými výkonnostními rozdíly, dílem i opravdu nemalým věkovým rozdílem. Zařídit vše tak, aby se rodiče nerozhádali a hráči neurazili nebo nezatrpkli, to je skutečně úkol, který nemusí trenérovi nikdo závidět. Přesto jste už dorostenci a s konkurencí a konkurenčním prostředím se budete muset umět poprat, protože v dalších letech a životě Vás nic jiného nečeká. „Život je boj“, to jsme neřekl já, ale je to pravda a každý si své místo na slunci (na ledě) musí vybojovat.
 
Sestava :
brankaři : Sirotek, Rejna
obránci : Zíka, Pipková, Draslar, Marvan
útočníci : Tvrdík Jiří, Hynek, Macháček M., Macháček H., Kořistka, Vítek, Drahota, Švejda, Sádlo, Tomčík, Tvrdík Jan
 
branky : Hynek 3x, Zíka
asistence : Tvrdík 4x
 
 
 

METODIKA HOKEJE

  Počasí se nám opět poněkud ochladilo. Slunce zaujalo obranné pozice a zima zahájila další ofenzívu podporovanou sněhovými plískanicemi. Holky již dávno uklidily minisukně a obtažená tričánka, takže se nabízí otázka: „Co dělat?“. Nicméně na všem špatném se dá najít něco pozitivního. Díky rozmarům počasí Vám mohu splnit jeden ze svých předvolebních slibů (kam se na mně hrabou všichni ti oranžoví, modří, černí, zelení a červení páprdové, kteří sedí v nejlépe placeném cvokhausu v téhle zemi), že s odstupem času vždy nabídnu trochu hokejové teorie.
  Dnes tedy metodika hokeje. Jedná se o instruktážní filmy, které jsme Vám pouštěli kdysi na soustředění v Beneticích. Přeji příjemné pokoukání, něco málo uložit v hlavě, či sladké usínání.
P.S. v sekci fotogalerie přidány snímky z turnaje
 
 
 
 

Junior Mělník - Sršni Kutná Hora

4  :  3  ( 1:1, 1:0, 2:2 )

  Dlouho očekávaný a většinu utkání vypjatý souboj byl k vidění v dohrávce odloženého 15.kola KLD ledního hokeje. Soupeřem Sršňů se stal hokejově silný celek, aktuální vládce soutěže tým Junioru Mělník. I když většina hráčů zápas odehrála se ctí a snahou o vítěznou tečku pro náš klub, jak už je patrné z nadpisu, toto se nepodařilo! Na zápas s lídrem soutěže jsme se všichni těšili a šli do něj s chutí bodovat a ambicí pokusit se o co nejpřijatelnější výsledek, bohužel ještě před odjezdem jsme se museli smířit s absencí Dominika, jehož nepřítomnost z důvodu nemoci citelně oslabila druhou lajnu.
  Duel začal překvapivě, když hned na začátku 4.minuty jsme šli do vedení gólem Míry, který dorazil Hynkův střelecký pokus. Tento stav nabudil tým soupeře, který věkově jednoznačně převyšoval naše borce, jelikož se skládal veskrze z hráčů ročníků 93, k nevídanému tlaku. Zbývající minuty první třetiny se odehrály spíše před naší brankou, a tak měl Adam dostatek prostoru na rozchytání. Bohužel to neplatilo o zbývajících hráčích, kteří nebyli schopní se vyrovnat s rychlým bruslením a agresivním tlakem před naší brankou, takže jsme se uchylovali jen k vyhazování puků za každou cenu a gólmana soupeře prakticky neohrozili. Přestože byl Adam v těchto momentech k nepřekonání, podařilo se soupeři v 15.minutě srovnat našim vlastním gólem, kdy se puk nešťastně odrazil od brusle Hynka do volného prostoru naší svatyně.
  Ani v úvodu druhé třetiny jsme se nemohli vyrovnat s bojovnou hrou soupeře, i když naše obrana dál odolávala. To však již neplatilo ve 25.minutě, kdy se Mělník ujal vedení 2:1. Tento nepříznivý stav nám ale pomohl zvýšit úsilí a hru vyrovnat. V posledních pěti minutách druhé části jsme před brankou Mělníka roztočili kolotoč, bohužel bez gólového efektu. Brankaře jsme zasypali dostatečným počtem střel, avšak žádnou nedostali za jeho záda. Pravdou ale je, že jsme několikrát herní přečíslení řešili nesmyslně komplikovaně bez jednoduchého tlaku do brány.
  Před vstupem do poslední třetiny jsme sestavu stáhli na dvě lajny a zkusili „hop nebo trop“. Utkání začalo skutečně gradovat a my jsme do závěrečného dějství vstoupili jako uragán. V čase 43.27 projel Jirka svým typickým způsobem ze středního pásma až k brance soupeře a po jeho nahrávce rozvlnil její siť Oťas. Vyrovnáno! Uběhlo několik málo minut a po rychlé kombinaci prvního útoku se prosadil sváteční střelec Matěj. Stav 2:3 se pak držel dlouhé minuty, hra se rychlé přelévala ze strany na stranu a prakticky ani jeden mančaft neměl jistotu výhry v tomto duelu. Leč samotný závěr utkání nám zase jednou ukázal, že hokej je záludná hra, ve které není nikdo prorokem do poslední vteřiny. Tři minuty před koncem šel na trestnou lavici Jirka za obranný faul. Následné oslabení jsme začali dobře a dokonce se dostali do třetiny soupeře a vystřelili na bránu. Bohužel pak přišel zlomový moment celého zápasu. Brankař, který měl puk pod kontrolou se rychle rozhodl, že nepřeruší hru a i s pukem v lapačce se rozjel směrem k naší brance ve snaze ho mezi kruhy vyklepnout a založit rychle protiútok. Tam se bohužel dostal do kontaktu s Oťasem a jeho následnou figuru, kterou by mu záviděli i účastníci soutěže Stardance rozhodčí posoudil jako náš útočný faul. Následnou přesilovku 5 na 3 se již soupeři podařilo v čase 57.24 přetavit ve vyrovnání, ale ke vší smůle ještě pouhou jedinou vteřinu před koncem Jirkova trestu, takže jsme pokračovali dál v oslabení 5 na 4. Kalich hořkosti jsme dopili do dna v čase 58.39, kdy soupeř i v této početní výhodě vstřelil branku, tentokrát vítěznou. Přestože jsme si v poslední minutě dokázali vytvořit ještě několik příležitostí a hráli power-play, skóre se již nezměnilo.
  Upřímně se mi do hodnocení dnešního zápasu vůbec nechce. Ne proto, že kluci nedali více gólu než soupeř, ale pro tu trpkost při vzpomínce na několik hráčů, kterým se při závěrečné siréně naplnili oči slzami.
  První třetina byla z našeho hlediska špatná. Soupeř nás zamkl v obranném pásmu, jednoznačně přestřílel 20:6 a jen skvělé zákroky Adama nás udržely v zápase. Ve zbývajících třetinách jsme již dokázali hru i počet střel vyrovnat, a tak z vývoje zápasu by nejspíš byla spravedlivá remíza, bohužel se tak nestalo a štěstí nám dnes ukázalo svou odvrácenou tvář. Přesto, jestli platí, že v mládežnickém hokeji nejsou výsledky to nejdůležitější a nezáleží tolik, jestli prohraješ, nebo vyhraješ, ale zda necháš na ledě úplně všechno, pak není důvod po tomto utkání k příliš dlouhému smutku. Většina z Vás v tomto zápase odehrála svoje maximum, bojovala, dřela na krev a že ne každý takový výkon bývá bodově ohodnocen je prostě realita sportu.
  Protože jsem k vašim výkonů většinu sezóny spíše kritický a soustředím se především na chyby, tak pro jistotu místopřísežně prohlašuji, že toto jednoznačně pozitivní a pochvalné hodnocení píšu při plném vědomí a smyslech.
 
Sestava :
brankaři : Sirotek, Rejna
obránci : Zíka, Pipková, Draslar, Marvan
útočníci : Tvrdík Jiří, Hynek, Macháček M., Macháček H., Kořistka, Drahota, Švejda, Sádlo, Tomčík, Tvrdík Jan
 
branky : Drahota, Hynek, Macháček M.
asistence : Tvrdík 2x, Hynek, Macháček H.
 
 
 

VÁNOČNÍ TURNAJ – DOROSTU

  Dne 30.12.2009 hostila kutnohorská aréna turnaj dorostenců za účasti mužstev : TJ Stadion Kutná Hora, ZVVZ Milevsko, Stadion Nový Bydžov a HC Slovan Louny. Poděkování patří hráčům za předvedené výkony, trenérům, asistentům, vedoucím mužstev a v neposlední řadě fanouškům, kteří vytvořili bouřlivou atmosféru. Zkrátka všem co byli schopni se odlepit od všech těch vánočních dobrot a najít si čas na mládežnický sport.
 
TJ STADION KUTNÁ HORA – STADION NOVÝ BYDŽOV
5 : 4 (3 :1, 2 : 3)
  Po minulém nevydařeném zápase proti výběru Chorvatska, po kterém se snesla oprávněná kritika na náš výkon, chtěl tým napravit svoji pochroumanou reputaci, proti tradičnímu turnajovému soupeři z Bydžova. Mohlo by se zdát, při pohledu na závěrečné pořadí turnaje, že utkání mělo mít jednoznačný průběh a pro fanouška trošku známkou nudy (ne panku), ale chyba lávky. Jak řekl před zápasem „velkej Jirka“: „S Bydžovem to nejsou nikdy jednoduchý zápasy“ a měl velkou pravdu.
  Již ve 2. minutě se podařilo Dominikovi beckhendem dostat puk za čáru znamenající gól a naše vedení. V polovině první dvacetiminutovky zvyšoval Jirka po nahrávce Oťase na příjemných 2:0, ale přesto se hrál spíše upracovaný a bojovný hokej. Soupeř v žádném případě nesložil zbraně, bruslil dál naplno a odměnou mu bylo snížení, po zbytečné ztrátě puku Davida při zakládání útoku. V 16. min. Oťas zvýšil na 3:1 a ujal se tak té slavnostní chvíle, kdy pokořil hranici stého gólu v letošní sezóně. Gratulujeme!!!
  Ve druhém dějství jsme mohli náskok ještě několikrát navýšit, ale přesná koncovka byla v tomto utkání naší slabinou, a tak soupeř trestal dalším kontaktním gólem. V této fázi zápasu jsme nehráli dobře takticky – bezhlavě jsme se pouštěli do útočení a po ztrátě puku se nechtěli moc vracet pomáhat obranně (především Oťas), a tak ze souboru chyb, těch hloupých i vynucených, vznikl velmi dramatický závěr zápasu. Ve 31. minutě po hezké souhře druhého útoku skóroval Míra, ale soupeř za několik okamžiků využil svou přesilovou hru a snížil na konečných 5:4.
  S předvedenou hrou v úvodním duelu nemůžu být spokojen, hráči nepředvedli optimální výkon. Vítězství si však dokázali vydřít a za to jim patří dík.
 
HC SLOVAN LOUNY – ZVVZ MILEVSKO
8 : 3 (4 : 1, 4 : 2)
  Z počátku opticky vyrovnané utkání, ve kterém hráči Loun působili hokejovějším dojmem. Milevsko se přesto dostalo do několika vyložených šancí, ale nebylo schopno je proměnit. Takže chvílemi platilo, že Milevsko má velké množství nevypracovaných, jako by náhodných gólovek, ale Louny dávají jednoduše a lehce branky. S postupujícím časem, ale již herní a hráčská kvalita týmu z kraje chmele byla zcela patrná a dominantní.
 
TJ STADION KUTNÁ HORA – ZVVZ MILEVSKO
13 : 3 (7 : 1, 6 : 2)
  Po vlažném vstupu do utkání jsme brzy prohrávali 0:1, ale po zahřátí Sršňů na provozní teplotu jsme nežádoucí překvapení nedopustili a o vyrovnání se postaral Dominik po nahrávce Janka. Opratě zápasu si vzali jako správní lídři do svých rukou Jirka a Oťas, kdy hned pěti přesnými střelami naklonili misky vah na naší stranu. V této části se nám ujal snad každý druhý střelecký pokus.
  Výjimečný koncert první lajny v útočném pásmu Milevska, na začátku druhé části utkání, podtrhla profesorská souhra, jejíž zakončovatelem byl Matěj. Zbytek zápasu již nepřinesl dramatické ani nijak hokejově zajímavé momenty. Chvílemi to nebyl hokej, ale spíš plácaná, přesto jako pozitivum vidím fakt, že mohli dostat všichni hráči stejný prostor na ledě.
 
HC SLOVAN LOUNY – STADION NOVÝ BYDŽOV
11 : 0 (3 : 0, 8 : 0)
  Nový Bydžov nedokázal zopakovat dobrý výkon z prvního utkání a odpočátku působil unaveným a odevzdaným dojmem. Pravdou je, že na turnaj dorazil pouze s deseti hráči, což je na takové množství zápasů skutečně málo.
  Opravdový brankostroj ale spustili hráči Loun až ve 2. části, kdy soupeři nedali vůbec žádnou šanci se prosadit a góly jim sázeli jako o závod. Bydžovští se sice snažili, ale blížící se katastrofě v podobě prohry 11:0 se nedokázali ubránit. A tak zbývá dodat, že nejen Liberec umí vyhrát jednu třetinu 8:0.
 
TJ STADION KUTNÁ HORA – HC SLOVAN LOUNY
4 : 3 (3 : 2, 1: 1)
  K tomuto zápasu je třeba připomenout, že se jednalo o finále, kde vítěz bere zlato a poraženému musí stačit stříbro. Hráči vyšli z kabiny teoreticky dobře připravení důkladnými poznámkami Jardy o protihráčích a měli hodně daleko k tomu, aby svého soupeře podcenili.
  V prvních minutách se oba celky tzv. oťukávaly, ale po chvilce se hrál divácky velmi zajímavý hokej. V 6. minutě se hráči třetího útoku nechali vylákat do napadání ve třech a po dlouhém přesném pasu hasil situaci Martin zákrokem, který rozhodčí posoudil na trestné střílení. Exekuce se ujal hráč č.19 Štěpán Ritnošík a předvedl parádu, která by jistě snesla nálepku „borec na konec“. Ani tato situace ale naše mužstvo nepoložila. Stav 0:1 jsme bravurně brankou Oťase po nahrávce Jirky dorovnali v oslabení a oba jmenovaní poslali náš celek za necelou minutu i do vedení. Jednalo se o značně vyhecovaný zápas, který však nepřinesl žádné záludné a brutální fauly, a tak stínem tohoto utkání bylo nesmyslně časté vylučování a drobení hry. Vyústěním naší aktivity v těchto chvílích bylo několik slibných šancí, které si vyloženě říkali o gól, přesto se v 18. minutě radoval soupeř z vyrovnání. Poslední slovo ale v prvním dějství řekli naši hoši, když 47 vteřin před sirénou napřáhl od modré Pepa. Prostřelil vše, co mu stálo v cestě a jeho projektil zastavila až síť lounské branky (dle zápisu ještě tečoval Matěj).
  V druhé části převzal soupeř aktivitu, sevřel nás v našem obranném pásmu a většinu času nás v něm trápil. Jenže Adam zamkl svojí branku a tasil jeden skvělý zákrok za druhým. V čase 29.02 střelil náš poslední úspěch na turnaji Jirka, ale soupeř v zápětí snížil na 4:3 a nám nezbývalo nic jiného než začít hrát zodpovědně od zadu, obětavě a s vymačkáním do posledních sil. Podařilo se…
  Kolektivní výkon, velké nasazení, dobře zvolená taktika, trocha štěstí a dobrý pohyb na ledě, to bylo tajemství našeho úspěchu v tomto utkání. Přestože Adam inkasoval tři branky, patřil k oporám týmu, které se nejvíce zasloužili o úspěch.
  Musím se přiznat, že jsem po tomto utkání cítil určitou hrdost na tuhle partu správných kluků a dívky, kteří dokázali zápas zvládnout, makat na krev na jedné straně, stejně jako se od srdce zasmát věcem, které skutečně byly k smíchu. Na takové zápasy se kluci mohou těšit a takto trávený čas je určitě musí bavit. Ne vždy se to povede.
 
ZVVZ MILEVSKO – STADION NOVÝ BYDŽOV
4 : 0 (3 : 0, 1 : 0)
  Je pravdou, že Milevsko mělo v utkání o třetí místo mírnou převahu, kterou dokázalo brankově zviditelnit, ale zápas je přesto možné označit jako vyrovnaný.
  Druhá třetina již byla chudá na branky a na všech hráčích byla patrná únava po celodenním turnaji.
 
VYHLÁŠENÍ
 
Nejužitečnější hráči týmů
TJ Stadion Kutná Hora – Jiří Tvrdík
HC Slovan Louny – David Veselák
ZVVZ Milevslo – Pavel Jíška
Stadion Nový Bydžov – Aleš Janouch
 
Nejlepší hráči
brankař : Adam Sirotek – TJ Stadion Kutná Hora
obránce : Lukáš Myslivec – Stadion Nový Bydžov
útočník : Štěpán Ritnošík – HC Slovan Louny
střelec : Otakar Hynek (7 branek) – TJ Stadion Kutná Hora
 
Celkové pořadí
TJ Stadion Kutná Hora
HC Slovan Louny
ZVVZ Milevsko
Stadion Nový Bydžov
 
  Kalendářní rok 2009 jsme uzavřeli zaslouženým vítězstvím na turnaji a především výborným utkání s Louny, v jehož týmu nastoupilo několik hráčů extraligového dorostu z Chomutova. Vzhledem k propozicím turnaje se nezdá tento krok zrovna fair play, ale kvalitu utkání nepochybně značně zvýšil, jakož i radost z takového vítězství. Pro mě je branka vždy výsledkem práce 5 hráčů na ledě, nikoliv jednoho, proto nebudu v celkovém hodnocení nikoho jmenovitě chválit a dovolím si napsat, že nejlepším hráčem turnaje dnes byl TÝM.
  Přeji Vám do roku 2010 hodně štěstí, zdraví a co nejvíce úspěchů nejen na poli sportovním, ale i osobním. No a co se týká hokeje, připomínám, že nás po Novém roce čeká série těžkých mistrovských zápasů s nejasnou prognózou.
 
Sestava :
brankaři : Sirotek, Rejna
obránci : Zíka, Pipková, Draslar, Marvan
útočníci : Tvrdík, Hynek, Macháček M.,Vítek, Kořistka, Macháček H., Drahota, Švejda, Sádlo, Tomčík, Ryšan
 
branky : Hynek 7x, Tvrdík 5x, Vítek 5x, Macháček M. 3x, Drahota, Macháček H.
asistence : Tvrdík 6x, Hynek 6x, Kořistka 3x, Zíka 2x, Draslar 2x, Macháček H., Marvan, Vítek
 

TURNAJ 30.12.2010 - ROZPIS

07.00                                                                             SRAZ V KABINĚ

08.00 – 09.05                                         TJ Stadion Kutná Hora – Stadion Nový Bydžov
09.05 – 09.20                                                                     úprava ledu
09.20 – 10.25                                                 HC Slovan Louny – HC ZVVZ Milevsko
10.25 – 10.40                                                                     úprava ledu
10.40 – 11.45                                        TJ Stadion Kutná Hora – HC ZVVZ Milevsko
11.45 – 12.00                                                                     úprava ledu
12.00 – 13.05                                                HC Slovan Louny – Stadion Nový Bydžov
13.05 – 13.20                                                                     úprava ledu
13.20 – 14.25                                        TJ Stadion Kutná Hora  HC Slovan Louny
14.25 – 14.40                                                                     úprava ledu
14.40 – 15.45                                              HC ZVVZ Milevsko – Stadion Nový Bydžov
16.00 – 16.15                                                     SLAVNOSTNÍ VYHLÁŠENÍ
 
 
 

Sršni Kutná Hora - Chorvatsko

3  :  13  ( 1:6, 1:3, 1:4 )

  Velkým svátkem pro celý náš tým se zdálo být vánoční utkání s puncem „mezinárodní“, a to s výběrem Chorvatska na kutnohorském hlavním stadionu. Avšak radost našich hokejistů brzo opadla, protože kvalitní soupeř nás přehrál prakticky ve všech směrech a na všech postech. ….
  Samotný duel začal pro naše hráče velmi dobře a již v první minutě jsme se po brance Matěje ujali vedení. To nám však vydrželo jen pár minut, kdy jsme ještě v euforii ze vstřelené branky, zapomněli důrazně bránit a soupeř postupně snížil, vyrovnal a šel do vedení. Chorvati začali převyšovat Sršně úplně ve všem - bruslení, rychlosti i v hokejovém myšlení. Kolem desáté minuty jsme vůbec nezachytili nástup soupeře a ten střílel jednu branku za druhou, běhen pěti minut nastřílel tři. Domácí byli v této fázi jako opaření a soupeř měl jednoznačně více ze hry, hrál důrazně, byl u mnoha puků dřív a hlavně své akce zakončoval na rozdíl od nás.
  Ve druhé třetině se obraz hry moc nezměnil, zatímco my jsme postrádali důraz a rychlost na ledě, soupeři evidentně tyto věci nechyběly a navyšoval po zásluze své vedení. Přestože jsme se dostávali již více do tempa, v rozhodujících momentech nám ale scházela přesná muška a klid na zakončení.
  V poslední třetině se hrál divácky nepohledný hokej a naši střeleckou mizérii v tomto utkání jsme potvrdili i neproměněním několika vyložených šancí.
  Mé dojmy z dnešního zápasu jsou nepopsatelné. Naše vystoupení na ledě bylo žalostné ve všech směrech a výkon kutnohorských Sršňů v tomto utkání upadl do temnot. Dlouho jsme se nedokázali prosadit, respektive ne dlouho, ale pořádně vlastně po celý zápas. Když už jsme se do útočné třetiny dostali, tak jsme pásmo často opouštěli, aniž bychom si tam nahráli puk a vystřelili na bránu. Ve středním pásmu jsme často propadali díky nepřesným nahrávkám, souhra obrany s útokem byla chaotická, hráči si nedrželi své posty a neplnili úkoly pro ně dané. A vrcholem jsou pro mě pak ještě diskuse s některými hráči o smyslu toho, co se po nich chce. Je mi to líto, ale opravdu si nemůžu vybavit hráče, kterého bych za dnešní výkon pochválil a popravdě chvílemi jsem se musel hodně držet lavičky, aby to se mnou nepraštilo.
  Jestli někdo považoval Chorvatsko za nehokejovou zemi. Tak velký omyl! Není slabých soupeřů. Slabší byl akorát náš výkon a můžeme to přičítat vánočnímu hybernování, únavě, či čemu chceme – prostě jsme byli špatní. Soupeř kvalitně prověřil naše dovednosti i schopnosti a pěkně po socialisticku "nastavil zrcadlo", jak na tom kdo skutečně je. Samozřejmě že nám často chybělo i to potřebné štěstíčko, ale srdíčko dnes bylo spíš pouze kardiakovo.
  Měli bychom rychle zapomenout na mdlý výkon v tomto utkání, poučit se z chyb a načerpat nové síly do dalších zápasů. Jestli jsme chtěli sehrát utkání, které nás z oblak snění a falešného uspokojení našimi výkony vrátí zpět na zem a trochu nám srazí pyšné hřebínky, tak se to podařilo na 100%.
 
Sestava :
brankaři : Sirotek, Rejna
obránci : Zíka, Pipková, Macháček H., Draslar, Marvan, Kadlec
útočníci : Tvrdík Jiří, Hynek, Macháček M.,Vítek, Kořistka, Drahota, Švejda, Sádlo, Tomčík, Tvrdík Jan
 
branky : Tvrdík 2x, Macháček M.
asistence : Tvrdík, Zíka, Macháček M.
 
 
 

RODIČE - DĚTI

 8  :  17

  Pravdou je, že pojmenování tohoto matche již dávnou neodpovídá skutečnosti. Rodičů odhodlaných postavit se svým potomkům nám ubývá, a tak tuto situaci musíme řešit angažováním posil a naše děti se nám před zraky nenápadně mění ve skoro-chlapy. Jak prozrazuje výsledek, utkání mělo jasného favorita. Přesto musím pochválit management (konkrétně odborářského skauta „starýho Zikáče“) za výběr a nákup skvělých posil, které však přesto nedokázali vykompenzovat náš výkon a odvrátit drtivou porážku.
  S uspokojením trenéra a smutkem rodiče musím říct, že ač měl náš tým povoleno téměř vše, na své následovníky jsme nestačili. Příští rok asi budeme muset uspořádat tréninkový kemp se zaměřením na výcvik maminek a tatínků k příležitostným utkáním s dětmi. Akce se bude konat o víkendu před zápasem na utajeném místě a bez přístupu veřejnosti. Program bude obsahovat přes den tréninky na ledě a v posilovně, k večeru taktickou přípravu, psychologické ladění podvědomí, praktický výcvik vzájemné koordinace i činnosti jednotlivých subjektů v konkrétních herních situacích (včetně pitného režimu).
  Přestože jsme dnes pro výsledek udělali maximum, mlaďoši nám ukázali, jak se hraje hokej na vyšší úrovni. I když od branky k brance je to coby Barbora Špotáková kamenem hodila, tak pro nás to bohužel někdy představovalo nepřekonatelnou vzdálenost. No a o fyzické kondici raději pomlčím, protože mnozí z nás po několika střídáních odfukovali jak neandrtálec po zabijačce mamuta.
  Suma sumárum jako hlavní důvod porážky zkušenějšího a kvalitnějšího týmu v tomto duelu je třeba hledat v malém počtu něžného pohlaví na naší střídačce a nedostatku destilátu pro zažnutí více výkonnostních motorů. Jak se zdá tento fakt by mohl být u našeho mančaftu vždy velkým problémem, který by se neměl do budoucna podceňovat. Mohlo by to mít katastrofální následky!!! Dalším řešením se pak zdá být postavení dvou gólmanů do jedné branky na příští utkání, jelikož se zjistilo, že samotným je jim tam smutno a tím pádem je psychika svazuje natolik, že nejsou schopni předvádět odpovídající výkony.
  Uvažujeme i o angažování trenérů Bukače a Straky, aby se ověřilo, jestli nám chybí hokejová taktika, nebo jen ten pověstný tataráček s olejíčkem.
  No a když nic nepomůže, tak nám jen zbývá, jak řekl V.I.Lenin: „Učit se, učit se, učit se“.
P.S. Děkuji všem rodičům za odvahu, vytvořenou atmosféru a občerstvení.
 
 
 

RODIČE - DĚTI

   S velkou radostí realizační tým oznamuje všem rodičům, prarodičům, fanouškům, sponzorům, kamarádům, přítelkyním, milenkám a soupeřům, že ve středu 23.12.2009 od 17.30 hod. odehrajeme tradiční vánoční derby RODIČE x DĚTI.
  Tým rodičů využívaje své ekonomické převahy a s vidinou zkvalitnění utkání stále láká do svých řad nové posily, mající zájem o lukrativní hráčské smlouvy ve stabilním sportovním prostředí. Redakce našeho webu musí respektovat rozhodnutí managementu, že výše prémií pro hráče za vítězství v tomto prestižním duelu nebudou zveřejněny, ale jak kuolárové zvěsti prozrazují, jedná se o cifru převyšující i snížené platy našich politiků. A tak, kdo chcete vidět nebo si zahrát hokej budoucího desetiletí, neváhejte a přijďte ve středu mezi nás.
  Po utkání proběhne v kabině vánoční posezení hráčů a realizačního týmu s rodiči, proto prosím maminky o trochu cukroví, či něčeho jiného na zobnutí, a tatínky o zajištění pitného režimu na mejdánku. Děkuji.
 
 
 

I DALŠÍ ZÁPAS ODLOŽEN

  Bohužel nemám dobré zprávy. Sedlčany stejně jako Velké Popovice odkládají víkendový zápas s Kutnou Horou z důvodu nemoci. Takže místo dvojzápasu – volno. Žádnou radost z toho nemám, protože v lednu to bude honička, ale bacilům neporučíme.
  Pro Vaši představu a možnost zařídit si program zveřejňuji rozpis lednových zápasů, tak jak v tuhle chvíli platí.
 
 
neděle 3.1.2010         Mělník – Sršni           od 17.00 hod. odložené utkání
 
 
sobota 9.1.2010         Sršni – Vlašim           od 9.00 hod.
 
 
sobota 16.1.2010       Benešov – Sršni         od 9.30 hod.
 
neděle 17.1.2010       Sršni – V.Popovice     od 14.00 hod. odložené utkání 
 
 
sobota 23.1.2010       Sršni – Zbraslav         od 9.00 hod.
 
neděle 24.1.2010       Sršni – Sedlčany       od 17.30 hod. odložené utkání 
 
 
sobota 30.1.2010       V.Popovice – Sršni     od 15.00 hod.
 
 
 

ODLOŽENÉ UTKÁNÍ

  Nedělní utkání s Velkými Popovicemi opět odloženo. Náhradní termín není zatím určen.
 
 
 

NOVINKY Z DOROSTU

   Nejdříve bych Vás rád informoval, že se konečně podařilo dát dohromady náhradní termín odloženého zápasu s Mělníkem : neděle 3.1.2010 od 17.00 s odjezdem autobusu ve 14.00 hod.
  Dále pak znovu odpovím na dotaz, který se vyrojil ze strany rodičů v Černošicích v reakci na vzkaz domácího týmu: „Bojujeme o ligu“, zdali je tato soutěž postupová či ne. Opětovně odpovídám „ano“ a odkazuji na webové stránky středočeského hokeje, soutěž krajská liga dorostu, informace o soutěži, postup: „Nárok na postup do kvalifikace o ligu dorostu má nejlépe umístěný oddíl Středočeského kraje“. Ještě bych k tomuto tématu dodal, že postup nebyl a není můj prvotní výkonnostní cíl této sezóny. Nepatřím k lidem a trenérům, kteří rádi a moc používají velká slova předem, i když chápu, že líbezně malovat růžové obzory je populárnější a žádanější než zůstávat noha na zemi a střízlivý. Jak řekl nedávno můj starší syn: „Jsi realista a né snílek“. Možná ta druhá varianta je příjemnější a u lidí oblíbenější, ale aspoň nemusím vytvářet krkolomná zdůvodnění, proč se nepodařilo to, co jsem nasliboval.
  Řečí čísel - v sezoně 2007/08, kdy jsme v K.Hoře po několika letech s odporem a nepochopením části lidí ve vedení založili dorost jsme skončili na 10.místě z 11 účastníků. V sezóně následující to již bylo 7.místo z 9 účastníků.
  Nevěřím na zázraky během několika měsíců, ale v poctivou, systematickou práci a úspěch budovaný pěkně krok po kroku, rok po roku. Proto můj cíl před letošní sezónou byl, posunout laťku zase o kousek výš a skončit v první polovině tabulky a jako velký úspěch bych bral bednu. Soutěž je zatím nesmírně vyrovnaná, s velkým počtem týmů, kteří mohou skončit až na vrcholu a je velice potěšující, že vy jste jeden z nich. Přesto máme za sebou teprve polovinu utkání a víme, co dokáže marodka, či prasklé nože na bruslích. Ale věřím, že všichni dohromady uděláme maximum proto, abychom dosáhli toho nejlepší výsledku. Jestli tedy nějaké heslo tak: „Bojujeme o každý zápas, o každou třetinu, o každý puk.“
  Poslední dnešní informace již kabinou proběhla, přesto veřejně a oficielně. Jsem velice rád, že Jaroslav Eisenhammer přijal mojí nabídku a připojil se k realizačnímu týmu naší kategorie. Myslím, že nemá smysl jej nějak více představovat. Jen napíšu, že si zaprvé pamatuji, jak ho před mnoha lety přivedl Míra Kopáček na kutnohorský led a od té doby ho znám jako nesmírně pracovitého a obětavého trenéra s letitými zkušenostmi, které jistě využijeme. Zadruhé, že každý oddíl by si měl lidí jeho naturelu vážit. A jako poslední, že právě on byl jeden z těch, kteří stáli u těch těžkých začátků nového kutnohorského dorostu, a bez jehož práce by dnes nebyl tam, kde je. No, a jestli s Vámi protrpěl ty krušné začátky, má zcela legitimní právo být i úspěchů, kterým založil základní kámen. Takže - vítej Jardo zpět.
 
 
 

SK Černošice - Sršni Kutná Hora

:  11  ( 1:5, 2:2, 3:4 )

  Status šlágru kola byl na základě postavení v průběžné tabulce udělen sobotnímu měření sil SK Černošice s našimi Sršni. Přestože tabulka KLD je pro mnoho odložených zápasů nepřehledná - týmy mají odehráno různé množství utkání, jedno ale bylo na černošickém ledě jasné. Tento zápas představuje souboj o místo na pódiu, o čemž nás jíž při vchodu na zimák přesvědčila nástěnka, kde se domácí tým pyšnil na současném 1.místě se vzkazem: „Bojujeme o ligu“. Po minulém vítězství nad HC Rakovník byl však náš tým namlsán na další bodový zisk, a proto většina hráčů vzala přípravu na zápas zodpovědně. Přesto se sestava na tento pikantní duel dočkala oproti minulému víkendu několika drobných změn z důvodu marodky.
  Sršni začali 1. třetinu ve velkém stylu a za 10 minut vedli 0:4. O důležitou první branku utkání se ve 2.min. postaral Míra a za další dvě minuty zvedal ruce nad hlavu tradiční střelec posledních zápasů Jirka. Černošičtí jakoby opaření přestali hrát, ubrali na rychlosti a jejich zvýšený důraz v osobních soubojích trestal rozhodčí vyloučeními a to byla voda na náš mlýn. V těchto chvílích Sršni vyvíjeli soustavný tlak s častou střelbou a naše sebevědomí každou minutou rostlo. V 8.min. po ideální nahrávce Martina měnil skóre na světelné tabuli Oťas a v 10.min. Janek svým klasickým zametacím gólem zvyšoval již na rozdíl čtyř branek. To byl stav, který se zamlouval každému na střídačce a vyvolal až nepřiměřenou pohodu, a tak Sršni začali působit dojmem, že se ukládají k zimnímu spánku. Do kabin jsme proto odcházeli za stavu 1:5.
  Před vstupem do 2.třetiny jsme hráčům zdůraznili, že budeme muset i přes příznivý vývoj utkání přidat, protože kvality soupeře neodpovídají současnému skóre. Domácí se skutečně z této ledové sprchy oklepali a od této chvíle až po závěrečnou sirénu se hrál zcela vyrovnaný oboustranně výborný hokej ve velké rychlosti. Možnost tak dostal i Adam v brance, který musel ukázat něco ze svého repertoáru, přesto ve 24.min. domácí snížili a využili tak svou přesilovou hru. Ve 28.min. odpověděl Jirka, když vybruslil od mantinelu do ne zcela ideálního střeleckého úhlu, ale milimetrovou střelou našel jediné volné místečko nad ramenem golmana v růžku jeho svatyně. No, a aby toho na obranu i celé mužstvo z Černošic nebylo málo, tak ještě za minutu zkompletoval hattrick Oťas. Jak jsem již ale napsal, hrál se vyrovnaný hokej, a tak i soupeř našel ještě jednou recept na naší obranu a po čtyřiceti minutách byl stav 3:7.
  Před třetí třetinou panovala v kabině spokojená atmosféra prokládaná povzbuzujícími pokřiky a hesly, kterou hned v prvním střídání zúročil Jirka. V této části jsme se soupeřem ve střílení a inkasování branek začali pravidelné střídání. Za zmínku jistě ještě stojí gólový příspěvek druhé letky, která zásluhou Janka po nezištném předložení puku Dominikem, zaokrouhlila skóre na desítku. O krásnou tečku za povedeným představením se 20 vteřin před koncem postaral Oťas, který si udělal z hráčů Černošic figuranty a zaslouženě byl po zápase vyhlášen první hvězdou utkání.
  Sršni v důležitém měření sil vyloupili černošickou arénu a i po druhém letošním měření sil si odvezli domů tři cenné body za výhru. Série již čtyř vítězství v řadě je jistě trnem v očích soupeřů, avšak Sršni potvrzují, že jejich výsledky nejsou dílem náhody, ale poctivou hrou okořeněnou góly. Přesto o úspěchu dnes především rozhodl náš vydařený vstup do utkání a fakt, že poučeni prvním zápasem, jsme dokázali eliminovat nejlepšího hráče soupeře č.25 Ottomanského. Ofenzivní vlajku našeho týmu opět nejvíce zvedali hokejoví bratři, Jirka s Otou. Jejich útočný „zabijácký instinkt" představuje zbraň hromadného ničení proti většině soupeřů. Kluci jsou momentálně „v laufu" a lze si jen přát, aby jim forma vydržela. Lví podíl na výhře měla samozřejmě i celá obrana dnes v čele s Kačkou, která předvedla svůj letošní nejpovedenější výkon. Prezentovala se výbornou poziční hrou, přehledem, herní disciplínou a v soubojích jeden na jednoho byla k nepřekonání. Aby ovšem nezúčastněný čtenář nenabyl dojmu, že vše bylo na 100%, musím se kritický zmínit o hře v oslabení, která dnes opravdu nebyla zrovna naší výstavní síní, protože všechny inkasované branky jsme obdrželi právě v této herní situaci. Zcela netakticky všichni hráči (obránci i útočníci) se v několika případech předčasně stáhli do naší třetiny a umožnili soupeři bezproblémový přechod modré. A co bylo nejhorší, když jsme se dostali k puku nedokázali ho co nejrychleji a nejdál vypoklonkovat z naší třetiny. Zbytečně jsme si komplikovali situaci dlouhým držením, nepřesnými přihrávky a z toho pramenící ztrátou puku, který jsme měli původně pod kontrolou. Abych ale nekončil negativně, musím všem hráčům za dnešní celkový výkon poděkovat a vyseknout poklonu.

 

Sestava :
brankaři : Sirotek, Rejna
obránci : Zíka, Pipková, Macháček H., Draslar
útočníci : Tvrdík, Hynek, Macháček M.,Vítek, Kořistka, Drahota, Švejda, Sádlo, Tomčík
 
branky : Hynek 5x, Tvrdík 3x, Kořistka 2x, Drahota
asistence : Tvrdík 3x, Hynek 3x, Vítek 2x, Zíka, Macháček H.
 
 
 

FOTKY ZE ZÁPASU S RAKOVNÍKEM

 
 
 

DOBRÁ PRÁCE PEPO!

pěknéééé
Tak takhle by tátu nezřídila ani mamka  
 
 
 

Sršni Kutná Hora - HC Rakovník

:  1  ( 2:0, 4:1, 2:0 )

  Využiji dnes přítomnosti erudovaného novináře na našem utkání a přináším jeho reportáž. Závěrem dodám pouze své celkové hodnocení.  
 
  Dorostenci Stadionu Kutná Hora přivítali v 16. kole krajského přeboru tým z chvostu tabulky - HC Rakovník. Po vysokém vítězství si Kutnohorští vylepšili svou pátou pozici v tabulce.
 
  Už na začátku druhé minuty hráli domácí první přesilovku a povedlo se jim skórovat. Otakar Hynek využil dobré přihrávky Jiřího Tvrdíka. Hosté zahrozili v 6. minutě, kdy Hašek vystřelil mezi beky na Sirotka, ten puk vyrazil. Za dvě minuty se ocitl v šanci po chybě rakovnické obrany Vítek, ale stav zůstal nezměněn. Dvoubrankové vedení měli sršni až na konci 13. minuty: závar před brankou hostí využil ke vstřelení branky Jiří Tvrdík. Do přestávky ještě H. Macháček tváří tvář Vágnerovi neproměnil a únik hostujícího Stehlíka Sirotek vyrazil.
  Ve druhé třetině šlápli žluto-černí na plyn. V oslabení poslal Hynek Macháček do úniku Jiřího Tvrdíka, který svůj blafák dokončil úspěšně - 3:0. Ve 25. minutě jeli Vítek a Drahota sami na Vágnera, jenže gólman Rakovníku udržel puk před čarou. V čase 26:23 svítilo skóre na tabuli už 4:0! Ve vlastním oslabení natáhl ke střele Jan Kořistka a nemýlil se. O chvíli později byli hosté zralí na ručník, protože Otakar Hynek z pravého kruhu využil přesnou ranou do šibenice přesilovku - 5:0. V polovině utkání se dočkali i Rakovničtí, když střelu Zikmunda dorazil za Sirotka Jonáš Stehlík - 5:1. S končící třetinou zkompletoval svůj hattrick domácí Jiří Tvrdík, který zamířil přesně do růžku Vágnerovy brány.
  Ve třetí třetině se hosté na zdramatizování utkání nezmohli. Stadion navíc přidal dvě branky na vrch. Ve 48. minutě vybruslil od mantinelu Dominik Vítek a bekhendem překonal bezmocného Vágnera. Závěrečnou osmou branku obstaral Otakar Hynek a připsal si také hattrick.
Michal Pavlík  
 
  Do utkání jsme vstupovali po 19ti denní zápasové pauze způsobenou chřipkovou epidemií, a tudíž se soupeř ze dna tabulky zdál ideálním na rozehrání. Již při nástupu na ledovou plochu a rozbruslení bylo zřetelné rozdílné postavení obou týmů v tabulce a „kdo tady bude doma“. Zápas začal i skončil pod jasnou herní taktovkou kutnohorských hráčů, a přestože celkové skóre 8:1 hovoří přesvědčivě, ne všechno bylo tak ideální, jak by se mohlo zdát. V podstatě každý vstup do třetiny jsme měli dobrý a získávali si našimi kombinacemi a lepším bruslením převahu, kterou jsme dokázali zúročit i brankami. Postupem času jsme ale vždy polevili, přizpůsobili se tempu soupeře a hráli pouze to, co nám stačilo. A mě je to málo, i když si uvědomuji a chápu, že ve chvílích, kdy je utkání víceméně rozhodnuto nikdo nešlape nadoraz. Přesto od hráčů požadují daleko větší tlak, nasazení a důraz, kterým musíme donutit soupeře, dělal chyby, což dnes v některých chvílích chybělo a z čehož pramenila spousta nepřesných přihrávek. Na druhé straně jsme ale ani soupeři nedovolili vypracovat si nějaký výrazný tlak a slibnou gólovou šanci, krom 32.min. kdy naše obrana nechala rakovnickému útočníkovi luxusní tři pokusy na dorážku. Ve třetí třetině jsme se sice více zabydleli v hostujícím pásmu, ale chyběla nám finální fáze – gólová koncovka.
 
  Přesto musím konstatovat, že i v utkáních, kde soupeř nepředvádí tolik hokejovou vyspělost, dovedete hrát svou hru a s přehledem rozhodnout o svém vítězství. Dominantní postavou utkání byli jednoznačně Oťas a Jirka, kteří sehráli vydařený zápas, o čemž svědčí u obou hattrick. Dále pak Dominik, který předváděl svojí sílu na puku, chytré a přesné nahrávky, zkrátka vše co dělá z centra skutečný mozek útoku. Rád dnes také vyzdvihnu výkon Martina a Pepy v obraně, kteří odehráli v podstatě bez chyby a Janka v útoku, jenž byl jedním z mála hráčů (a prvoročák v podstatě jediný) schopný se prosadit v souboji 1-1 a ještě dobře zakončit. Poslední podrbání za uchem dnes věnuji Jendovi, naší „mladé pušce“, který zahrál velmi dobře a spolehlivě i na postu, který není jeho kmenový – obránce. Dokázal, co často říkám: „Velkého hráče dělá to, že dokáže přijmout v jakoukoli chvíli, jakoukoliv úlohu potřebnou pro tým a splnit jí na 100%“ Ale já vlastně Jendu za ty roky ani jinak neznám.
  Na úplný závěr napíšu jen hodnocení Karla Květa po zápase: „Pavle máš tam opravdu několik moc šikovných kluků, ale ty na ně křičíš, i když takhle vedete“.
 
Sestava :
brankaři : Sirotek, Rejna
obránci : Zíka, Macháček H., Draslar, Marvan, Sádlo, Tvrdík Jan
útočníci : Tvrdík, Hynek, Macháček M.,Vítek, Kořistka, Drahota, Švejda, Ryšan, Tomčík
 
branky : Tvrdík 3x, Hynek 3x, Kořistka, Vítek
asistence : Tvrdík 2x, Hynek, Zíka, Macháček H.
 
 
 

VÁNOČNÍ ROZPIS

sobota  19.12.2009   17.00-19.15   Sršni - Tatran Sedlčany   mistrovské utkání
neděle  20.12.2009   14.00-16.15   Sršni - Slavoj Velké Popovice   mistrovské utkání
pondělí 21.12.2009   16.30-17.30   trénink
středa   23.12.2009   17.30-18.45   Rodiče - Děti   tradiční vánoční match
sobota  26.12.2009   12.15-14.15   Sršni - Chorvatsko   přátelské utkání
úterý    29.12.2009   12.00-13.30   trénink
středa   30.12.2009   08.00-17.00   Vánoční turnaj   v Kutné Hoře
sobota   2.1.  2010   16.30-17.45   trénink
neděle    3.1.   2010   17.00-19.15       Mělník - Sršni   mistrovské utkání
 
  Následující program by již měl být dle tradičního rozpisu. Žádám rodiče a hráče, aby o případné neúčasti na některém utkání (turnaji) včas informovali. Dále prosím, může-li někdo sponzorským darem (finančním, či věcným) přispět na ceny "Vánočního turnaje", dobročinnosti se meze nekladou a mimo dobrého pocitu se dočká našeho upřímného poděkování v rámci vyhlášení a na stránkách tohoto webu, s případným umístěním firemního loga. Děkuji Sirotek
 
  

DALŠÍ ODLOŽENÉ UTKÁNÍ

  Chřipkový vir tentokrát navštívil mělnickou kabinu, a proto se zítřejší zápas odkládá. V pondělí je trénink normálně - Jirka, Oťas a Hynek jsou pozvání na zítřejší domácí zápas juniorů (sraz v kabině v 16.00).
 
 
 

ODLOŽENÍ UTKÁNÍ

  Z důvodu chřipkové epidemie, která zasáhla naší kabinu je sobotní zápas proti Slavoji Velké Popovice odložen. O náhradním termínu bude včas informování. A už se koukejte začít uzdravovat pacholci!!!
 
 
 

Slavoj Zbraslav - Sršni Kutná Hora

:  8  ( 2:4, 2:2, 2:2 )

  Než budu schopný cokoliv sepsat, tak jen hoši DÍKY!!! Dnes jste opravdu zahráli ne jako partička frajírků, ale jako jeden mančaft frajerů.
 
  Rozlosování KLD před nás postavilo v úterý 17.11.2009 další tvrdý oříšek v podobě druhého týmu naší soutěže – Slavoj Zbraslav. Po vítězství nad Benešovem opět vzrostla víra hráčů ve vzestup našeho týmu tabulkou. Tu však začala nahlodávat marodka, která postihla naší kabinu. Během tří dnů od posledního zápasu přibylo tolik marodů, že rubrika v záhlaví našich webových stránek je pro ně malá. Největší problém ale nastal na postu golmana, kdy oba naši brankaři ulehli v horečkách a musel je nahradit David Jelínek ze starších žáků a předesílám, že velmi dobře – DÍKY DAVIDE.
  Zápas byl zahájen něco málo po 12 hod. a od začátku se nesl ve znamení velmi svižného hokeje. Od úvodního buly šlo poznat, že proti sobě hrají týmy z popředí tabulky, ale vstup do utkání se povedl na jedničku nám. Nejprve střelecký účet Sršňů v 6.min. otevřel Hynek po samostatném úniku a po 30 vteřinách ho následoval Martin, který se opřel mezi kruhy do Jirkovy nahrávky a jeho projektil zapadl za záda bezmocného brankaře domácích. Z naší pokračující aktivity vyplynula další branka, o kterou se postaral druhý útok vedený sniperem z Vrdů – Dominikem. Protože se soupeři podařilo dvakrát snížit a za nás opět skóroval Dominik po ukázkovém uvolnění, odcházeli jsme do kabin za stavu 2:4.
  Po hektické první třetině nad námi vysel jediný velký otazník: „Jak dlouho můžou kluci v takovém tempu vydržet hrát na dvě lajny“? I v druhé části kvalitní hra neustávala a krásné akce dávaly možnost vyniknout na obou stranách jak útočníkům a obráncům, tak i gólmanům. Ve 23.min. Jirka dokonale využil svých hráčských schopností, výborným napadáním vybojoval puk a nezištnou nahrávkou nechal do listiny střelců promluvit hokejku Matěje. Ve 30.min. se soupeři podařilo již po několikáté snížit na rozdíl pouhých dvou branek, ale o minutu později přišla velká chvíle Míry, který se dnes představil v prvním útoku a opravdu nešetřil a řádně vyzkoušel své rameno, které mu zřejmě vyléčil samotný Dr. House. Při důrazném napadání rozehrávky vybojoval puk za bránou, vybruslil s ním před ní a zasunul ho golmanovi rovnou mezi nohy. V těchto chvílích již byla hra zcela vyrovnaná, a tak se i soupeři podařilo skórovat, aby na konci druhého dějství svítil na světelné tabuli stav 4:6.
  Do poslední třetiny jsme již nastupovali pouze se zbytky sil, a proto zarputilost a pošetřená fyzická kondice soupeře (Zbraslav hrála v plném počtu bez jediného maroda) dělala našim hráčům nemalé problémy. Ve 47.min. se podařilo hráčům Zbraslavi vstřelit kontaktní gól a od tohoto okamžiku byl osud zápasu na vážkách. Sršni se ale z inkasované branky rychle vzpamatovali a začali svůj „velký den“. Odpovědnost na sebe tentokrát  vzal první útok, který v 53.min. dvěma brankami přiblížil k vítězství náš tým. Nejprve chladnokrevně uklidil puk do brány Míra po přesné přihrávce Jirky, aby si tyto role za 14 vteřin spravedlivě vyměnili. Komu se ale zdálo, že je zápas rozhodnut, se mýlil. V 54.min. zbraslavští opět snížili na rozdíl pouhých dvou branek a mohla začít závěrečná pětiminutová scéna tohoto dramatu. Domácí se do nás pustili, jak se patří, zvláště když jim rozhodčí ještě daroval minutu a půl přesilovky 5 na 3. Přestože ostřelování naší branky bylo neskutečné, ke své smůle měli zbraslavští špatně nastavené mušky. Ovšem především zkušenost, herní kázeň a srdce „playmakerů“ v dresech se sršněm na prsou zajistila i po těchto horkých chvílích jejich celkové vítězství 6:8.
  Utkání mělo všechny atributy kvalitního hokeje – svižné bruslení, hezké góly, nápadité kombinace, dramatickou zápletku. Skutečně velice pěkný zápas pro oko diváka, horší pak pro nervy trenérů obou mužstev. Střelecká potence našich útočníků a hlavně disciplína v obranné fázi nás dnes dovedla k zaslouženému vítězství a zisku důležitých třech bodů - Sršni zase jednou šlapali jako švýcarské hodinky. Kluci (a děvče) dnes potvrdili starou pravdu, že 80% výkonu se rodí v hlavě a je odrazem psychiky hráče. Hokej hraje celé družstvo a na jeho vítězství se podílí všichni hráči, i ti co do zápasu ze zdravotních důvodů nemohou zasáhnout, nebo otevírají „dveře na střídačce“. Svůj podíl na vítězství mají všichni, co vytvářejí dobrou atmosféru nejen na ledě, ale i v kabině.
  Závěrečnou oslavu v kiosku si proto všichni po právu zasloužili, i když s předložením tiketu útraty jsem musel značně napínat své mimické svaly, aby se mi oči neobrátily v sloup. Přesto tento způsob výročí 17.listopadu byl příjemný.
 
Sestava :
brankaři : Jelínek
obránci : Zíka, Kadlec, Draslar, Pipková
útočníci : Tvrdík, Drahota, Macháček M., Macháček H., Vítek, Švejda, Ryšan, Tomčík
 
branky : Vítek 2x, Drahota 2x, Macháček H., Macháček M., Zíka, Tvrdík
asistence : Tvrdík 3x, Kadlec, Tomčík, Draslar, Macháček H., Drahota
 
 
 

 Sršni Kutná Hora - HC Benešov

:  2  ( 1:0, 2:1, 2:1 )

  Nejatraktivnější čas – sobota večer v 17:00 a první utkání v naší nové aréně patřilo tentokrát kategorii dorost a prestižnímu utkání KLD proti týmu Benešova. Atmosféru na stadionu umocňovali po celý průběh zápasu povzbuzující diváci, hlasatel s hudebním doprovodem a na ledě pak krásná rozhodčí.
  Domácí mužstvo tížil před utkáním balvan v podobě špatného výkonu a porážky z posledního zápasu, a proto přípravy na tento těžký match probíhaly jako obvykle. Někteří se v pátek svěřili do rukou tanečních mistrů, jiní sledovali TV, nebo cvičili prstoklad na PC. Cíl však byl stejný – sobotní skalp hokejistů z města našeho letního soustředění a udržení se tak v kontaktu se špičkou tabulky KLD. Naše první mistrovské utkání v Benešově bylo vyrovnané a o jednobrankovém vítězství soupeře rozhodly maličkosti, i proto jsme si na mírně favorizovaného soupeře věřili.
  První třetina nabídla vyrovnaný hokej, kdy jsme soupeře převyšovali individuelními dovednosti jednotlivců a on nás lepší kombinační hrou. O uklidňující gól se postaral a poprvé dokonale rozjásal tribuny našeho stadionu, v 7.min. Oťas po nahrávce Jirky. Přesto náš výkon a hlavně v závěru tohoto dějství postrádal větší náboj.
  Vstup do druhé třetiny byl z naší strany o poznání lepší a mírnou herní převahu jsme si udrželi po celý zbytek utkání. Ve 23.min. se ke slovu dostal obránce a náš kapitán Martin, který vyjel na svůj typický výlet do útočného pásma a přesnou nahrávkou zpoza branky našel nemýlícího se Oťase. Náš dnešní oslavenec (16 let – gratulujeme) navýšil své střelecké vystoupení na dvě trefy do černého a potvrdil tak velký nárůst formy v letošní sezóně. Ve 36.min. jako blesk z čistého nebe přišla skvělá rána Janka po nahrávce Míry, který umístěnou švihovkou navýšil skóre již na 3:0. A to v tu chvíli neměl být vůbec na ledě, protože při střídání pravých křídel třetího útoku došlo k nedorozumění. Bohužel ani ne za minutu David chybnou rozehrávkou poskytl soupeři možnost poprvé skórovat a ten jí využil.
  Vstup do poslední části utkání si pod patronát vzala v minulém utkání zcela nevýrazná druhá lajna. Ve 46.min. Janek během jednoho střídání v rozmezí 26 vteřin vsítil za podpory svého kolegy z útoku Dominika dvě branky a zpečetil tak svůj hattrick. A zdálo se, že se hráči z Benešova už nevzpamatují. Opak byl pravdou. Sice nás ohrožovali spíše sporadicky, ale o to nebezpečněji, a tak z jednoho přečíslení 2-1 se jim podařilo snížit na 5:2. To bylo dostatečné znamení, že bychom měli zabrat a nenechat se dotáhnout na menší brankový rozdíl, což se podařilo a zápas i přes ne zcela přesvědčivý výkon skončil 5:2 v náš prospěch.
  Konečný stav by nás mohl svádět k pocitu uspokojení a exhibice, ale realita byla jiná. Soupeř z Benešova disponuje herní kvalitou, která i přes menší počet hráčů na střídačce díky marodce byla nesporná. Naše hra nebyla zcela ideální. Chyběla rychlejší kombinace a v útočné třetině jsme pak byli statičtí, bez pohybu a nabízení se do volných prostorů. Přesilová hra to byla kapitola sama pro sebe, na které budeme muset v tréninku zapracovat. Zkrátka s výsledkem absolutní spokojenost, s předvedenou hrou s lehkými rozpaky, protože výkon podle mě byl neodpovídající kvalitám mužstva. Na druhou stranu vyzdvihuji zodpovědnost všech hráčů po celých šedesát minut. Přestože se zápas z naší strany vyvíjel velmi dobře, vědomi si síly soupeře, nedošlo k podcenění a sebeuspokojení ani na okamžik. Z jednotlivců bych dnes vyzdvihl Martina, obranný to šperk kutnohorských sršňů, který ač po nemoci a bez tréninku odvedl bezchybný výkon.
 
Sestava :
brankaři : Sirotek
obránci : Zíka, Kadlec, Draslar, Marvan
útočníci : Tvrdík Jiří, Hynek, Macháček M., Macháček H., Kořistka, Vítek, Drahota, Švejda, Ryšan, Tomčík, Sádlo, Tvrdík Jan
 
branky : Kořistka 3x, Hynek 2x
asistence : Vítek 2x, Tvrdík, Zíka, Drahota
 
 
 

Spartak Vlašim - Sršni Kutná Hora

:  4  ( 3:0, 0:0, 2:4 )

  Kolotoč mistrovských zápasů dorostu se tentokrát pro naše borce zastavil ve Vlašimi. Jaké zde mají dopravní problémy související se zádlažbou města, jsme poznali při snaze dostat se na zimák. Po několika marných pokusech byl řešením pouze místně praktikovaný dopravní přestupek.
  Sestava našeho celku se od posledního zápasu změnila jen minimálně, kdy nám onemocněl centr druhé lajny Dominik, na jehož postu nastoupil Hynek. Začátek utkání byl bohužel opožděn z důvodu nepřítomnosti rozhodčích, a tak po vzájemné dohodě se role sudích ujali zástupci obou týmů. Za naší stranu byl delegován Láďa Zíka a přestože odvedl bezchybný výkon tento fakt poznamenal náš vstup do zápasu. Na střídačce i na ledě panovala atmosféra, jakoby se jednalo o nějaký sranda match a kluci víc něž hru sledovali Láďu, jak si povede v staronové roli.
  Týmu se nedařilo, přihrávky nenacházely správného adresáta, kotouč odskakoval všude možně jen ne k hráčům Sršňů. Dobrá přihrávka je taková, která jde od srdce a to jsme si tentokrát někde zapomněli. Nepomáhalo hecování, nadávání ani sladké odměny!!! Soupeř hrál houževnatě, lépe bruslil a našim útočníkům prvních pěti minut nedovolil vůbec nic. Defenzivní činnost nebyla také ideální a navíc jsme před vlastní brankou postrádali důraz, jak by bylo potřeba. Zákonitě musel přijít trest a nezůstalo u jedné obdržené branky. Přestože jsme si postupně vypracovali i řadu vyložených šancí, střelecký prach tentokrát zvlhnul na hokejkách celého prvního útoku. Druhý byl bez Dominika absolutně neškodný, kdy chyběla rychlá přesná nahrávka a zavezení puku do třetiny – zkrátka holomajzna, no a třetí se sice snažil a do útočné třetiny se dostával i častěji, ale zůstalo pouze u toho – zakončení nulové. Zkrátka po první třetině 3:0. Utrápený výkon s malým počtem kombinací a špatným bruslením, ale hlavně bez nasazení a chuti hrát. Kdybych měl za prvních dvacet minut někoho vyzdvihávat, byli by to hráči druhého týmu, kteří si s námi občas dělali naprosto, co chtěli.
  Přestože jsme v kabině důrazně apelovali na přístup hráčů k utkání, dění na ledě se ve druhé třetině změnilo pouze v tom, že se nám soupeř přizpůsobil. My jsme hrát nezačali a oni přestali, a tak si všichni v ochozech museli protrpět nudnou a hokejově nezajímavou třetinu.
  Až ve třetí třetině (47.min.) vykřesal špetku naděje Jirka, který po obléhání vlašimské branky snížil na 3:1. Svou brankou konečně nastartoval mužstvo v tmavých dresech. Začali jsme více bruslit, méně diskutovat o chybách spoluhráčů a najednou tu byli ti Sršni jak je známe a kontaktní gól z hole Oťase na sebe nechal čekat jen pár minut. Uběhlo ovšem pouhých 50s a Vašek v naší brance opět musel lovit puk ze své sítě. V závěrečných minutách byly k vidění střelecké dostihy a neuvěřitelné přetahování o výsledek v podání obou soupeřů. V čase 59:02 srovnal na 4:4 Jirka a zdálo se, že vše směřuje k samostatným nájezdům. Během soupeřova oddychového času jsme hráčům několikrát zdůraznili zodpovědnost a bezchybnost především v obraně během poslední minuty. Ondra přesto nepochopitelně opustil post obránce a jako první hráč se vydal za pukem směrem do středního pásma a pohroma byla dokonána. Dvě vteřiny před koncem utkání jsme se ještě dostali do gólové šance, ale puk jen o pár centimetrů minul odkrytou část branky, a tak jsme krutě, ale po právu prohráli.
  Ve Vlašimi jsme byli svědky snad nejhoršího vystoupení našeho týmu v letošní sezóně. Možná to byl "den blbec", ale já byl mnohokrát na hranici sebepoškození při pohledu na své hráče – letargie, nezájem, nechuť, vzájemné výčitky a myšlenky již někde na diskotéce, nebo nějaké párty. A týmový duch? Ten se vypařil jak pára nad hrncem. No a rozhodlo i individuální selhání některých hráčů...porážka je nepříjemná a nelze rozhodně považovat za žádoucí, každopádně jdeme dál a nic tímto zápasem nekončí. Opět však vyvstala řada věcí, které by bylo dobré prodiskutovat a v tréninku odstranit. Je na místě si položit otázku „Proč se to stalo?“, asi některým hráčům schází motivace, potřebný impuls do hry, aby do většiny střídání dali mnohem víc sil a na střídačku odcházeli vyčerpaní.
Sestava :
brankaři : Sirotek, Rejna
obránci : Zíka, Kadlec, Draslar, Marvan, Pipková,
útočníci : Tvrdík, Hynek, Macháček M., Macháček H., Kořistka, Drahota, Švejda, Ryšan, Tomčík, Sádlo
 
branky : Tvrdík 2x, Hynek 2x
asistence : Hynek 2x, Tvrdík 2x
 
 
 

NĚKOLIK POSTŘEHŮ PRO NÁS DOSPĚLÁKY

  A schválně zdůrazňuji „pro nás“, protože i já jsme rodičem dětí, kteří hráli a hrají hokej, či další sporty pod jinými trenéry. A tak si dovoluji troufale říct, že znám problematiku dost dobře i z druhé strany - ze strany rodiče.
 
-bavte se hokejem a uvědomte si, že váš potomek chodí na hokej pro svou zábavu, nikoliv primárně pro vaše ambice
-nechte kluky dělat také jiné pohybové aktivity než je hokej, hokejka v ruce od rána do večera neznamená cestu do NHL, ale spíše na orthopedii
-poskytněte svému potomkovi dostatek prostoru na regeneraci a dbejte na jeho zdraví
-kupujte co nejlehčí výstroj, vyvarujte se nákupu chráničů a bruslí, které vydrží synovi (či dceři) dalších 5 let
-důvěřujte trenérovi a nedávejte synovi pokyny v rozporu s pokyny trenéra - snižujte tím akorát jeho autoritu
-v každém řádně fungujícím týmu platí nějaká pravidla, dodržujte je (nechoďte do kabiny a na střídačku během zápasu, dbejte na včasný příchod svého dítěte na utkání a tréninky, nepokřikujte na syna a nevolejte si ho k mantinelu při tréninku, omlouvejte předem absence atp.)
-pokud máte výhrady k fungování klubu, řešte je (s trenérem či vedením), pokřikování po stadionu, či glosy z kiosku nikomu neprospějí a nic nevyřeší.
-od trenéra očekávejte a vyžadujte informaci k výkonnosti vašeho syna, nikoliv k tomu, proč ten či onen hráč hraje či nikoliv
-příspěvky nejsou akcie, které jeho majitele opravňují k zasahování do sestavy, v drtivé většině klubů pokrývají výhradně část nákladů na sezónu, nikoliv mzdy trenérů !!!
-pokud patříte mezi aktivnější rodiče, kteří se snaží synovi poradit s tréninkem, přečtěte si raději předem nějakou odbornou literaturu
 
 
 

ČASY SE MĚNÍ, ALE…

Tak pořád čtu a poslouchám, jak je dnes hokej rychlejší, dynamičtější, agresivnější, zkrátka jiný než za našich mladých let. Nepolemizuji, jen jsem si tak vzpomněl na základy této hry, které se snažili do nás nabouchat naši trenéři, a myslím, že mnohé platí stále. Nabízím několik rad mých trenérů, které jsem i přes nastupující sklerózu dal dohromady a o nichž si troufám říct, že jsou stále platné:
 
- drží-li hráč kotouč a před ním je volný a lépe postavený spoluhráč, musí přihrát – naši trenéři zjednodušeně říkali: „První hráč musí mít puk“
- útočící hráč nesmí ztratit kotouč v prostoru modrých čar!!!
- může-li hráč hrát kotouč a má k němu blíž, vždy hraje kotouč a ne soupeře
- preferovat přihrávku z forhendu do forhendu
- před brankou, nebo v pohybu kolem branky držet hůl neustále na ledě
- držet hůl a pohybovat s ní tak, aby soupeři překážela v přihrávce
- při napadání soupeře vytlačovat obloukem směrem k hrazení z osy hřiště
- zdvojující hráč hraje vždy kotouč
- nejbližší spoluhráč poskytuje hráči s pukem okamžitou podporu
- bránící hráč nikdy nevyráží přímo proti soupeři
- do prostoru odkud vyjíždí hráč s pukem, najíždí nejbližší spoluhráč - rotace
- hráč v držení kotouče neustále klame pohybem těla, pohledem
 
 
 

Tatran Sedlčany - Sršni Kutná Hora

:  9  ( 1:5, 3:3, 0:1 )

  Státní svátek vzniku samostatného českosloveského státu se rozhodli kutnohorští Sršni oslavit lehce kanibalským způsobem, a to porážkou Sršňů ze Sedlčan. O tom, že třetí výhru v řadě nedostaneme zadarmo, naznačovaly zatím překvapivě dobré výsledky našeho soupeře v soutěži, které potvrdil i při rozbruslení, kde se jeho hráči prezentovali jako vyrovnaní a kvalitní.
  Již od prvního buly, vhozeném „v pravé poledne“, však bylo zřejmé, kdo v tomto zápase bude tahat za delší konec provazu. Jirka si svůj úvodní gól tentokrát nechal až do 3.minuty, kdy dostal na útočnou modrou krásnou přihrávku od Pepíka a svým typickým způsobem si vychutnal brankaře. Soupeř odpověděl již za necelé tři minuty, kdy se po střele od modré puk neskutečně odrazil od zadního mantinelu a pro dojíždějícího hráče který byl špatně pokryt, již nebyl problém ho zasunout za Adamova záda. Sršni se ale okamžitě vzpamatovali a za 9 vteřin svým nezaměnitelným způsobem zavezl puk do pásma Janek, nahrávka volnému Dominikovi mezi kruhy, který měl vteřinu na zacílení, prudký švih a puk se třepotá v síti. Jako obvykle! Pak to šlo ráz na ráz, kdy jsme úspěšně během 8 minut zasadili další tři branky a hráči soupeře oněměli úžasem. Bohužel né však jejich trenér, který dal zelenou svým emocím a začal nás výkřiky na celý stadion osočovat z podvodu a startu starších hráčů. Jestli někdo svádí svojí menší hokejovou vyspělost, protože o převaze výškové či fyzické se nedá vůbec hovořit, pouze na výmluvy „kdo je lepší, musí automaticky podvádět“, je to jeho věc. Když ale řekne veřejně „A“, měl by říct i „B“ a svoje tvrzení dokázat a ne zarputile odmítat několikrát nabízenou konfrontaci kteréhokoliv hráče i s občankou. Takhle akorát vyvolal vzrušenou atmosféru, která se přenesla i na hráče a hra byla najednou plná zákroků na hranici nebezpečných faulů a zranění.
  Naštěstí se o přestávce podařilo horké hlavy zchladit na obou stranách a začátek druhé třetiny i zbytek celého utkání již proběhl celkem v klidu. Stav 1:5 se zdál pro mnohé jasným faktem, který určoval vítěze tohoto střetnutí, avšak poctivá práce mužstva Sedlčan zkomplikovala plynulost naší hry. Slušné hokejové okamžiky tak pozvolna vystřídal nadprůměrný počet těch horších a u některých hráčů se projevil příznak lenivosti a sníženého nasazení. A tak jsme se začali pravidelně se soupeřem střídat ve střelbě gólů. Za zmínku stojí snad jen dva okamžiky. První – závar před naší brankou, zmocňujeme se puku, založení útoku, náš hráč v samostatném úniku těsně před brankařem evidentně podtržen, rozhodčí signalizuje trestné střílení. Velké překvapení – jede se ale proti nám, protože Adam prý v předešlé situaci před naší brankou hodil úmyslně hokejkou. Vůbec nespekuluji o údajném porušení pravidel z naší strany, ale proč rozhodčí nechal minimálně dalších 10 vteřin pokračovat ve hře, kdy jsme byli evidentně na puku, útočili a pak se teprve zpětně rozhodl pro trestný nájezd proti nám, to mi rozum nebere. No a druhá příjemnější situace – Jirka začíná úřadovat a svým aktivním napadáním soupeřovi rozehrávky se zmocňuje puku, jede na branku, a ač v tísni a faulován jej k radosti všech fanoušků a spoluhráčů dotlačuje i s golmanem za brankovou čáru. Jedná se dnes již o třetí úspěch a tedy okamžik, kdy se v NHL na ledě objevují kšiltovky.
  Třetí třetina se odehrávala většinou v obranném pásmu soupeře, ale naši útočníci doslova pálili jednu šanci za druhou. Chvílemi jsem měl pocit, že celý první útok vyhlásil soutěž o „nejvyloženější neproměněnou šanci“. A že nám tedy poskytli ke zhlédnutí excelentní řadu příspěvků! Síť tak v poslední třetině rozvlnil pouze Dominik zvaný „Rotyšan“, který v čase 47:35 zužitkoval naši početní výhodu. Závěr už pak patřil spíše do kategorie opatrných a nezajímavých.
  Náš celek po celou první třetinu předváděl výborný výkon podobný tomu z předešlých zápasů, bohužel tempo a kvalita hry postupem času opadla do průměru. Z obránců bych dnes jmenovitě pochválil Martina a Pepu, z útočníků vynechám tradiční jména a pochválím Matěje, protože opět odvedl spoustu té nenápadné, ale poctivé a důležité práce v prvním útoku. Jako posledního dnes zmíním Mirka, který po skoro dvouměsíční pauze zaviněné zraněním odehrál velmi slušný zápas, kdy neuhnul soupeři v souboji ani o milimetr, jako by nebyla žádná zlomenina klíční kosti a otřes mozku. Zkrátka jak kdysi řekl Boris Becker, představitel německé sportovní zarputilosti: „Buďto vstoupíte do arény a myslíte to vážně, nebo tam nelezte vůbec“.
 
 
Sestava :
brankaři : Sirotek, Rejna
obránci : Zíka, Kadlec, Draslar, Marvan, Pipková, Macháček H.
útočníci : Tvrdík, Hynek, Macháček M., Vítek, Kořistka, Drahota, Švejda, Ryšan, Tomčík, Sádlo
 
branky : Tvrdík 3x, Vítek 2x, Hynek, Kořistka, Drahota, Ryšan
asistence : Kořistka 2x, Hynek 2x, Tvrdík, Vítek, Draslar, Marvan
 
 
 

Sršni Kutná Hora - SK Černošice

:  3  ( 1:1, 2:1, 2:1 )

  Předposlední listopadovou sobotu bylo v zápasovém kalendáři sršních dorostenců naplánováno utkání s tradičním rivalem z Černošic. Tento tým však před touto sezónou doznal výrazných změn, kdy posílil o hráče z pražských klubů (Letňany, Kobra, Slávie) a najednou se pohybuje v nejvyšších patrech naší soutěže.
  V 17.00 hod. se mužstvo vydalo na ledovou plochu a stadion se pomalu začal plnit zvědavými diváky, kteří po celý zápas tvořili výbornou kulisu. Skupinky fanoušků očekávaly kvalitní hokejový match se vším všudy a troufám si říct, že prognóza odborníků na tento sport nelhala. Sehrál se jistě divácky zajímavý duel. Dobrý výsledek by pro Sršně znamenal potvrzení tří bodů z předešlého kola KLD a za určitých podmínek i změnu postavení v tabulce soutěže. Vítězná sestava se nemění, a proto došlo pouze ke změně, kdy se podařilo sestavit třetí útok z hráčů, kteří v minulém zápase chyběli.
  Samotné utkání se od začátku neslo ve vysokém tempu a Černošice se prezentovaly, jako velmi nepříjemný soupeř. Obrana a Adam v brance museli hned od počátku čelit několika nepříjemným šancím soupeře. Dlouho byl stav bezbrankový, ale v 11.min. se po samostatné akci prezentoval nejlepší hráč soupeře č.26 - 0:1. V těchto chvílích měl soupeř více ze hry a dával jasně najevo, že dnes to nebude lehký zápas. Zbytek třetiny se dohrál ve svižném tempu, ale za velké pozornosti obou obran, včetně brankařů. Gólovou nudu, která se trošku vlila do zápasu narušil až 11 vteřin před odchodem do šaten Pepa, který se tak stal našim dalším skórujícím obráncem.
  Úvody třetin by si v našem týmu mohl nechat patentovat Jirka, který otevřel skóre druhé části a to v čase 20:27. Stalo se tak podruhé v řadě, kdy tento šikovný útočník prakticky nakopl celý tým svým prvním střídání k dobrému výkonu. A najednou se obraz hry zcela změnil. My jsme vytvářeli větší tlak před brankou, přebruslovali soupeře a šance střídala šanci. V půlce třetiny již byl čas na to přidat další branku a pomalu tak pojišťovat herní převahu. K puku se opět dostal Jirka a svým typickým způsobem dal jasně najevo, že nevede střelecké statistiky jen tak. Dvoubrankový náskok dodal Sršňům naději na bodový zisk, který se v první třetině zdál hodně vzdálený. Klid a pohoda se odrážela v krásných akcích, kterým v určitých okamžicích chyběl pouze gól. A tak přišel trest. Výborná technika a bruslení hráče č.26 si vyžádala změnu skóre na 3:2. Přestože byli naši hráči o přestávce na tohoto útočníka několikrát důrazně upozorňování, dělal nám opravdu značné potíže. Velký problém vyvstal vteřinu před konce třetiny, kdy se zranil kapitán týmu a opora naší defenzívy Martin, pro kterého tím zápas předčasně skončil.
  Do poslední třetiny ho tak v obraně musel nahradil dobře hrající Hynek. Ovšem začátek se nám vůbec nevydařil! První střídání, hrajeme přesilovku 5-3, zbytečná a neskutečná chyba Ondry v rozehrávce a soupeř srovnává na 3:3. Zdálo se, že se bude opakovat situace z posledního domácího duelu s Mělníkem, kdy jsme psychicky nezvládli nevydařený vstup do závěrečné třetiny, která pak skončila debaklem. To však nikdo z přítomných netušil, že obrana našeho mužstva odehraje zbytek zápasu na 1*** , Adam již nepustí gól a že oba naše útoky budou ještě skórovat. Nerozlučná dvojice Oťas s Jirkou ve 47.min. proměnila herní situaci 2-1 ve vítězný gól a 49.min. byla tou poslední, kdy se měnilo skóre utkání – Janek zatáhl puk po pravé straně do třetiny, předložil ho Ondrovi a ten gólově napravil svou chybu z úvodu třetiny. Závěr utkání ještě zdramatizoval Jirka, který se nechal vyloučit za vyhozený puk svému fans clubu na tribunu. Přestože si soupeř vzal oddechový čas, nebylo již v jeho silách s výsledkem něco udělat.
  Předpovědi sázkových kanceláří, které před tímto duelem na základě postavení v tabulce favorizovaly tým z Černošic se tak nenaplnily a my se v klidu s dalším zářezem na hokejce můžeme připravovat na 9. kolo KLD, kdy změříme síly s mužstvem Sedlčan. Myslím, že jsme viděli krásné utkání s výborným koncem pro nás. Jsem si jist, že mluvím za všechny, když řeknu, že porazit kvalitního soupeře je vždy výborný pocit. My však musíme jít krok po kroku dál a snažit se sbírat každý bod. Po dnešním zápase nesmíme opět usnout na vavřínech a ve středu výkon zopakovat.
 
Sestava :
brankaři : Sirotek, Rejna
obránci : Zíka, Kadlec, Draslar, Pipková, Marvan
útočníci : Tvrdík Jiří, Hynek, Macháček M., Vítek, Kořistka, Macháček H., Švejda, Ryšan, Tomčík, Sádlo
 
branky : Tvrdík 2x, Hynek, Kadlec, Draslar
asistence : Macháček M. 2x, Tvrdík, Vítek, Hynek, Kadlec, Kořistka
 
 
 

HC Rakovník - Sršni Kutná Hora

:  16  ( 2:5, 0:6, 3:5 )

  V dobré náladě a s dostatečným sebevědomím nastoupil náš celek v neděli dopoledne na led rakovnického stadionu, na plánu totiž bylo již 7. kolo KLD. Do sestavy opět promluvily četné nemoci, díky čemuž se objevil v našem dresu znovu Jenda Tvrdík ze starších žáků a potvrdil Adamovu větu před jeho prvním startem v této kategorii: „To je dobrý, s Jendou se neprohrává“.
  Postavením v tabulce byl náš celek předem pasován do role favorita. Ale znáte to, někdy není vše, tak jak vypadá! Takže hlavně nepodcenit soupeře a hrát aktivně a zodpovědně.
  Utkání naplánované na 11:00 rakovnického času muselo být odloženo kvůli technickým problémům na zařízení stadionu. Rozhodčí shledal síť jedné branky (zrovna té domácích), jako příliš děravou, a tak muselo dojít k výměně. Asi tušil následující kanonádu.
  První buly, Jirka si s Oťasem na cestě k bráně třikrát vymění puk a v čase 0‘14“ rozsvěcí poprvé červené světlo za brankou Rakovníka. Druhá lajna se nechce nechat zahanbit, a tak minutu poté po nahrávce Dominika začíná Hynek své působení na novém postu v útoku tím nejlepším způsobem – další brankou. Brzké vedení vneslo na naše hokejky patřičný klid a pohodu. Kluci po ledě lítali, jakoby se před zápasem najedli syrového masa a zmražený soupeř jen sledoval, jak již v sedmé minutě vedeme 0:4 a vystřídal golmana. S ubíhajícím časem naši hráči přeci jen trochu polevili v bruslení a soupeř měl najednou trochu víc prostoru a hru vyrovnal. Začal hrozit z ojedinělých křídelních úniků, které však naše obrana i s gólmanem v pohodě likvidovali. Postupně však rakovničtí začali hlodat víc a víc i v naší třetině a po chybné rozehrávce Davida se jim podařilo poprvé skórovat. Krátce poté využili i poskytnutou početní výhodu, kdy hráč před brankou sklepnul nahozený puk za Adamova záda hóóódně vysokou holí. Za stavu 2:4 začali domácí nepříjemně „kousat“ a najednou jich bylo plné kluziště. Všichni hráči našeho celku ale v těchto chvílích předvedli zodpovědný výkon a rozdíl udrželi. V čase 19‘44“ vybojoval Oťas v rohu puk, nahrávka mezi kruhy a nádherným golfovým úderem rozvlnil síť za soupeřovým brankářem švihák lázeňský Martin, když mu před tím vymetl pavučinku v levém růžku branky. Tento svědomitý obránce tak napodobil svého parťáka z obrany Ondru, který skóroval v minulých zápasech a konečně se dočkal i on. Čekání to bylo dlouhé, ale vyplatilo se, protože výsledek by mohl jít do soutěže o zlatou helmu.
  Nálada v kabině po tomto šatňáku byla samozřejmě výborná. Cosi se v nás probudilo (nadšení ze hry?), zatnuli jsme zuby, rozhýbali nohy a pustili se do boje ve druhé třetině s nevídaným nasazením. Stylem jakým jsme rozebírali obranu Rakovníka a ostřelovali brankáře, se jen tak nevidí. To, co v minulých zápasech nešlo a nevycházelo, tak v tomto duelu bylo hlavní zbraní proti dezorientovanému týmu soupeře. Tlak do brány a povedené kombinace šestkrát završené brankou bavily publikum i střídačku. Na tento příděl už soupeř nebyl schopen reagovat a sršni předváděli krásné akce, kterých bylo snad na dalších 5 utkání. Do konce třetiny chybělo pár minut a utkání začínalo být z obou stran hodně nervózní. Zákroky na hranici pravidel, drobnější šarvátky, provokace, a tak jsme byli rádi, že můžeme jít do kabiny zchladit hlavy.
  Úkol před poslední třetinou zněl – dohrát utkání v klidu bez zbytečných trestů a zranění i za cenu menšího nasazení a ne tak kvalitního hokeje. Hned na začátku posledního dějství soupeř dvakrát potrestal skulinky v naší obraně, ale poslední dech patřil opět veselým hráčům našeho celku. Oťas dvakrát povedenou příhrou našel svého hokejového druha Jirku a dal mu tak možnost zopakovat úvod zápasu a kosmeticky upravit výsledek na krásných 5:16 pro Sršně.
  To, co bylo achilovou patou Sršňů v posledních zápasech, se stalo v nedělním duelu hlavní zbraní. Tlak do branky, klid na hokejkách a udržení slibného náskoku vedli k zaslouženému úspěchu. Pro zajímavost dodávám, že soupeřova střídačka napočítala střídajícímu brankaři přes 70 úspěšných zákroků. Velmi dobré a disciplinované výkony podal celý tým a zaslouží oprávněnou pochvalu. Hlavní hvězdou utkání byl po právu vyhlášen hráč s číslem 55, odchovanec kvalitní kutnohorské hokejové akademie, z minulého duelu střelecky probuzený Ota Hynek, který se stává postrachem soupeřových obran.
  Dav náctiletých slečen a nadšených fanoušků byl tak silný, že se našim hochům nepodařilo po zápase dostat z kabiny do restaurace na nutné doplnění kalorií, a tak jsme občerstvení a oslavu přesunuli na pražského „Mekáče“. Všichni si zde užili hodnotného a levného menu, jen Kačenka si dala zcela jistě nezdravý zeleninový salát.
  Teď ale vážně. Přivezli jsme z Rakovníka povinné tři body, přesto zažil jsem takových utkání hodně, které se změnili v trápení a nekoukatelný nudný hokej. V neděli jsem viděl minimálně 30 minut létat po ledě skutečně sršně, co předváděli hezký hokej a rozdávali nádherná žihadla.
P.S. Berte mé rádoby vtipné bonmoty s nadhledem a tolerancí.
 
Sestava :
brankaři : Sirotek
obránci : Zíka, Kadlec, Draslar, Pipková, Marvan
útočníci : Tvrdík Jiří, Hynek, Macháček M., Vítek, Tvrdík Jan, Macháček H., Švejda
 
branky : Macháček M. 4x, Tvrdík Jiří 3x, Hynek 3x, Macháček H. 2x, Vítek 2x, Zíka, Tvrdík Jan
asistence : Hynek 4x, Vítek 3x, Macháček H. 3x, Macháček M. 2x, Tvrdík Jiří 2x, Zíka, Pipková
 
 
 

TROCHA TEORIE

  Nedávno (s přechodem na nový herní systém) jsem Vám slíbil, že se pokusím převést základy teorie hry do písemné formy na webu. Sliby se maj plnit nejen o vánocích, a tak předkládám, to co jste v kabině slyšeli již mnohokrát znovu a trochu polopatičtěji. Nyní jen to nahrát, vypálit na CD a já to přestávám jak kolovrátek donekonečna opakovat. Vymílejte si tím mozky místo duněním hlasitých rytmů.
 
ÚTOČNÍK :
je hráč v poli, jehož úkolem je dopravit kotouč do soupeřovy branky a bránit soupeři v jeho obraném pásmu založit protiútok (napadání). Vždy pomáhá v obraně a to v rámci svých obraných povinností.
- útok začíná v obraném pásmu, proto si útočníci najíždějí hluboko do pásma pro kotouče, aby nedošlo k přečíslení napadajícím soupeřem.
- pro nahrávku si najíždí do oblouku.
- ve středním pásmu se snaží rychle nahrát na volného spoluhráče.
- v útočné třetině je neustále v pohybu a udržuje postavení mezi spoluhráči do trojúhelníku.
- v případě, že kotouč dostane pod kontrolu soupeř, útočníci se vracejí zpět se svými protihráči, které hlídají - l.křídlo s p.křídlem soupeře, p.křídlo s l.křídlem soupeře, centr s centrem až k obranému pásmu, kde si je přeberou obránci, pokud se útočníkům nepodaří soupeře odstavit od kotouče již ve středním pásmu.
 
centr :
tento hráč je mozkem útoku (Jirko bacha abys nezpychnul) a jeho hlavním úkolem je připravit svým křídlům gólovou situaci. Sbírá kotouče, rozděluje je na spoluhráče a chodí důsledně před gól. V herním systému bránícího centra, hraje útočníka s obranými úkoly.
- při založení útoku začíná od vlastní brány, aby převzal nahrávku od obránce, a nikdy neodjíždí z obrané třetiny, pokud nemá jeho formace v držení kotouč. Pak najíždí ve směru kotouče na nahrávku.
- jede se spoluhráčem, který má v držení kotouč tak, aby si ho mohli vyměnit a centr rozehrát na druhé křídlo.
- nikdy se nestaví za protihráče, ale před něj, aby mohl převzít nahrávku. Nahrávka skrze protihráče v této kategorii je minimálně průchozí a je hrou na náhodu.
- přistupuje ke svým spoluhráčům bojujícím o kotouč u hrazení, aby ho mohl vzít a hrát. Pozor!!! Pokud o kotouč bojuje obránce, centr se vždy staví za něj směrem k vlastní obrané třetině tak, aby vypíchnutý kotouč nemohl sebrat protihráč a ujet! Proto se ani centr nezapojuje do tlačenice u hrazení, tím se vyřazuje ze hry o kotouč.
- jezdí jen minimálně za branku soupeře a do útočných rohů pro kotouč, jeho místo je před brankou a v prostoru na kruzích tak, aby tvořil spojku mezi svým křídlem a obráncem, mezi oběma křídly a vždy svojí pozicí tvořil s těmito hráči trojúhelník.
- v obrané činnosti si v první řadě hlídá centra soupeře, nebo hráče který najíždí z druhého sledu na zpětnou přihrávku (tzv.tandem). Nikdy nezůstává ve středním pásmu bez kotouče, pokud se jeho spoluhráči brání. Jeho úkolem v obrané činnosti je přistupovat k hráčům bojujících o kotouč. V momentě kdy kotouč získá, křídla se uvolňují a centr nahrává.
- pokud má křídlo v útočném rohu v držení kotouč a chce s ním vyjet před bránu, centr mu u soupeřovy branky zablokuje protihráče a tím mu vytvoří potřebný prostor a čas pro nahrávku, vyjetí, či střelu.
- důležitější u centra je přesná a rychlá přihrávka (koho se to asi týká?), než tvrdá střela. Centr musí natvrdo chodit do dorážek u soupeřovy branky a jeho povinností je samozřejmě vyhrát vhazování!
 
levé křídlo :
je hráč v poli, jehož hlavním úkolem je překonat za pomocí svých spoluhráčů obranu i s brankaře soupeře a docílit branky. Již z názvu levé vyplývá, že jeho hrací sektor je levá část hrací plochy ve směru útoku.
- při založení útoku si levé křídlo sjíždí tzv.do pytle ke svému obránci a dostává buď od něj, nebo od centra nahrávku do jízdy, kterou zpracuje a buď jede sám, nebo rozehraje na druhé křídlo. Je-li útok veden vlevo, jede podél hrazení, nebo si může s centrem podle situace vyměnit místa.
- založí-li obránci útok po pravé straně, levé křídlo jede odstoupené od mantinelu ke středu hřiště. Po nahrávce hru přenese na levou stranu, kde je volný prostor a snaží se zavést puk do třetiny. Poté dle herní situace nahrát, natlačit se co nejvíce před bránu, popřípadě zakončit.
- je-li ve snaze se dostat před branku účinně bráněn soupeřem a nemá pro nahrávku volného spoluhráče, zatáhne kotouč do svého útočného rohu a tam rozehraje na centra před bránu, na druhé křídlo, nebo na modrou čáru na svého obránce. Je zbytečné přijít o kotouč a útočné pásmo snahou zakončit za každou cenu.
- má-li v držení kotouč levý obránce na útočné modré čáře, levé křídlo je v levém útočném rohu, aby si s ním mohl kotouč vyměnit, a pravé křídlo jde před bránu.
- přijdeme-li o kotouč a soupeř zakládá útok, napadá rozehrávku ve své části třetiny.
- založil-li soupeř úspěšně protiútok, vrací se svým hráčem - pravé křídlo, i když nemá v držení kotouč. Vždy se snaží být mezi oběma protihráči (hráč na puku a jeho pravé křídlo), aby si nemohli nahrát.
- v tomto herním systému, si levé křídlo při obranné činnosti ve vlastní třetině drží pravého obránce soupeře. Nechodí do obranného rohu pomáhat obránci - to je povinnost centra.
 
pravé křídlo :
je hrotový hráč v poli, jehož hlavním úkolem je překonání obrany soupeře a vstřelení branky.
- svým pohybem na sebe váže protihráče, aby uvolnil druhou stranu pro založení útoku.
- najíždí do středního pásma jako první z útočníků a váže na sebe obránce soupeře. Pokud nedostane nahrávku, najetí zopakuje. Po nahrávce, podobně jako levé křídlo, pokračuje v útoku po své straně.
- má-li v držení kotouč pravý obránce na útočné modré čáře, pravé křídlo je v pravém útočném rohu, aby si s ním mohl kotouč vyměnit, a levé křídlo jde před bránu.
- obdobně jako levé křídlo, napadá rozehrávku soupeře ve svém prostoru útočné třetiny.
- v obrané činnosti se vrací se svým hráčem - levý útočník soupeře a v obraném pásmu hlídá levého obránce. Vždy bruslí mezi hráčem, kterého brání a protihráčem kterému chce nahrát, nebo přijmout nahrávku.
 
OBRÁNCE :
je hráč v poli, jehož hlavním úkolem je bránit útočníkům soupeře, aby zakončili svou akci brankou. Hraje pod neustálým tlakem a na zpracování kotouče nemá dostatek prostoru ani času, což je dané tím, že většinu hry zpracovává kotouče v jízdě vzad a musí jej včas dostat z obranného pásma.
- při bránění hraje v první řadě tělem a pak teprve holí!!!
- při zajetí útočníka soupeře do naší obranné třetiny, vždy obránce, na jehož polovině k průniku dojde, brání hráče a kotouč ponechá projet. Druhý obránce si pro něj okamžitě jede a rozehrává na najíždějícího útočníka s obrannými úkoly, nebo zpět na obránce, který se mezi tím uvolnil.
- stejnou součinnost provádějí obránci i při nastřelení kotouče do jejich obranné třetiny. Obránce, který nehraje kotouč, bruslí ve třetině pozadu tak, aby viděl na celé hřiště a mohl druhého obránce zajistit (např. odstavením hráče). Obránce, který jede pro kotouč, vždy bruslí ve směru nastřeleného kotouče a rozehrává.
- pokud ve třetině nejsou napadající protihráči, může obránce vybruslit ze třetiny a rozehrát ve středním pásmu. Druhý obránce bez kotouče se drží zpět a stále zajišťuje.
- obraná činnost ve třetině před brankou spočívá v pokrytí útočících hráčů. Obránce má svůj obraný sektor a hráče v něm co nejtěsněji brání. Obráncům vždy jako první pomáhá centr (útočník s obranými úkoly).
- nebrání brankáři ve výhledu, ale brání aktivně při dorážení a nedopustí napadení brankáře. Odstavuje protihráče od branky tělem.
- v případě tlaku před vlastní brankou nevyhazuje bezhlavě prostředkem hřiště dopředu. Tento prostor bývá přehuštěn a puk se okamžitě vrací zpět. Do rohu za bránu, do strany k mantinelu, nebo šikmo z pásma - to jsou směry, kam uklizením puku získá minimální čas na srovnání a řešení situace.
- neodpaluje kotouč zpět do chumlu hráčů, odkud kotouč vyjel. Včas přistupuje k protihráči a brání mu zpracovat nahrávku.
- při útočení nezůstávají obránci pozadu a jedou současně s hrou a snaží se udržet útočné pásmo. Je-li hra např. v pravém rohu, pravý obránce (ze silné strany) je asi 1m v pásmu u hrazení a vrací kotouč do rohu, nebo rozehraje na volného hráče tak, aby kotouč neopustil třetinu. Pokud má dobrou pozici sám střílí na bránu. Druhý obránce (ze slabé strany) sjíždí blíž ke středu hřiště a zajišťuje, aby za ně nezajel volný protihráč.
 
obranná činnost :
  Popišme si akční prostor působnosti jednotlivých hráčů v základním obranném rozestavení. Levé a pravé křídlo napadají a hlídají soupeřovy obránce (každý svého) a znemožňují jim přijmout přihrávku, případně vystřelit. Pozice křídelníků je těsně před obráncem, na ose mezi pukem a obráncem.
  Centr zabezpečuje střed třetiny, obsazuje volného soupeřova útočníka v tomto prostoru a pomáhá obráncům při souboji o kotouč.
  Obránci mají svou výchozí pozici před brankou, napadají soupeřovy útočníky a snaží se vybojovat puk.
  Souboj o kotouč se může odehrávat u mantinelů či za brankou, ovšem do souboje se vydává pouze jeden obránce tak, aby druhý obránce vždy hlídal prostor před brankou. Při souboji v levém rohu bojuje o kotouč LO a PO zůstává před brankou. Při souboji v pravém rohu platí zrcadlově totéž.
  Vím, že jste tohle všechno slyšeli již mnohokrát a nyní zbývá to nejjednodušší – uvést to do praxe.
 
 
 

LÍTO MI JE …..

  Protože mé příspěvky a hodnocení na tomto webu byly jedním z rodičů označeny za žvásty urážející a šikanující některé hráče – končím. Nadále se pouze omezím na sdělení výsledku, střelců, asistencí a sestavy. Opravdu není v mém zájmu, aby mé subjektivní hodnocení (za kterým si ale osobně stojím) odvádělo hráče od hokeje. Jen teď netuším, co Vám smím vůbec říct.
 
 
 

Sršni Kutná Hora - Junior Mělník

:  10  ( 2:1, 2:3, 0:6 )

  Zraněními nadále decimovaný tým Sršňů nastoupil v sobotu k dalšímu utkání proti týmu Mělníka, bez dalšího klíčového hráče sestavy – centra druhé lajny Dominika Vítka. Pohled do tabulky a výsledkových statistik jasně určoval papírovým favoritem tohoto zápasu tým z Polabí. Tento předpoklad ještě podtrhl fakt, že Mělník nastupoval s 11 hráči roč.93, což vzhledem k převaze roč.95 v naší sestavě, byl výrazný věkový rozdíl.
  Hlavní rozhodčí něco málo po páté vhodil úvodní buly utkání, do kterého jsme vyrukovali s mírně improvizovanou sestavou, kdy se v útoku opět objevila Katka. Slova jako „respekt“ nebo „strach“ hráčům se sršněm v logu v první třetině nic neříkali, a tak se bylo na co koukat. Samotné utkání bylo ze začátku na obou stranách vyrovnané, hrálo se zodpovědně zezadu a nikdo nechtěl udělat chybu. Přísný metr rozhodčího si vynutil hodně vyloučení, a tak se zápas nesl ve znamení přesilovek a oslabení. Ve 13. minutě se ale náš celek dostal do vedení, a to když během vlastního oslabení poslal Jirka do brejku Oťase a ten se konečně trefil. Pokračující přesilovka soupeře byla ještě zvýrazněna vyloučením dalšího Sršně a ke vší smůle při bránění ve třech přišel Martin o přilbu. Než naskočil nový hráč a my se dokázali srovnat, mělničtí ani ne po minutě skórovali. V 16. minutě však jedna z nenápadných akcí druhé lajny skončila brankou Janka, který ukázal spoluhráčům, co je to důraz před brankou. V závěru třetiny se hrál pěkný hokej a nebojím se říct, že celek se sršněm na prsou tahal za delší část provazu a je jen škoda, že aspoň jedna z vypracovaných šancí nezvýšila náš náskok.
  Úvodní oťukávání obou celků ve druhé třetině ustáli oba gólmani s čistým štítem. Ve 30. minutě však soupeř udeřil opět během našeho oslabení a následující přesilovku minutu poté dokonce využil k obratu v zápase. Naši hráči v těchto chvílích ale dál bojovali a převyšovali svého soupeře, a tak vyrovnání viselo ve vzduchu, což se stalo - 33. minuta a Oťas nekompromisně prostřeluje změť těl před brankou. Za dalších pět minut dokonce Ondra po ideální nahrávce Janka a kličce brankaři uklízí puk do prázdné branky. Jestli jsme v prvních dvou třetinách něco nezvládali, byla to hra v oslabení, při které jsme inkasovali všechny branky, a tak ani vyrovnání ve 39. minutě nemohlo asi zákonitě přijít po jiné herní situaci.
  V úvodu poslední třetiny Jirka Tvrdík předvedl dvě sóla přes půlku kluziště, ale neúspěšně - vždy si vylámal zuby na soupeřově brankáři. A tak dle rčení: „Nedáš – dostaneš“, přišla ledová sprcha pro navnaděné hráče Sršňů. Po nenápadných přihrávkách mělnický útok skóroval a chvíli poté svou další brankou na 4:6 poslal naše hráče do kytiček. Na lavičku kutnohorských padla nevídaná deka a toho soupeř dokonale využil. Zvýšil skóre duelu až na 4:8 a prakticky bylo jisté, kdo v tomto zápase zvítězí. V těchto chvílích to bylo prostě ošklivé představení, kdy klukům nešlo vůbec nic. Mělník hrál, jako  by byl v převaze jednoho hráče a svůj brankostroj uzavřel dvěma podobnými akcemi. Po uvolnění přes našeho obránce v souboji jeden na jednoho nepřehlédl útočník dobře najetého spoluhráče před brankou, který naprosto nekompromisně překonal Vaška. V rozmezí devíti minut došlo k osmi útokům na naši branku a rázem na světelné tabuli svítil výsledek 4:10. Stav vypadal pro žlutočerný celek hrozivě a snad každý si přál konec zápasu. Bohužel to co následovalo, přebilo veškerou pachuť z vývoje utkání. Ondra si nárazem na hrazení přivodil poranění zad a následoval příjezd rychlé záchranné služby. Rozhodčí proto po vzájemné dohodě rozhodnuté utkání v 57. minutě ukončil pro vážné zranění hráče.
  V šatně Sršňů po zápase vládla mizerná nálada a místo myšlenek na hokej jsme se snažili sehnat informace o Ondrovi, který se již v tu dobu seznamoval s nemocničním personálem. Podle posledních zpráv by mělo být vše v pořádku a Ondra byl propuštěn domů, což bylo jediné, co vrátilo mojí mysl k hokeji a sepsání tohoto hodnocení.
  S veškerou úctou k soupeři a skutečnostem uvedených v úvodu se podle mě jednalo o zatím našeho nejslabšího letošního soupeře. V prvních dvou třetinách jsme nezvládli hru v oslabení a v poslední zcela katastrofálně vyhořeli.
  Obranná hra je považována za základ a vizitku mužstva a my v podstatě od začátku sezóny nemůžeme najít tu správnou podobu a formu. Když zavřu obě oči a za rohem si dám facku, tak pochválím Pepíka, ale navíc to zatím není. Velice propadáme v soubojích 1-1 a tím potom vznikají časté brejky a přečíslení. Úkol zněl jasně: "Nesmí projít“. A realizace??? Hynek mi připravil v posledních dvou utkání skutečně nezapomenutelné zážitky ... brrrrrrrr.
  Co se týká útoku, je samozřejmě problém, že jsme dali méně gólů než soupeř, přesto bych po tomto utkání nežehral na proměňování šancí – to byly mnohem horší zápasy. Bohužel se zraněním Dominika a Mirka máme v tuto chvíli pouze jeden produktivní útok a na jednu lajnu se to hraje špatně. Pozitivum zápasu a pochvalu bych dnes směřoval ke třetí lajně. Svým nasazením a bojovností splnila mé představy a herním projevem se vyrovnala druhé, dáli se tedy v současném složení ještě hovořit o druhé.
  Velmi mě mrzí, že se nám teď nedaří. Musíme jít ale od utkání k utkání a snažit se něco zlomit a dělat v tréninku vše pro to, abychom toto období nepřesvědčivých výkonů, neustálých zranění a smůly (prasklé nože) překonali. Přijdou opět změny v sestavě vynucené zraněními a především formou některých jednotlivců. Naše možnosti v kádru jsou však velmi omezené, a proto základem zůstává, že musíme trénovat a hrát s tím co máme. A já stále věřím, že toho není málo. Chce to trpělivost, sebekázeň a především musíme hodit za hlavu problémy a dál zodpovědně přistupovat k tréninku a následujícím utkáním. Hráče vždy motivuje úspěch a my mu musíme jít naproti.
 
Sestava :
brankaři : Rejna, Sirotek
obránci : Zíka, Kadlec, Macháček H., Draslar
útočníci : Tvrdík, Hynek, Macháček M., Pipková, Kořistka, Ryšan, Švejda, Sádlo, Tomčík
 
branky : Hynek 2x, Kořistka, Kadlec
asistence : Tvrdík, Kořistka, Kadlec, Macháček H.
 
 
 

ČLENSKÉ PŘÍSPĚVKY

  Členské příspěvky na letošní sezónu 2.500,- zaplaťte do 31.10.2009 v kanceláři u P.Machka, nebo prostřednictvím mé osoby. Proti penězum dostane hráč daňový doklad + kartičku umožňující volný vstup na veřejná bruslení a zápasy "A". Jinak pravidla pro sourozence zůstavají stejná - platí se pouze za jednoho. Děkuji za rychlé a bezproblémové provedení.
 
 
 

SPOKOJENOST BY MĚLA BÝT POUZE VZÁCNÝ A KRÁTKODOBÝ MOMENT

  Ještě jednou (a slibuji, že naposledy) se musím vrátit k tématu přístupu a nasazení některých hráčů v tréninku a potažmo pak i v zápase, protože vnímám jistou nespokojenost s určitými věcmi.
  Soudě podle chování hráčů na ledě i mimo něj je nutné příčiny značné výkonnosti nevyrovnanosti některých kluků, kromě těch již dříve uvedených (velký ročníkový rozsah naší kategorie), hledat také v hlavách hráčů samotných a jejich odpovědnosti i přístupu ke hře a k týmu. Také proto, že jinde už příčiny být nemohou.
  Jedna věc je forma, kdy se prostě nedaří (což se stane jednou každému), druhá výkonnost. V Popovicích útočníci nebyli schopni vstřelit branku i z vyložených šancí, nedařilo se zpracovat nahrávku, ty chodily jen minimálně přesně na hokejku, ale většinou spíš nemilosrdně mimo hráče. Obránci hráli ve stoje, bez pohybu, všechno pozdě, hloupé řešení situací. Občas fakt mizérie. Ovšem tohle je forma, ne výkonnost.
  Problém je chtění a realita výkonu. Iniciující podmět k pohybu těla předává mysl, svaly jsou nevědomé a pouze vykonávají její přání. Chtění, ale to opravdové chtění je to oč tu běží a co u některých postrádám.
  Poslední dobou jsem u části kluků zaznamenal sníženou disciplínu, nasazení v tréninku a nechápavost jednoduchých cvičení. Na nechápavosti se dá zapracovat opakováním, lenost a nezájem již řešit nebudu. Respektive budu. Končím s politikou: "Dej ke čtyřem dobrým jednoho horšího, ať si taky zahraje, on se tam ztratí". Teď již jen: “Každému, co si zaslouží“. Hráč, který si po ledě jen tak jezdí (v lepším případě - velice často jen stojí či kráčí na bruslích) nemá v zápase co dělat. A to samé platí o tréninku. Pokud tito hráči neprojeví minimální snahu se rozpohybovat – nebudu jim to již vyčítat, ale ani se jim věnovat. Okrádají pak o mou pozornost ty, kteří se zlepšovat chtějí a zájem si opravdu zaslouží. Někdo prostě chce, jiný by chtěl. A v tom je veliký rozdíl. Viditelný v milionech detailů, jakými může být například zapojování se do obyčejného báčka, start na puk, anebo preciznost prováděných cvičení. Zadání zní: “Sprint na červenou“, ale někteří již vypouští dva, tři metry před ní.
  Nevím v čem je zakopaný pes, protože si myslím, že není hráč-rodič, který by si nepřál hrát co nejvíc. Otázkou je, jestli proto v rámci svých možností dělá vše, co je v jeho silách. Když na upozornění hráče v tréninku: „ Jestli nezačneš konečně trochu bruslit, tak se pak nediv, že málo hraješ“, dostanu odpověď: „Mě je to jedno“. Když rodič hráče (pravidelně několik posledních let vynechávající jarní přípravu a letní soustředění), který bez omluvy v sobotu nejede na zápas ven a v pondělí na domácí přijde jakoby nic, na dotaz: „Proč?“. Odpoví: „Nejeli jsme, protože jsme neměli jistotu, jestli by kluk hrál“. Pouze zopakuji: „Žádný hráč u mě nemá ani minutu na ledě jistou a nezáleží, jestli je to mazák, nebo ne“.
  Ale to již kluci slyšeli a četli mockrát, že je to pouze o nich. Jen pro příklad: Matěj po nepřesvědčivých výkonech šel až do třetí lajny a teprve po zlepšení šel zpět. Káďa z důvodu vypuštění jarní přípravy a soustředění začínal až ve třetí řadě, a kdyby se nesnažil a Káča mu svými nepřesvědčivými výkony nedala šanci, tak tam byl možná ještě dnes. Zatím docela šlape, ale jestli začne blbnout, vrátí se a dá šanci dalšímu. No a Katka? Začala v první a pomalu se přes druhou propadla až do třetí formace. Přesto proti Zbraslavi dostala důvěru na posledních dvanáct minut, kdy se rozhodoval celý zápas, protože mě dosavadním výkonem v utkání přesvědčila, že těch 40-50 vteřin tam odmaká na plný pecky, bude dřít a vydá se ze všech sil, no prostě se na tom ledě třeba i po…., na rozdíl od Hynka, který má sice mnohem lepší fyzické předpoklady, ale jezdil tam tehdy jak bezkrevná ryba.
  Trenéři považují houževnatost a nasazení za klíčové vlastnosti hokejisty. Nehledají někoho, kdo je na ledě plachý, mdlý a zakřiknutý, ale kdo je schopen se vydat ze všech sil a vletět do souboje bez bázně a hany.
  A proto chci důrazně upozornit na jednu skutečnost! Kdokoli, kdo není ochoten makat na 100% a přijmout jakékoli místo prospěšné týmu, nechť nominaci na zápas odmítne! (stačí jakoukoliv formou, ale nejpozději po čtvrtečním tréninku). Všichni v 1. a 2. lajně hrát skutečně nemohou. A jestli je někomu 3. málo, musí začít nejdřív od sebe.
  Já si můžu říkat a psát co chci, nadávat, chválit, bít se v prsa sebevíc, přesto „VY“ a jenom vy to musíte ukázat na ledě.
  Všiml jsem si, že permanentní nespokojenost některých rodičů je charakteristický průvodní jev každého hokejového kolektivu. Vzniká díky tomu, že většina rodičů hodnotí utkání nebo trénink v první řadě z hlediska výkonu a podmínek svého dítěte a až na druhém místě hodnotí celý kolektiv. Rodiče nejčastěji řeší, že jejich dítěti ostatní spoluhráči moc nenahrávají, že nemají ty nejvhodnější spoluhráče ve své lajně a z toho všeho pramenící nízký ice time.
  Vážení čtenáři (rodiče "nezávislí pozorovatelé") pojďme už konečně mluvit otevřeně z očí do očí (i když přiznávám, že to nejsou příjemné rozhovory) a ne jen si stěžovat a lamentovat za mými zády. Nelíbí-li se Vám něco na mém způsobu vedení této kategorie? Přijďte mi to říct osobně a v případě nespokojenosti s mým vysvětlením pokračujte na výbor TJ, který zasedá v notoricky známém čase (každé pondělí od 18 hod.) a zkusme to řešit společně. Řečmi na tribuně a v kiosku se nikam neposuneme.
  Nepředpokládám, že ve svých letech něco na svém přístupu ke sportu změním, pořád budu uřvaným raplem a dám do koučingu maximum, někdy s poněkud horkokrevnějším nádechem, ale podle mě nezbytným. V tréninku půjdu cestou maximálních nároků a chuť s nasazení zůstávají základní požadavky na hráče.
  A jestli někdo uzná, že je potřeba stavit na stejnou úroveň vedle sebe dříče s lenochy, bojovníky s ustrašenci, hokejisty s členy hokejového kroužku, ať mě odvolá z funkce trenéra, protože já si to nemyslím. Raději ještě upozorňuji, že prezentuji pouze svůj názor a vidění sportu, kolem kterého se zeměkoule rozhodně netočí a nemusí být ten správný, ani většinový.
  Tuhle sobotu jsem strávil skoro celou na hokeji a v neděli učil svojí Barunku doma hrát na flétnu a zpívat nové písničky u piána. Popravdě nemám vůbec pocit, kdyby se můj život skládal jen z nedělí, že bych litoval a byl ochuzen.

 

 
 

TJ Slavoj Velké Popovice – Sršni Kutná Hora

:  2  ( 4:0, 0:0, 2:2 )

   Čtvrté utkání našich dorostenců začalo již komplikací při odjezdu, kdy pro 13 hráčů, trenéra, asistenta a ved.mužstva přijela dodávka, kam bychom se silou vůle i namačkali, ale jaksi někdo opomněl, že hokejista potřebuje k utkání i výstroj, pro kterou zde již nebyl opravdu ani kousek místa. A tak jsme museli narychlo k přepravě použít i vlastní auta. Přesto všechno jsme na místo dorazili včas a mohli nastoupit proti vedoucímu týmu naší soutěže, soupeři z Velkých Popovic.
  První třetinu si naši borci za rámeček určitě nedají, a proto se nabízí několik otázek: Jak začít? Snad výsledkem prvního dějství 4:0!!! Další otázka zní: Kde se stala chyba a šlo tomuto výpadku předejít? Po minulé výhře nad Zbraslaví se do týmu vrátil „vítězný vánek“, který zapříčinil přehnané sebeuspokojení a podcení základních věcí, jako je kvalitní rozcvička, rozbruslení a respekt ze soupeře.
  Domácí se do nás od začátku pustil s neskutečnou vervou. Bohužel nám v první třetině naše kdoví proč ztuhlé nohy nedovolily udělat jakýkoliv rychlejší pohyb, a tak jsme do budíčku v 5.min. již prohrávali 2:0 a ani poté nepředváděli to, co umíme. Soupeř nás převyšoval ve všech herních dovednostech jednotlivce: bruslení, nahrávka, zpracování, koncovka. Z toho pak plynuly naše chyby, které byly potrestány. Nejdříve Hynek nepřesně rozehrál (nebo spíš nahrál soupeři) ve středním pásmu, který pak bez větších problémů kolem něj projel (bohužel v tomto zápase si z něj tréninkový kužel udělali soupeřovi útočníci vícekrát), aby pak již jel sám nikým nerušen na golmana. Podobná situace se za několik minut opakovala na druhé straně kluziště, kde popovický útočník na vlastní modré čáře získal puk a svým sólem pak vymazal z ledu Pepu, že mu ani nestačil píchnout lístek, když kolem něj projížděl. No a do třetice exceloval Matěj, který velmi dobře odebral soupeři puk před naší brankou, zajel za ní a protože si zřejmě uvědomil, že to bylo neslušné (jiné vysvětlení nemám), tak tomu samému hráči okamžitě zpět ideálně nahrál před bránu přímo na hokejku, a ten již nezaváhal. Nutno dodat, že ani Adam v brance, který jindy zachránil v poslední chvíli některá selhání svých spoluhráčů, tentokrát nechytil nic navíc a to bylo málo.
  Po důraznější domluvě k hráčům v kabině, do druhé třetiny přeci jen nastoupilo trochu jiné mužstvo. Začali jsme víc bruslit, vyrovnali hru a vytvořili si velké množství šancí, které však měly jednoho společného jmenovatele: „Těžko uvěřitelnou střeleckou impotenci našich hráčů v koncovce“. Kdo neviděl na vlastní oči dnešní představení Oťase, tak mi neuvěří, že tolik zahozených šancí jsem u jednoho hráče v jednom zápase snad ještě neviděl. Bohužel ani jedna střela nepadla do brány... Chtělo to asi více štěstíčka, klidu, anebo šikovnější ručičky.
  Poslední dějství z naší strany začalo stejně vlažně jako celý zápas. A tak jsme během prvních dvou střídání naší elitní lajny opět dvakrát inkasovali. Soupeř byl sice i nadále technicky lepší, ale na druhou stranu i on se dopouštěl chyb, které bohužel kluci nepotrestali. Podle mého střízlivého odhadu, nejméně osm vyložených gólových šancí. S tímto faktem tedy opravdu nemůžeme být spokojeni (velmi se nadřeme na gól a na druhou stranu inkasujeme branky vcelku lehce). Bojovností jsme nakonec 2 branky vsítili, ale z pohledu oněch neproměněných šancí, se nedá hovořit o nějaké produktivitě. V závěru jinak slušného a korektního utkání byla vidět i pravá nefalšovaná (z mého pohledu zcela zbytečná) hokejová bitka, kterou rozhodčí ocenil vyloučením Martina, Ondry a jejich dvou protivníků do konce utkání.
  Střelecká nemohoucnost a tragická první třetina hráčů Kutné Hory zařídila zcela zasloužené vítězství Velkých Popovic.
 
Sestava :
brankař : Sirotek
obránci : Zíka, Kadlec, Macháček H., Draslar
útočníci : Tvrdík, Hynek, Macháček M., Vítek, Tomčík, Kořistka, Ryšan, Švejda
 
branky : Tvrdík, Kořistka
asistence : Tvrdík, Hynek
 
 
 

Sršni Kutná Hora - Slavoj Zbraslav

:  6  ( 3:0, 4:4, 1:2 )

  Ve sváteční pondělí nastoupili naši hoši proti týmu Zbraslavi a chtěli odčinit ne zcela přesvědčivý výkon (především v koncovce) z Benešova. Jak prozrazoval zápis o utkání (osm hráčů ročníků 93) a potvrdilo rozbruslení, z Prahy přijel tentokrát velmi kvalitní soupeř. Nabuzeni decibely z nové hudební aparatury, jenž vyhnala z naší kabiny, několik generací pěstěných pavouků, jsme nastoupili k duelu, který začal v 17.00 hod. středoevropského letního času
  Samotný zápas se po úvodním buly vyvíjel pro náš celek velmi dobře. Hrál se dobrý a svižný hokej. Kvalitní led přispěl ke kombinační hře, kterou dokonale ovládala naše formace ve složení Tvrdík, Hynek, Macháček M.. A přesně tahle útočná lajna otevřela po pár minutách skóre. Za několik minut nám daroval druhý gól brankař soupeře, který si nepochopitelně nepokryl vyhozený puk do své třetiny, nechal ho dojet Hynkem a pak co by stojící muž v brance, byl vyškolen. Další krásnou akci na jeden dotek, jako z hokejové učebnice zakončil Jirka po nahrávce Matěje a zvýšil tak skóre první třetiny již na 3:0. V těchto chvílích se soupeř začal uchyloval k hodně tvrdé hře a za pochvalu stojí obzvláště Jirkův přístup, který se boxerskou vložkou soupeře nenechal vyprovokovat k oplácení a zbytečné bitce. Snad již konečně pochopil, že nejlepší odpověď na nečistou hru je vítězství nad hokejisty, kteří porušují pravidla.
  Před druhou třetinou jsme si v kabině několikrát zdůraznili, že je potřeba dál hrát naplno, protože soupeřovi kvality neodpovídají současnému výsledku. A hokejisté Zbraslavi, jak jsme očekávali skutečně zbraně nesložili a po pár nenápadných akcích a našich chybách v obranně, snížili skóre na 3:2. Zdálo se, že se Sršni nachází v situaci, kdy po obdržených brankách nejsou schopni opět otočit vývoj zápasu na svou stranu. Opak však byl pravdou. Herní pohodu našich borců návrat soupeře do zápasu nezlomil a během několika střídání našich dvou elitních útoků svítil na světelné tabuli v závěru třetiny stav 7:4 pro Sršně.
  Atmosféra třetí třetiny byla pravá hokejová a dokonce se začalo ozývat z tribuny skandování našich fanoušků. Několik rychlých výpadů Sršňů obrana soupeře ustála, a pak přišla studená sprcha v podobě dvou rychlých, poměrně šťastných branek v naší síti. Nato se začal hrát hokej, který musel lahodit oku nejednoho diváka. Akce střídala akci a oba celky předváděly kvalitní hru. Následné akce i s notnou dávkou štěstí (tyčky zvonili na obou stranách) již nekončily v brankách, ale i tak se musely líbit hokejovým fajnšmekrům. Chuť po vyrovnání byla zřetelná z každého pohybu soupeřových hráčů, a tak může jen děkovat, že utkání nebylo o 5 minut delší. Vrcholem dramatického podvečera byla power-play soupeře, kterou však naši kluci zvládli a Ondra po Jirkově vyhraném buly, střelou přes celé kluziště dvě vteřiny před koncem zpečetil naše vítězství.
  Nerad si nasazuji růžové brýle, natolik mne snad už znáte, ale dnešní výkon, to byla opravdová radost z hokeje. Jedním slovem strhující utkání.
  Doufejme, že dobrá nálada, výborné výkony a v neposlední řadě už i střelecká potence našim hráčům vydrží co nejdéle. Děkujeme všem našim fanouškům a zraněným spoluhráčům Davidovi a Mirkovi za jejich opětovnou podporu na střídačce. I když vzhledem k jejich dlouhodobým zraněním jim může v kabině nad háček dát jmenovku „Tomáš Rosický“.
 
Sestava :
brankaři : Sirotek, Rejna
obránci : Zíka, Kadlec, Macháček H., Draslar, Pipková
útočníci : Tvrdík Jiří, Hynek, Macháček M., Vítek, Tvrdík Jan, Kořistka, Ryšan, Švejda, Sádlo, Tomčík
 
branky : Tvrdík Jiří 2x, Hynek 2x, Vítek 2x, Kořistka, Kadlec
asistence : Macháček M. 2x, Tvrdík Jan 2x, Tvrdík Jiří, Zíka, Vítek, Macháček H.
 
 
 

HC Benešov – Sršni Kutná Hora

:  2  ( 1:0, 2:1, 0:1 )

    Třetí kolo dorostenecké ligy postavilo našim hráčům do cesty dobře známého soupeře z Benešova. Jelikož se výsledkově našemu soupeři v minulém kole moc nedařilo a naopak my jsme chtěli potvrdit své předchozí vítězství, dal se očekávat zajímavý hokej. Předzápasová atmosféra byla ideální a vše nasvědčovalo tomu, že tým Sršňů chce soupeři odvést porážku z přípravného utkání během letošního soustředění.
  Po delší pauze se nám do sestavy vrátil Janek a zcela logicky se postavil na pravé křídlo formace vedené Dominikem s Katkou nalevo. Začátek utkání byl poznamenám další prasklou kudlou na brusli, tentokrát Jirky. Opravdu to už je snad prokletí, protože třetí zápas a třetí vyřazený hráč ze hry z toho samého důvodu. Asi nezbývá než se obrátit na Horsta Fuchse z teleshoppigu a nakoupit jeho nože, které ostatní nože krájí jako máslo.
  Převaha našeho celku v úvodu byla viditelná, na to se ale bohužel nehraje. Stačilo jedno oslabení, malý důraz před brankou a soupeř se v 10.min. ujal vedení. Dál se hrál kvalitní hokej s pohlednými akcemi, ale bohužel se nenašel nikdo, kdo by prolomil střeleckou smůlu. A když už Janek golmana překonal, rozhodčí rozpažil a velmi přísně branku neuznal.
  Do druhé třetiny jsme opět vstoupili aktivně, ale střelecká nemohoucnost a gólová impotence našich koncových hráčů byla neskutečná. Přesto se nám podařilo Matějem vyrovnat a využít tak výhodu přesilové hry. Bohužel krátce na to vyrobila naše obrana v rozmezí několika minut dvě hrubé chyby a darovala hráčům Benešová dvoubrankové vedení. Od těch chvil působila naše aktivita křečovitě a opět jsme sklouzli do hry bez kombinace s malým počtem nahrávek, kdy se každý snažil otočit vývojem zápasu sám.
  Do poslední třetiny jsme vstoupili zase velmi aktivně a byli schopní si i během jednoho střídání vytvořit tři vyložené šance, ale zcela netradičně bez brankové efektu. My snad musíme nechat v Benešově přeměřit branky, protože buď jsou menší, zakleté (opět zvonilo několik tyček), a nebo když už se trefíme, tak úřaduje výborný brankař. Aktuálně nejlepší střelec Jirka Tvrdík, který si o přestávce půjčil brusle od Janka (ten ale tím bohužel znatelně chyběl ve druhé lajně) snížil ve 12.min. skóre na rozdíl jediné branky. To bylo ale z naší strany vše. Mužstvo Benešova se tohoto momentu nezaleklo a stále předvádělo velmi dobrou obrannou hru, kvalitní zhuštění středního pásma, což nám činilo v jeho přechodu značné problémy.
  Špatná koncovka, nedostatek štěstí, nervozita na hokejkách a malý tlak do branky, to jsou všechno základní důvody sobotní prohry Sršňů 3:2. Většinu zápasu bylo naše mužstvo lepší a soupeře z Benešova dokázalo potrápit. Ale bohužel v tom, co rozhoduje o úspěchu či neúspěchu, byl náš celek doslova marný. Proměňování vyložených šancí se stalo Sršňům v tomto zápase osudným. Opět jsme si vyzkoušeli, jak mizivá je hranice mezi úspěchem a neúspěchem.
  
Sestava :
brankaři : Sirotek, Rejna
obránci : Zíka, Kadlec, Macháček H., Draslar
útočníci : Tvrdík, Hynek, Macháček M., Vítek, Pipková, Kořistka, Ryšan, Švejda
 
branky : Tvrdík, Macháček M.
asistence : Macháček M., Zíka
 
 
 

ABSENCE A OMLUVENKY

  Ač nerad, musím zase připomenout omlouvání z tréninků a ze zápasů, také  včasný příchod a sledování rozpisu tréninkových hodin na jednotlivé týdny. Každý ví, koho se to týká, tak to prosím dodržujte, já se o to také snažím. Onemocníte-li, anebo z jiného důvodu nemůžete přijít, je důležité dát včas vědět (telefonicky, SMS, v diskusi na našem webu), aby se při větším počtu upravil tréninkový plán, nebo před zápasem sehnal náhradník. Není možné zjišťovat těsně před zápasem, proč ten který hráč nepřijel na utkání!
  Vím, že většině z vás to nedělá problémy, tak prosím i ten zbytek o tuto malou slušnost.
P.S. Malé odlehčení, které jsem dnes dostal mailem.
Ochranné pomůcky:
-první suspenzor byl v hokeji použitý už v roce 1874
-ale první helma až v roce 1974
Trvalo to sto let, než mužům došlo, že i mozek je důležitý…
 
 
 

FOTKY ZE SOUSTŘEDĚNÍ

  Tak se konečně podařilo vytvořit výběr fotografií z letošního soustředění, které mají spojitost s naší dorosteneckou kategorií a umístit je do sekce „Fotogalerie“. Pro jednoduší přístup - odkaz. Jinak kdo by měl zájem o prohlídku všech fotek z Benešova, jsou na požádání k dispozici na DVD u trenéra.
  Tak si pěkně prohlídněte fotky, oživte vzpomínky a v sobotu se vracíme na místo činu. V pátek v tanečních a na stužkováku mějte rozum a nepřežeňte to.
  Ještě upozorňuji, že v pondělí 28.9. (státní svátek) hrajeme doma se Zbraslaví od 17.00 hod.
 
 
 

Sršni Kutná Hora – Spartak Vlašim

:  6  ( 1:2, 4:0, 4:4 )

  Třetí zářijová neděle byla nejen pro hokejisty kutnohorského dorostu, ale i pro všechny jejich fanoušky plna očekávání a všichni si kladli jedinou otázku: Jak asi dopadne úvodní mistrovský zápas nové sezóny? Problémy se sestavou, které nás postihli (3 hráči dlouhodobě zranění a 4 polehávali minulý týden s horečkami, střevními potížemi a angínou) jsem již zmiňoval.
  V první třetině se hrál rychlý a důrazný hokej, kdy soupeř lépe kombinoval a zakládal útoky, což nám dělalo pod tlakem značné problémy. Svým aktivním forčekingem nutil naše hráče vytvářet chyby, které pak dvakrát potrestal. V prvním případě nepokrytý hráč před brankařem, v druhém špatná rozehrávka přímo soupeři na hůl mezi kruhy. Přesto se nám zvýšenou aktivitou podařilo hru vyrovnat a vytvořit si několik velmi slibných šancí, z kterých jsme vstřelili kontaktní gól.
  Do druhé třetiny jsme nastoupili v pozměněné sestavě. Katka s Ondrou si prohodili posty a ze zápasu nám odstoupil Dominik R. kvůli prasklému noži na brusli a Jožan, protože s angínou to v takovém tempu opravdu nejde. Takže hra na dvě lajny až do konce zápasu.
  Vstup do třetiny se nám povedl, kdy jsme již ve 39.vteřině vyrovnali a krátce na to šli i do vedení. Tento nečekaný vývoj soupeře trochu utlumil a do konce třetiny jsme jednoznačně kralovali na ledě my. Byli jsme rychlejší, lépe jsme kombinovali a začalo nám to tam i padat.
  Moc pěkně se kouká na to, jak na střídačce panuje tak silný týmový duch, který se někdy tvoří hodně dlouho.
  Do třetí třetiny jsme nastupovali s cílem hrát zodpovědně a nepustit soupeře zpět do hry, což se nám prvních pět minut skutečně dařilo. Pak ale přišla opět chyba, kterou soupeř potrestal, krátce na to kontaktní gól a dramatický závěr mohl začít. Naštěstí se nám poměrně brzy podařilo gólově odpovědět, a přestože soupeř v této třetině ještě dvakrát skóroval, my jsme nikdy nezůstali pozadu a potřebný náskok dotáhli až do vítězného konce.
  Po zápase v šatně jsem pak hráčům rád poděkoval za předvedený výkon, ale hlavně připomněl, že ta únava, kterou nyní cítí po těle, stojí za ten radostný pocit z výhry. Takto se musí přistupovat ke každému utkání a samozřejmě i k tréninku. Chci poděkovat všem našim marodům, kteří přišli podpořit kamarády aspoň na střídačku a do kabiny a všem, kteří ještě před pár dny polehávali s teplotou a přesto šli na led a odehráli si svoje. Zvláštní poděkování adresuji Jendovi Tvrdíkovi, který co by nejmladší hráč na ledě podal vynikající výkon a svým pohybem a bruslením působil soupeři velké problémy.
  Kluci předvedli ohromnou vnitřní sílu, týmové ducha a hlavně, že chtějí a umějí vyhrávat.
 
Sestava :
brankaři : Sirotek, Rejna
obránci : Zíka, Kadlec, Macháček H., Draslar
útočníci : Tvrdík Jiří, Hynek, Macháček M., Vítek, Pipková, Tvrdík Jan, Tomčík, Ryšan, Švejda, Lázňovský
 
branky : Tvrdík Jiří 4x, Hynek 2x, Vítek 2x, Pipková
asistence : Hynek 3x, Tvrdík Jiří 3x, Vítek, Macháček M., Tvrdík Jan
 
 
 

MŮŽU JEN PODĚKOVAT

  Chci jen poděkovat všem spoluhráčům za dnešní výkon. Bylo v tom srdce a bojovnost až do poslední vteřiny. Vyzdvyhl bych Jendu Tvrdíka a myslím, že nemusím říkat proč.   Díky hoši
  Síra
 
  (Jinak ve fotogalerii jsou už fotky z dnešního zápasu a z tréninku. Ze soustředění by měly být zítra. Ještě bych vás chtěl pozvat na dnešní zápas "Áčka" proti Kolínu od 18:00 v KH)
 
 
 

PŘED ZÁPASEM S VLAŠIMÍ

  Tak jsem si dnes ráno vyslechl v rádiu svůj horoskop, který začínal slovy: „Je před Vámi kritický den“. Nevím, jestli na tom něco je, ale sestava se nám rozpadá jak domeček z karet a rubrika „marodka“ v záhlaví našich stránek svojí velikostí současnému stavu již nestačí. V druhé lajně z původního složení zbyl už jen Pepík a netuším, kam to dál povede. Takže zdravím Mirka, Davida, Janka, Jožana, Dominika V. a pokuste se do neděle, aspoň někdo dát do provozu schopného stavu.
  Co jinak říct k Vlašimi. Na rozjezd těžký, přetěžký soupeř, kterého si pamatujeme z loňské finálovky. V prvním letošním mistráku zvítězil 11:1, takže jestli chceme uspět, předem říkám, nebude to vůbec jednoduché a s našimi problémy se sestavou by se jednalo spíš o malý zázrak.
  Přesto každé utkání začíná od nuly a proč stahovat kalhoty, když brod je ještě daleko. No a nebylo by to poprvé, kdy deset hráčů projeví větší soudržnost mužstva než dvacet.
  Tak doufám, že zabojujeme a pokusíme se o to.
P.S. Žádné další zdravotní omluvenky již nepřijímám.
 
 
 

Z POHLEDU DRUHÉHO BRANKÁŘE

  (článek k přáteláku v Chrudimi)
  Všechno co napsal Adam je úplná pravda, a tak to nebudu dál rozvádět. První věc, která se mi nelíbila, a kterou už napsal Adam, jsou nepokrytí hráči před brankou. Když jsem ještě o druhé třetině byl na střídačce, koukal jsem nato a nemohl jsem uvěřit. Chrudimský hráč stojí metr vedle brankoviště a ani jeden bek si ho nevšimne. A vrchol všeho. On si ukáže o přihrávku, nikdo u něj, tak si ukáže podruhé, nikdo u něj, tak si zařve, že chce přihrávku, nikdo u něj, dostane ji a může se Adama zeptat kam to chce, protože má půlku brány volnou a beci koukají a diví se, kde se tam ten hráč mohl vzít.
  Druhá věc, když jdou útočníci do střel, tak buď ať do ní jdou tělem, nebo nechodí vůbec. A poslední ty dorážky, letí střela po zemi, dobře, tak ji vyrazím, jedna dorážka, dobře ještě není zas tak hrozný, ale když už je čtvrtá, nebo pátá, tak to už je na pováženou.
  Ale abych taky jenom nekritizoval, tak se mi líbil třeba Martin, praskne mu nůž a on jde stejně v cizících bruslích hrát poslední třetinu, to si myslím, že je věc, kterou by zas tak moc lidí neudělalo. Moc se mi líbil ten náš gól, který dával Jirka s Otou, byl sice jediný, ale stál za to! Taky Janek, že jel vůbec s námi a raději neseděl doma u počítače.
  Václav Rejna
  (Omlouvám se, že je článek, tak zpožděný, ale dřív jsem se k webu nedostal. Jestli bude chtít kdokoliv jiný něco napsat na web, ať mi řekne v kabině, nebo na icq. Síra)
 
 
 

HC Chrudim – Sršni Kutná Hora

10  :  1  ( 1:0, 5:1, 4:0 )

  Tak nevím co napsat, protože Adam vystihl vše podstatné, takže jenom doplnění.
  Že nás čeká těžký a kvalitní soupeř jsme věděli dopředu, přesto když mi trenéři prozradili jejich počty hráčů v jednotlivých ročnících, tak mi spadla čelist hodně nízko. Díky příchozím hráčům z Pardubic mají pro nás neuvěřitelné problémy : kdo bude nominován do zápasu, kdo ne, kdo zatím bude pouze trénovat a s kým se rozloučí hned a nadobro. To asi nikdy nezažiji. A tak proti nám nastoupili pouze dvě 95, čtyři 94, ale zato dvanáct 93.
  Příděl smůly na dnešní zápas načal Martin, kterému při rozbruslování praskl nůž na brusli, a tak si jako kapitán pouze podal ruku s rozhodčími a šel sledovat zápas ze střídačky. Přestože karty byly jasně rozdané, v první třetině jsme podali nejlepší výkon. I když nás soupeř fyzicky jednoznačně převyšoval, dokázali jsme jeho převahu eliminovat nasazením, bojovností a dobrými zákroky brankaře.
  Vstup do druhé třetiny byl moc špatný. Utrápený výkon s nedodržováním základního rozestavení hráčů a špatným bruslením. Takže zákonitý trest - tři rychlé branky. Ke vší smůle odstoupil ze zápasu Míra s pochroumaným zápěstím a krátce na to David se zlomeninou palce.
  Prvních deset minut poslední třetiny jsme odehráli opět poměrně slušně. Bohužel s postupujícím časem, evidentně některým docházeli síly, a tak byl pro některé závěr utkání očistec.
  Nemyslím si, že by někdo z vás dnešní utkání vypustil, přesto někteří hráči, jako třeba Pepík mile potěšili a jiní zůstali za svými možnostmi, ale tak to chodí. Je třeba dále pracovat na zlepšení a od toho tu jsme. Potřebujeme hrát takové těžké zápasy se soupeři, kteří prověří kvalitu obranné hry i útočnou efektivitu po celou dobu utkání, a pokud možno, hlavně v jeho závěru. Opravdu mě trápí a mrzí zranění našich hráčů, přesto považuji za přínosné sehrát takový těžký zápas plný tvrdých, ale ne zákeřných střetů a soubojů, protože i s podobnou hrou je nutno počítat, umět jí přijmout a vyrovnat se s ní.
  Doufám, že dokonce sezóny ještě uvidíme druhou lajnu v kompletním složení z prvních dnů v Benešově, kde jejich hra a kombinace byli opravdu velice hezké. V současné době jejich sestava spíš připomíná ementál.
  Jinak problém vztahů mezi mladšími a staršími hráči, jak o něm píše Adam, bych si nechal do kabiny. Přesto jsem rád, že se o něm někdo nebojí veřejně promluvit, ale nesouhlasím s názorem: „Nevšímejte si jich a oni si vás taky nebudou všímat“. Rozhodli jste se hrát kolektivní sport, a jak samotný název prozrazuje, měli by jste utvořit kolektiv. Jestli to někdo dodnes nepochopil, nevím proč se nesnaží prosadit v nějaké individuelní disciplíně. Co mi ale hlava nebere vůbec, proč si starší a silnější dokazují svojí převahu na mladších a slabších. Je to jako s tím včerejším zápasem. Raději prohrát s lepším, než dvouciferně porazit autsaidra.
 
Sestava :
brankaři : Sirotek, Rejna
obránci : Zíka, Pipková, Macháček H., Marvan, Draslar
útočníci : Tvrdík, Hynek, Macháček M., Vítek, Drahota, Tomčík, Kadlec, Ryšan, Švejda, Lázňovský
 
branky : Tvrdík
asistence : Hynek

 

 
 

Z POHLEDU BRANKÁŘE

  Rozhodl jsem se napsat pár věcí ohledně dnešního zápasu a taky dění v kabině. Hodnocení zápasu napíše trenér, toto je pouze můj názor, co se mi nelíbilo a líbilo.
  Takže začnu tím negativním. Věčně nepokrytý hráč(i) před bránou. Na tréninku do sebe řežete, div se nezabijete a o zápase, když stojí před bránou dva chrudimští hráči, tak nejste schopni do nich ani strčit, nebo je nějak rozhodit (viz 1.gól). Potom ten nástup do druhé třetiny. Asi vás trenéři moc pochválili za první třetinu, tak jste šli do té druhé nějak „lážo plážo“.
  A teď k tomu co se mi líbilo. Určitě 1. třetina, bylo tam nasazení a chuť hrát. Soupeř to byl podle mě nad naše síly, takže si myslím, že jsme si odehráli „svý“. Jen v první třetině šlo na bránu 24 střel (průměr střel na zápas v extralize je okolo 30). Jinak mluvit o těch zlomených a pohmožděných rukách snad nemá ani cenu, je to prostě smůla.
  Ještě bych chtěl napsat jednu věc. Myslím, že teď nebudu mluvit určitě jen za sebe. Chování starších hráčů k některým jedincům už je opravdu udivující. Nechci nikoho jmenovat, každý sám ví o koho asi tak jde. Věčně nějaké provokace a zesměšňování nejmladších hráčů. S odchodem Marka je v kabině a na ledě větší klid a pohoda, ale jakoby se některým po jeho móresech začínalo stýskat. Víte ono to není vůbec jednoduchý hrát proti 2-3 roky starším klukům a ještě snášet vaše posměšky. Něco vám řeknu, hraju v Malešově fotbal a věkový rozdíl v naší kategorii je tam asi tak 4-5 let. Nikdy jsem však neviděl, že by si starší hráči utahovali z mladších!!! Nevšímejte si jich a oni si vás taky nebudou všímat. Jinak, aby jste si nemysleli, že je tohle jenom můj názor, toto si myslí spousta hráčů z kabiny. Zkuste to pochopit!
  Jinak fotky z přáteláku jsou už ve fotogalerii a video by mělo být zítra.
Síra

 

 
 

… A DĚKUJ JENOM SOBĚ, ŽE JSI TAM, KDE JSI DNES

  Na slova písně, kterou jsem napsal asi před 23 lety na vojně, jsem si vzpomněl jeden večer na letošním soustředění a popravdě nevím, jak lépe pojmenovat stav, ve kterém se poslední dny nacházím.
  Dění ve vedení našeho oddílu, ale i v některých jeho mládežnických kategorií za poslední půlrok mě přimělo k rozhodnutí, které pro mě nebylo opravdu jednoduché. Ukončuji svoji činnost ve sportovním výboru a ve funkci vedoucího mládeže našeho oddílu. O svém rozhodnutí jsem vedení informoval již před soustředěním s tím, že bude-li o mě jako řadového trenéra zájem, rád povedu i nadále jakoukoliv kategorii.
  Důvodů k tomuto rozhodnutí je tolik a jsou tak složité, že nemá smysl je podrobně vysvětlovat. Život mě naučil být nositelem zodpovědnosti výhradně sám za sebe a já přiznávám, že jsem se mýlil, byl naivní a uvěřil lidem a věcem, kterým jsem neměl.
  Přestože nejsem na své rozhodnutí vůbec hrdý a nesvědčí o mé osobní statečnosti, odcházím sám pro sebe s čistým štítem, že jsem se snažil vždy dělat vše co nejlépe a nejpoctivěji jak jsem uměl, bez nulového finančního prospěchu.
  Tvrzení, se kterými jsem byl v poslední době veřejně konfrontován, že na mládež kašlu, vůbec mě nezjímá, že jsme nenaučili nikoho pořádně bruslit a děláme všechno na ….., mě samozřejmě po tolika letech práce mrzí. Víc je mi ale líto, že někteří rodiče podobné závěry nečiní na základě seznámení se s výsledky naší práce, ale dle povídaček z kiosku.
  Všeobecně shrnuto – po desetileté soustavné a intenzivní práci a tvrdém boji za kutnohorskou hokejovou mládež cítím nesmírnou únavu – oheň vyhořel.
  Přesto si myslím, že jsme ušli velký kus cesty a chci poděkovat všem svým současným i bývalým kolegů za jejich pomoc a práci.
  Hokej je krásná a pro mě nejkrásnější kolektivní hra, bohužel jeho zákulisí a vztahy lidí okolo jsou pravým opakem. Nechci ale hořekovat, protože situace je identická téměř všude okolo nás a hokej je jenom jedním z odrazů naší současné společnosti.
 
 
 

JAK VYBRAT TU SPRÁVNOU HOKEJKU

Abych vhodně vyplnil prázdninové volno, nabízím několik názorů jednoho z výrobců holí, v odpovědích na nejčastější otázky.
 
Je pravdou, že kompozitové hole jsou tvrdé a že si tím hráč ničí ruce? Jsou laminátové šetrnější? Tvrdí mi to trenér.
Na tuto otázku mám jednoznačný názor, je to absolutní mýtus, který šíří tzv. "chytří trenéři", kteří o tom moc neví a snaží se být zajímavými. Dle mého názoru je tomu přesně naopak. Co se týče seniorských holí, tak existují různé tvrdosti holí, karbonové hole jsou sice tvrdé, ale velice pružné, hráč má daleko větší cit pro puk a v neposlední řadě má v rukou pod 500g a ne 700g, čímž si ruce určitě neničí. Důležité však je, zvolit správnou tvrdost. Stejně tomu bylo u tenisových raket a lyží, kde vyloženě záleží na tlumících vlastnostech. A kdo hraje dnes dřevěnou raketou, či jezdí na dřevěných lyžích? I kompozitové hole mají dnes různé tlumící systémy.
Je vhodná kompozitová hůl pro mladé hráče?                                                                      
Samozřejmě, že existují hole kompozitové, speciálně pro děti. Jejich tuhost je uzpůsobena délce hole a mají většinou užší úchop. Pokud však dáte dítěti uříznutou seniorskou hůl, kterou zkrátíte na poloviční délku a tím změníte razantně tuhost, je celkem jedno, zda hraje s holí dřevenou, či s "uřízlou násadou", výsledek je stejný. Doporučuji raději hole dětské s užším úchopem a měkčí. Praxí jsem však zjistil jednu důležitou skutečnost, dětské hole mají většinou horší těžiště než hole seniorské a hraje se s nimi dětem paradoxně hůře. Úplně nejlepší herní vlastnosti jsem shledal u měkkého seniorského shaftu v kompletu s nejmenším vzorem - ultralehkou seniorskou karbonovou lopatkou vzor Sakic(130g).
Jak zvolit správně model-tuhost hole?                                                                          
Obecně platí následující pravidlo. Pro příklad - situace je podobná střelbě lukem. Pokud chci vystřelit, musím "luk" natáhnout (propružit), aby to z něj letělo. Stejné je to i s hokejkami. Pokud zvolím hůl příliš tvrdou, nebude to z hole tzv. lítat. Pokud zvolím příliš měkkou, budou střely velmi nepřesné a hrozí zde prasknutí (prolomení) hole pod střílecí rukou. Správné určení tuhosti je na samotném hráči, který bude s holí hrát. Je to soubor poznatků o hráči, jako váha, švih, styl hry, oblíbený úder, post, technika a další.
Chci, aby mi hůl co nejvíce vydržela, jakou si mám koupit?                                          
Pokud chcete, aby Vás hole vyšli co nejekonomičtěji, pak doporučuji zvolit model laminátový. Zde nejsou pořizovací ceny vysoké a výdrž je velká. Ekonomická může být i varianta z kompozitových holí, avšak pokud je pro vás prvotní ušetřit, tak tuto variantu nedoporučuji. Pořizovací náklady jsou řádově 4x vyšší a nikdy nemáte jistotu, že Vám na hůl nikdo neskočí, nešlápne. Pokud však jsou pro Vás na prvním místě hrací vlastnosti, pak doporučuji ekonomičtější variantu dvoukomponentní kompozitové hole (Shaft + blade). Při zlomení některé z částí ji jednoduše vyměníte.
Jak dlouhá má být hůl?                                                                                                  
Všechny "metodiky" uvádějí délku hole bez bruslí pod nos a s bruslemi po bradu. Z vlastní praxe mám vyzkoušeno, že to odpovídá. U menších dětí (2-5 třída) mám vyzkoušeno, že může být na bruslích v rozptylu od brady po pusu. Samozřejmě, že v seniorském věku existují vyjímky, ale dovolím si tvrdit, že u dětí by se mělo trénovat s odpovídající délkou hole. Z praxe vím, že toto je jedním z největších problémů a trenéři tomu nevěnují dostatečnou pozornost. Dochází pak ke špatným návykům jednotlivce při hře! 
 
 
 

JAK TO BUDE NA SOUSTŘEDĚNÍ  

  Pomalu se blíží čas odjezdu na letošní soustředění, které bude v mnohém jiné než všechna předcházející. Zásadní změnou, od které se ostatní odvíjí, je, že budeme převážně na ledě. Trénink v délce 75 min. bude vždy jeden dopoledne a druhý odpoledne a k tomu suchý trénink v délce 60 min., taky dopoledne a odpoledne. Hlavní priorita a důraz bude kladen na tréninky na ledě, a protože si uvědomuji, že zvládnout 2x denně kvalitní trénink na ledě v letním počasí je fyzicky velmi náročné, bude tomu program suché přípravy přizpůsoben.
  Původně jsem přemýšlel o zrušení výkonnostních testů, ale po zvážení všech pro a proti a především po nesouhlasu některých trenérů se situace změnila. Testy tedy budou, ale v jiné podobě. Vím, že tato zpráva mnohým radost neudělala, tak aspoň tři hlavní důvody proč ano:
1. přimět vás k podávání maximálních výkonů – je prostě faktem, že jestli se váš výkon nepočítá a neměří, nejdete na úplnou hranici možností a necháváte si jistou rezervu.
2. podpora soutěživosti - individuální soutěžení i spolupráce jsou vzájemně propojené psychické složky. Každý hráč se chce prosadit i jako jedinec. Vnitřně soutěží se svými spoluhráči, zevně se soupeřem. K tomu, aby se prosadil jako individualita vítězného týmu, se musí naučit soutěži i spolupráci.
3. zvládnutí psychické zátěže ve vypjatých a rozhodujících okamžicích - příroda lidskému organizmu udělila i výjimečnou schopnost překonávat stres, která se musí také trénovat. Psychikou zmobilizované síly se dokáží vyrovnat s nadhraničními požadavky. Jsou-li maximalizované požadavky dočasné, psychická koncentrace a práce svalů dokáží udělat nemožné.
  Zásadní změna je, že testy se nebudou provádět odpoledne a hromadně pro všechny skupiny, nýbrž každá kategorie si zvolí vlastní formu testu a provede jej v rámci svého suchého tréninku. Společné pouze zůstane jednotlivé zaměření - rychlost, síla, obratnost, vytrvalost, koordinace atd.
  Co se týká konkrétně vás a naší kategorie. Testy se zkrátí, nebudou současně obsahovat tolik prvků a tím budou jednotlivě méně fyzicky náročné. Na druhou stranu, jich bude více a provedení se bude 2x-3x opakovat, takže bude možnost opravy, či zlepšení. Zátěž tedy bude kratší a intenzivnější, ale s dostatečným časem pro odpočinek. Věnovat jim budeme vždy jednu tréninkovou jednotku v rámci suché přípravy. Druhá (odpolední) pak bude obsahovat strečink – kompenzační, protahovací a odpočinková cvičení a především pak sportovní hry dle dohody a vašeho přání – fotbal, nohejbal, basketbal, tenis (kdo máte vlastní rakety a budete chtít hrát, přibalte si je) atd. Bude-li příznivé počasí, návštěva koupaliště sem samozřejmě patří také. Přestože mám tréninkový plán již vcelku podrobně připraven, není pro mě dogma, program je představa a realizace podléhá změnám z vývoje aktuální situace.
  Tréninky na ledě budou samozřejmě celému soustředění dominovat, a proto zachování dostatečného prostoru pro odpočinek a přípravu je zcela nezbytné. Nepotřebuji mít na ledě zdecimovanou a unavenou partu, to by pak bylo k ničemu. Začneme samozřejmě především bruslením a postupně budeme přidávat. To že budu požadovat disciplínu, kázeň a maximální výkony nemusím jistě zdůrazňovat. Předpokládám, že by vaše rodiče, které stojí toto soustředění nemalé peníze, nepotěšilo, kdybych chodil na tréninky pozdě, přemýšlel o tom, co budeme dělat až na ledě, či jinak bral soustředění jako nezávaznou zábavu nebo dovolenou. Mějte to tedy prosím sami na paměti při dodržování několika jednoduchých pravidel, včetně včasných příchodů, klidu při vysvětlování cvičení a pak samozřejmě 100% nasazení při jejich provádění. Jedinci, kteří nebudou schopni toto akceptovat, nehrají na závěr hokej, případně zavedu speciální tréninkové jednotky na suchu. Fungujeme jako tým, je nás víc a pro všechny musí platit stejná pravidla. Jinak tréninky a kabinu budeme mít po celou dobu společně se staršími žáky. Dohromady by nás mělo být 26, z toho tři gólmani, takže při prostornosti benešovských kabin není problém. Na ledě pak kruhový trénink po skupinách, nebo celoplošná cvičení, takže nic, co by pro vás mělo být novinkou. Lední hokej je sportem i hrou, a proto i my budeme hodně hrát, jak v závěru každého tréninku, tak jsou předjednány dva přáteláky s Benešovem.
  Zvažoval jsem i zachování, či zrušení olympijského turnaje. Nakonec dostala zelenou podpora rozvoje návyků na kolektivní soutěžení, vzájemné si vypomáhání a fandění, zkrátka posílení týmové ducha a klubového patriotismu. Aktivní zapojení do týmového soustředění bezesporu přináší všem vysoce pozitivní benefity. Získání psychické odolnosti, fyzické síly, rysů soutěživosti a produktivních postojů je cenné i pro celý život. Přesto i zde dojde k omezení v počtu soutěží z důvodu zachování dostatečného času na odpočinek.
  Svůj volný čas pak budete moci trávit dle vlastních představ na třech hřištích v objektu našeho ubytování, nebo na pokojích, ale i zde bude požadováno zachování jistých pravidel. Zjednodušeně řečeno chovat se k věcem, nábytku a dalším součástem Domova mládeže, jako byste byli doma a tudíž nic neničit a zachovávat pořádek. Bodování pokojů zůstane a naopak bude prováděno nahodile i vícekrát denně. Samozřejmě, že vás nehodlám vychovávat, přesto se musíte naučit kromě hokeje i další věci, které se sportem souvisejí a bez nichž ani nelze kvalitně sport provozovat (podle mě). Ať už jde i o pravidla slušného chování, která jsou pro život v komunitě (v našem případě, hokejovém týmu) také nezbytná.
  Jinak letošního soustředění by se mělo z naší kategorie zúčastnit 16 hráčů (Matýsek, Jirka, Oťas, Katka, Martin, Vašek, Adam, Dominik V., Janek, Mirek, Jožan, Pepa, David M. Dominik R., Petr a Kuba), což považuji za dostatečný počet pro smysluplné tréninky, přesto ti, kteří nejsou ještě přihlášeni, mají stále možnost. Věřím, že při porci tréninků, která je před námi, se nám podaří skutečně hodně natrénovat, vytvořit a sehrát základní kostru týmu. V nových podmínkách a složení našeho týmu budete mít dost prostoru na zvyknutí a přizpůsobení si jeden druhému. Naučit se reagovat na své spoluhráče, najít si momentálně nejlepší filozofii své hry uprostřed nového týmu, zažít spoustu legrace, vytvořit nová přátelství, nebo ty stará obohatit o nové společné zážitky, protože to vše je jedno z nedůležitějších know-how, které si můžeme z Benešova do nové sezóny přivést.
 
 
 

 WEB NÁM FUNGUJE

  Dnes mi Adam ukazoval statistiky našeho webu a já byl velice mile potěšen. Od 23.1.2009 (kdy byly založeny) máme průměr denních unikátních návštěv (u jednoho přihlašovatele se i při více otevření počítá pouze jedno) kolem třiceti. Což je důkaz, že web plní svojí funkci a o dění v naší kategorii máte zájem. Mám z toho samozřejmě radost a máte-li nějaké podměty co vylepšit, změnit, nebo doplnit – sem s nimi. Myslím to úplně vážně, protože tyhle stránky jsou především o Vás a pro Vás. Jestli vytvoříte nějaký příspěvek a pošlete mi ho na můj mail, rád ho zde zveřejním. Proč bych zde měl psát své subjektivní názory pouze já? Nestyďte se za to, co si myslíte.
  
 
 

ZAZVONIL ZVONEC A TRÁPENÍ JE KONEC

aneb „Hodnocení jarní přípravy“

  Neznám hráče, který by měl rád jarní přípravu. Proto přes neoddiskutovatelnou nutnost a prospěšnost, byla, je a bude její oblíbenost vždy mizivá. Samozřejmě, hokej se hraje na ledě, ale bez fyzičky to prostě nejde. Anebo ano, ale ne na úrovni, kterou si představujeme.
  Nechci si nasazovat růžové brýle, ale vcelku jsem s průběhem přípravy spokojený, i když do 100% přeci jen dost chybí. Ano máme hráče šikovné, talentované a s výborným přístupem k tréninku. U některých pak je bohužel výkonnost slabší, u jiných zase přístup k tréninku. No a pak je zde pár jedinců, u kterých se nedostává ani jednoho, a ti pocítí o něco dříve tlak a tvrdý dopad konkurence. Z těchto míst zazní jistě i nejvíce kritiky, ale jsme v tříročníkovém dorostu se slušným počtem hráčů, v juniorce to nebude jiné a seniorské kategorie jsou již úplně bez omezení. Takže chlapci slyšeli jste to již mockrát: „Je to jenom o Vás“.
  Protože se všestranné pohybové schopnosti, zvládnutí psychické zátěže, nasazení, pracovitost, kolektivní cítění atd. u hráčů odlišuje stejně jako zvuk, sluch, čich či IQ, rozhodl jsem se pro zcela individuelní hodnocení. A podle rčení: “Kdo Tě chválí, ten Tě okrádá”, budu se i já snažit spíš poukázat na nedostatky, které je třeba zlepšit. Pořadí hráčů je pak dle dosažených výsledků ve výkonnostních testech.
 
1.Adam (19,5 bodu-zlepšení o 0,6): ve všech cvičeních a testech patřil k nejlepším, celkově výborná kondice. Trochu slabší ruce, ale na postu golmana to není problém, protože zde spíš síla zpomaluje, což je u brankařů na škodu. Doporučoval bych k pravidelnému cvičení, především dennodenní protahování, aby brankařské zákroky nebyly zpomalovány, nebo limitovány nedostatečným kloubním rozsahem.
 
2.Pepa (19,3 bodu-zlepšení o 0,3): letos jste si Adamem prohodili pořadí na prvních dvou místech, ale nemohu vůbec říct, že by jsi se v něčem zhoršil. Naopak, pro mě komplexně výborný bez slabšího místa. Jen jako hokejista a obránce nesmíš být tak hodný, a proto se zkus na soupeře aspoň ošklivě koukat.
 
3.Dominik R. (19,1 bodu-zlepšení o 2,0): rychlostně, silově a obratnostně výborný. S vytrvalostí výkonnost trochu klesá, jako by nebyla vůle překonat únavu a bolest, ale největší problém je skloubit tvojí rychlost s koordinací. Rychlé změny směru, reakce na pohyb protihráče to je potřeba neustále zlepšovat. Na ledě ti bohužel taky nikdo neudělá rovnou dvacetimetrovou uličku, po které rovně dojedeš až k brance. Zlepšení ale může přijít pouze ruku v ruce s lepší tréninkovou docházkou.
 
4.Katka (17,5 bodu): naše květinka obalená svaly, vůlí a příkladnou poctivostí. Rozesmátá, v pohodě a přesto dříč. K dokonalosti chybí jen pár cenťáků výšky, vytrvalostní schopnosti a větší úcta k trenérovi. Bohužel, ani jednoho se nedočkám, přesto Katko: „Jsi fakt dobrá“.
 
5.Janek (17,09 bodu-zlepšení o 1,2): tak mám pocit, žes nám trochu povyrost a nejen do výšky a v délce vlasů, ale především i co do fyzičky. Tvé výkony jsou celkem vyrovnané a dobré. Největší rezervy máš v silových disciplínách, a proto by bylo potřeba doma trochu posilovat a hlavně ruce, aby ta tvoje střela už za něco stála.
 
6.Jirka (17,05 bodu): tak to je překvapení, které jistě nikdo, ani ty nečekal. Přesto nemůžu říct, že bych byl s tvými výkony a přístupem nespokojen. Naopak, ale očekával jsem víc. Tvojí největší předností je dynamika pohybu, rychlost rukou a zrychlení na prvních pěti krocích. Tam, jako by jsi měl v nohách dynamit a soupeř musí okamžitě vyhlásit poplach. Slabší jsi ve vytrvalosti a výdržových testech, kdy je potřeba se kousnou a zatnout zuby, zde vypouštíš a ztrácíš.  V přeneseném smyslu se to samé dá říct i o tvém přístupu k tréninku, který byl z kraje ukázkový, ale ke konci to už nebylo zdaleka ono. Kdysi se říkalo: „Vydržať“!!!
 
7.Jožan (16,5 bodu-zlepšení o 1,3): rozhodně hezké a zasloužené zlepšení, přesto rezervy jsou stále dosti velké v krátkých sprintech, rychlých změnách směru, rychlé reakci, odrazové síle a hbitosti. A i když říkám, že jsi se hodně zlepšil, je potřeba se dále věnovat právě těmto věcem. Takže malá, krátká, ale intenzivní zátěž. Nehnat cviky do objemu, ale do rychlosti. Přidat starty z různých poloh a změny směrů. No a potom se snaž víc prosadit a být důraznější v osobních soubojích, ale i v kolektivu vlastních spoluhráčů.
 
8.Martin (16,2 bodu-zhoršení o 1,4): tak první a docela výrazné zhoršení, ale vypovídací hodnota pouhých pěti absolvovaných testů je trochu nepřesná. Nesporné ale je, že tvůj přístup k jarní přípravě je rok od roku horší. Jestli v sezóně 2006/07 jsi byl jediný se 100% účastí, vloni to již byla sotva poloviční účast, a letošních 6 tréninků je spíš exkurze než nějaká pravidelnost. Je mi to samozřejmě líto, ale v mluvení ti do duše nevidím smysl, a proto to nebudu dál pitvat, uvidíme na soustředění. Kapitán (a já byl doteď spokojen, jak jsi tuto roli plnil) musí být mimo jiné i příkladem v tréninkové docházce. Abych jen nekritizoval, z toho mála co jsi trénoval, jsi cvičil vždy poctivě a v plném nasazení. Bojový duch, nezdolná pracovitost, emocionální vklad je jednoznačně pozitivním rysem tvého výkonu jak v tréninku, tak v zápase.
 
9.Petr (15,3 bodu-zlepšení o 2,2): tak to je, jestli se nemýlím největší zlepšení a bez jediné tréninkové absence, takže gratuluji. Chválím především za nasazení a výkony v silových testech i rychlost je docela dobrá, obratnost a koordinace trochu horší, ale delší běhy (což je u tebe již 300 m) vypouštíš již od prvního kroku. Jak jsem již říkal po zimě, je výborné, že tvá účast na trénincích je 100%, ale někdy se jen zúčastňuješ místo tvrdého a poctivého cvičení. Rád si ulevuješ a šidíš, když se nedívám, což je škoda, protože by tvůj výkon byl ještě lepší.
 
10.Hynek (14,7 bodu): popravdě řečeno pro mě největší zklamání. Přestože se tvé výkony pohybují v dobrých průměrných hodnotách, rozdíl mezi tvými možnostmi a předváděnými výkony je propastný. A to je průšvih. Skoro každé cvičení je na půl plynu, pomalé a bez výbušnosti. Tvůj přístup zcela postrádá vůli a chuť, což já považuji za základ úspěchu. Nespokojenost jsem již projevil po prvních společných trénincích na ledě v závěru sezóny, ale tam jsem ještě respektoval tvé omluvy zdravotními problémy. Teď po jarní přípravě ale říkám, že buď k tomu přistoupíš zcela jinak (velice bych tím uvítal tvou účast na soustředění), nebo pro tebe bude jen těžko místo v základní sestavě (myšleno první dvě lajny). Je to opravdu škoda, protože máš na mnohem víc, než předvádíš a zlozvyk z polovičatého výkonu v tréninku si pak automaticky přenášíš do zápasu.
 
11.Vašek (14,5 bodu-zhoršení o 0,5): výkonnostně se pohybuješ v lepším průměru, pouze ztrácíš v rychlosti a to především nohou. Přesto tvojí největší devízou je přístup k tréninku, který můžu dávat za příklad ostatním. Nepamatuji si, že by si něco ošidil, nebo vypustil. Naopak jsi ochoten trénovat víc, než musíš např. s jinými kategoriemi. Vždy jdeš do plných, poctivě a s chutí. No a tomu já říkám srdce, vůle, sportovní etiketa. Jinak doporučení ohledně protahování, kloubního rozsahu atd. pro tebe platí stejně jako u Adama.
 
12.David M. (14,4 bodu-zlepšení o 0,5): nejslabší výsledky dosahuješ v běžeckých disciplínách a je jedno, jestli se jedná o rychlost, nebo vytrvalost. Takže běhat, běhat a k tomu posilovat, protože i tam máš rezervy. Naopak tvojí předností je vůle a výdrž. Při cvičeních, kde rozhodují mimo kondice i tyto vlastnosti, nemáš problém se zapřít, překonat práh bolesti a jít až na krev. Při hře pak k tvým přednostem patří skloubení pohybu s myšlením.
 
13.Matěj (13,9 bodu): jsem z tebe rozpačitý, podobně jako jsou tvé výkony. Na tréninky jsi chodil poctivě, ale občas se u tebe projevoval syndrom lenosti, pomalosti a pohodlnosti, i když vždy s úsměvem. Na druhou stranu, a to oceňuji, po našem rozhovoru bylo zlepšení v tvém přístupu okamžité a evidentní. Málokdo dokáže obětovat svůj individuální výkon do služeb týmu jako ty, přesto někdy zcela zbytečně rezignuješ na svůj vlastní úspěch, což je škoda, protože máš určitě na víc, než předvádíš.
 
14.Inzagi (13,3 bodu-zhoršení o 4,3): začátek přípravy jsi ztratil rozhodováním, zda ještě hokej ano, či ne a závěr zase nemocí. Jsem opravdu rád, že si se nakonec rozhodl znovu mezi nás přijít. Tvoje nasazení bylo zkraje opravdu přesvědčivé a já nepochyboval, že to myslíš vážně. U tebe se, ale stále potvrzuje to samé. Máš-li chuť a baví tě to – dokážeš být výborný, v opačném případě – snížená pozornost a poměrně slušný nezájem. Přesto z toho mála, co si letos natrénoval, jsem měl z tvého přístupu pozitivní pocit, ale bylo toho opravdu málo.
 
15.Kuba (9,6 bodu-zlepšení o 1,5): bohužel přiznávám, že tvoje situace není záviděníhodná. Vloni jsi za starší žáky nehrál a teď, díky reorganizaci soutěže, rovnou do dorostu. Oceňuji, že jsi to nevzdal a zkoušíš se s tím porvat, i když to nebude jednoduché. Tvá výkonnost je slabší a je jediná cesta - poctivě trénovat na 100% a ještě si dávat navíc. Úspěch a pohodu ti nemůžu slíbit, ale je to opravdu jediná šance. Rád bych, aby si také pozvednul svoji průbojnost a důraz ve hře. Protože někdy i horší hráč a technik může srdcem a nasazením být platným členem týmu.
 
16.David J. (9,3 bodu-zlepšení o 0,1): nebudeme si lhát, tvoje kondice není dobrá, ale kladně hodnotím, že každé cvičení, každý test děláš naplno a s velkým nasazením v rámci svých možností. Ale co je to všechno platné, když tvá účast na trénincích je pouze občasná. Vím, že to nemáš z Čáslavi jednoduché, ale bez pravidelnosti a ještě něčeho navíc se ty výkonnostní nůžky budou stále více rozvírat, než aby tomu bylo naopak.
 
17.Aleš (7,5 bodu-zhoršení o 7,5): nepíše se mi to lehce, ale tvoje výkonnost je nejslabší a zaznamenal jsi největší zhoršení, i když by tomu tak nemuselo vůbec být. Na slušný průměr by si určitě měl jako vloni, ale to by si musel chodit na každý trénink, nevynechávat soustředění a ještě navíc ve volném čase se jet projet na kole, nebo jít zaplavat. Bohužel jen se čtyřmi tréninky v tělocvičně se stav nezlepší. Je to škoda, protože bruslařsky na tom nejsi špatně, ale bez fyzičky, průbojnosti a větší agility to budeš mít těžké. Každý svého štěstí strůjcem.
 
  Co se týká ostatních, Míra věnoval jaro motokrosu, kde se mu podle informací z jeho webu dařilo – gratuluji. Měli jsme možnost se vidět v Malešově a o tom jak pohonil svojí fyzičku na motorce nás, určitě přesvědčí na soustředění v Benešově. Dominik V. se věnoval míčovým sportům, v nohejbale jistě úspěšně a na fotbale tě, doufám, přinutili něco naběhat. Jinak mám informace, že i zde jsi byl úspěšný - taky gratuluji. Malý vzkaz, byl bych rád a tvoji kamarádi jistě též, kdyby sis to zařídil a jel na soustředění. Ondru a Otu jarní příprava bohužel neoslovuje. Že je to špatně se již nebudu rozepisovat, věnoval jsem tomu dost prostoru v předešlých příspěvcích a pokládám to u nich za zbytečné, tak uvidíme na ledě. S Markem do příští sezóny vzhledem k jeho aktivitám v H.Brodě již bohužel moc nepočítám, i když žádná oficielní žádost na zlegalizování současného stavu ještě nedorazila.
  
  Přeji Vám všem hezké prázdniny, hodně sluníčka a pohody. Občas si dojděte od počítače a televize aspoň protáhnout svoje tělo na plovárnu, nebo na kolo. A ti z vás, kteří máte opravdovou krevní skupinu sportovce, máte možností daleko víc, jak se nenudit a něco aktivně podniknout. Na soustředění, či v září na ledě ahoj.
 
 
 
 

"MALEŠOV OPEN"

aneb, když se se daří, tak se daří

   Místo slov dnes necháme hovořit fotky   -   odkaz 
Malešov Open

 

 

KOVÁŘOVA KOBYLA CHODÍ BOSA
 
  V podstatě jsem již všem kategoriím rozdal pozvánky na letošní soustředění, pouze na svou vlastní jsem nějak včera zapomněl. Omlouvám se, a i když máme příští týden ještě dva poslední tréninky, dávám toto info pro jistotu i na web. Jako malý přídavek pár fotografií.

                             zde budete odpočívat...               tady doplňovat kalorie...                                         hřiště pro volný čas                                                                                                             zimák v Benešově znáte dobře                                           a co budem dělat zde ?

 
 POZVÁNKA NA LETNÍ SOUSTŘEDĚNÍ

  Milý hokejisto

dovoluji si tě pozvat na letní soustředění našeho oddílu, které proběhne na ZS v Benešově na konci letních prázdnin. Každoroční zájem mladých hráčů je dobrým měřítkem spokojenosti a naší vizitkou pro nové účastníky. Věřím, že budeš spokojen s bohatým programem, který jsme si pro tebe a tvé spoluhráče připravili. Našim přáním je, abys při odjezdu byl bohatší nejen o hokejové dovednosti, ale i nová přátelství.

 

    instrukce k pobytu :  

 

-         sraz v neděli 23.8.2009 v 9.30 hod. na zimním stadionu

-         předpokládaný odjezd autobusu v 10.00 hod.

-         při odjezdu nutno odevzdat průkazku pojištěnce (nebo její fotokopii) a prohlášení o zdravotním stavu dítěte

-       v zájmu disciplíny a organizace soustředění nejsou povoleny návštěvy rodičů, pouze ve vyjímečných případech a se souhlasem vedoucího soustředění

-         při závažném a opakovaném porušení disciplíny a kázně na soustředění bude dítě odesláno zpět na náklady rodičů

-         předpokládaný návrat v neděli 30.8.2009 v 10.00 hod.

-         adresa ubytování : Domov mládeže, Střední integrovaná škola technická, Černokostelecká 1997, 256 01 Benešov

 

    seznam věcí :  

 

dvě tašky (jedna pro osobní věci na ubytovnu a druhá hokejová do kabiny)

1. osobní věci: vhodné oblečení pro dané období, sportovní oblečení a obutí na hřiště i do   tělocvičny, hygienické potřeby, pyžamo, přezůvky, plavky

                      kapesné dle vlastního uvážení (při odjezdu možno uložit u vedoucího soustředění, jinak není možno za něj přejímat odpovědnost

                      nedoporučujeme drahé věci (mobily, dig.hry apod.), jinak opět nemůže za tyto věci přejímat odpovědnost

2. věci do kabiny:kompletní hokejová výstroj a hokejka, dvě ribana, dva ručníky, hygienické potřeby, pantofle a láhev na pití

 

S pozdravem vedoucí letního soustředění

 

                                                                                                                                             Pavel Sirotek

 

………………………………………….zde odstřihnout……………………………………….

 

PROHLÁŠENÍ RODIČŮ O ZDRAVOTNÍM STAVU DÍTĚTE

 

  Prohlašuji, že moje dítě……………………….je v současné době plně zdravotně způsobilé k účasti na letním soustředění, nemá známky akutního onemocnění (horečky, průjmy) a není mi známo, že by ve 14 dnech před odjezdem na akci přišel do styku s osobou nemocnou infekčním onemocněním. Dítěti není nařízeno karanténní opatření.

  Jsem si vědom právních a finančních důsledků, které by pro mne vyplynuly, kdyby z nepravdivých údajů tohoto prohlášení vzniklo zdravotní ohrožení dětského kolektivu.

 

  Uveďte léky, které musí dítě užívat, či případná omezení : …………………………………..

 

…………………………………………………………………………………………………

 

…………………………………………………………………………………………………...

 

  Kontaktní  telefon alespoň jednoho z rodičů : ………………………………………………..

 
 
 

  TROCHU POZDĚ, ALE PŘECI

  Dnes jsme obdrželi z hokejového svazu pohár pro vícemistra "žákovské ligy starších žáků" za sezónu 2008/2009. Gratuluji Vám všem a v neděli v Malešově ho řádně pokřtíme.
P.S. Právě jsem byl požádán vedením HC o společnou fotku týmu s pohárem, kterou by umístili na oficielní web našeho oddílu. Takže vidím Malešov Open jako tu správnou příležitost pro mediální prezentaci Vašeho úspěchu.
Pohár
 
 
 

TAK ROSTOU SRŠNI

  Nejedná se o přírodopisný film ze života hmyzu, nýbrž o název nového alba v naší fotogalerii, které je zaměřené na představení tohoto týmu a jednotlivých hráčů v časové posloupnosti jejich hokejového růstu.
  Přeji hezkou ...
  odkaz
 
 
 

„MALEŠOV OPEN“

  Jak již mnozí víte, v neděli 21.6.2009 od 10.00 hod. proběhne na hřišti v Malešově další sportovně společenská  akce „Malešov Open“. Jedná se o nohejbalový, tenisový a případně i volejbalový turnaj Sršních dorostenců a jejich blízkých, který bude otevřený pro všechny příchozí účastníky, kteří si s námi chtějí zasportovat a oslavit konec jarní přípravy.

  Restaurace i s občerstvením bude otevřená, a proto kdo chce dodržovat pitný režim, nechť přijede na kole, nebo si zajistí odvoz.

  Jedna organizační prosba: restaurace nabízí dostatečný sortiment alko i nealko nápojů, sladkostí a jiných drobností, k jídlu pak ohřívané párky. Dále je zde možno nechat si udělat v udírně klobásy, případně něco jiného, ale pouze v případě konkrétnější objednávky předem. Proto prosím vzkažte po svých dětech, nebo jinou formou nejpozději do čtvrtka aspoň přibližný počet zúčastněných a vaše požadavky na případné stravování.

  Jinak doufám, že si v co největším počtu najdete aspoň chvilku času a svojí účastí obohatíte a pozvednete společnou zábavu.

 
 
 

BICYKL JE STROJEM ZÁBAVY, ALE...

  Do třetice všeho dobrého i zlého jsme konečně vyjeli na kolech. Sluníčko tentokrát hřálo, i když „občasné přeháňky“ (jak shrnula ve večerní předpovědi p.Zárubnická páteční počasí a na mě přitom padaly i kroupy) zanechaly obzvláště v lesním porostu dosti podmáčený terén. Účast vzhledem k omluvenkám byla poměrně slušná a opět prokázala, že stabilní jádro týmu tvoří hráči roč.95, jež se svými rodiči patřili k většině šlapajících. 
  Jožan, co by traťový komisař nasadil od počátku ostré tempo v docela náročném terénu a tak mé představy o pohodovém výjezdu bez potu a bláta vzaly brzy za své. Nutno pochválit všechny kluky a zvláště pak Kubu a Petra, že se neustále drželi na špici se svým vůdcem. No a já co by sběrné vozidlo na chvostu peletonu, tak mohl sbírat akorát sám sebe. Do pedálů jsme si šlápli opravdu slušně, a proto lze celou akci považovat spíš za dobrý trénink v rámci jarní přípravy, protože někteří z nás měli kola plný zuby asi ještě hodně dlouho. Viď Jirko.
  Na závěr bych chtěl vyzvednout účast a výkon Dany Švejdové, co by jediné zástupkyně něžného pohlaví, která v pohodě stačila a elegantně předjížděla trénované hokejisty i s jejich trenéry.
 
        asi půl minuty po příjezdu domů
 Zzzz  
 
 
 

V SOBOTU 13.6.2009 VÝJEZD NA KOLECH

  Protože hlásí na sobotu ideální počasí, uskutečníme konečně dlouho avizovaný výjezd na kolech. Sraz na zimáku v 10.00 hod. a jinak platí vše ostatní, jako minule.
 
 
 

ČERSTVÉ NOVINKY ZE SVAZU

  Zde si můžete prohlédnout návrh soutěže „Krajská liga dorostu“ pro soutěžní ročník 2009/2010. Jak již bylo napsáno jedná se zatím o návrh a proto je potřeba k tomu i tak přistupovat, ale ze zkušeností nepředpokládám zásadnější změny.

 

1.       HC Podblanicko Benešov

2.       SK Černošice

3.       HC Rakovník

4.       Spartak Vlašim

5.       TJ Slavoj Velké Popovice

6.       Tatran Sedlčany

7.       HC Kutná Hora

8.       HC Junior Mělník

9.       Slavoj Zbraslav

 

27 kol (4 vložená kola) od 12.9.2009 do 28.2.2010

 

  Sportovně-technická komise KSLH letos připravila rozsáhlé a velmi podrobné vyhodnocení krajských soutěží v sezóně 2008/2009, které najdete na jejich stránkách. Zde nabízím malý přehled Vašich největších úspěchů:

-   naše družstvo se umístilo na celkovém druhém místě v Žákovské lize starších žáků

-  Jiří Tvrdík se s počtem 46 vstřelených branek stal druhým nejlepším střelcem soutěže, což ještě vzhledem k tomu, že neodehrál všechna utkání je velký úspěch

-    v první desítce „Kanadského bodování“ máme tři zástupce:

4. místo           Dominik Vítek   65 bodů

6. místo           Jiří Tvrdík          64 bodů

7. místo           Marek Němec   57 bodů

                                       

  Gratuluji a přeji podobný úspěch i v nové sezóně. Podrobnější statistiky najdete na tomto odkaze.
 
 
 

METEOROLOG SIROTEK SE MÝLIL...

  Tak tuhle větu jsem si včera vyslechl od svého staršího syna, který si mě s notnou dávkou cynismu vychutnal. Leč měl pravdu a já se tentokrát, ovlivněn sobotním deštivým počasím opravdu unáhlil ve svém rozhodnutí. Včera by to bývalo šlo, leč čas a mylné rozhodnutí nevrátím zpět. Tak mi zbývá jen malá útěcha, že třeba tuhle sobotu budou moci s námi jet i ti, co by včera nemohli.
 Závěrem ještě upozornění od Adama: "V sekci anketa jsou nové otázky, takže můžete vesele hlasovat a svobodně se projevovat".
 
 
 

ZASE JSME NEPORUČILI VĚTRU DEŠTI

  Tak bohužel ani tentokrát to s kolama nevyšlo a i kdyby teď přestalo pršet, bude zítra na cestách bahno, a to není zrovna to pravé, co bych si k naší akci představoval. Takže dávám výjezdu na kolech poslední šanci. Já mám příští víkend volno pouze v sobotu, proto další a konečný termín na kola je sobota 13.6.2009 v 10.00 hod. u zimáku.                  
  Jinak bych Vás rád s předstihem upozornil na další "Sportovní den s rodiči a přáteli", který se uskuteční v neděli 21.6.2009 od 10.00 hod. (jiný termín není bohužel do prázdnin volný) v Malešově na hřišti, kde máme rezervované hřiště na nohejbal (případně volejbal) a tenisové kurty na celý den. Program je samozřejmě daný možnostmi sportovišť, i když iniciativitě a kreativním nápadům se meze nekladou. Restaurace bude otevřená, pouze je potřeba se dohodnout, jestli si dáme k jídlu párky, nebo zda se má rozdělat udírna na klobásy, či jiné pochutiny. Zde bych potřeboval Vaše vyjádření (SMS, mail) a případně odhad v jakém počtu se zúčastníte. Děkuji.
  Jinak mě Adam žádá, abych Vás ještě upozornil na novou sekci "download", kterou udělal na našich stránkách. Prý zde budou ke stažení různé znaky našeho oddílu, ikona do počítače, loňský plakát a různé tapety. Jestli tedy máte něco vhodného do této rubriky, sem s tím. Jak se právě koukám Adamovi přes rameno do jeho počítače, vytváří zrovna vlastní plakát, takže to zkuste taky, pošlete a může z toho být pěkná prezentace.
  Rád bych ještě na dálku pozdravil naše marody Inzagiho a Martina a popřál co nejrychlejší uzdravení. Doufám, že do výše zmíněných akcí již budete v pořádku a zúčastníte se.
  S přáním konečně lepšího počasí se loučím a v pondělí na tréninku čus bus trambus...
                                     
                                                           
 

TOUR DE HOCKEY ODLOŽENO

  Jak jste již mohli být z SMS zpráv informováni, start slavného a prestižního závodu „Tour de Hockey“ byl z důvodu nepříznivého počasí odložen. Víme, že naši mladí trénovaní borci a jejich zkušení, životem protřelí rodiče by absolvování této akce zvládli i za těchto podmínek. Našim hlavním cílem ale není podat sportovní výkon za každou cenu, nýbrž příjemné společné vyjetí s možností uhasit správně získanou žízeň. A proto: „Kdo si počká, ten se dočká“.

Nový termín neděle 7.6.2009 se srazem na zimáku opět v 10.00 hod.

 
 
 

I ŠPATNÉ POČASÍ MŮŽE PŘINÉST MILÉ PŘEKVAPENÍ

aneb „Bez práce nejsou koláče“ a někdo to již pochopil

  Máme za sebou přibližnou polovinu jarní přípravy a já cítím potřebu malého poločasové zhodnocení. Nejdřív bych se ale zmínil o dnešním tréninku, který jsem chtěl původně kvůli dešti odvolat. Přesto se nás nakonec na umělce sešlo osm, což mě velice mile překvapilo. Bohužel v dešti se skutečně nedá venku trénovat, a tak jsme se přesunuli na zimák pod střechu. Z mého auta se proti všem předpisům stal minibus, program se upravil novým podmínkám a nakonec se jednalo o smysluplný a kvalitní trénink. Výsledky dnešního testu nenajdete v tabulkách, protože podmínky pro něj nebyly zcela regulérní, a tak by i vyhodnocení neodpovídalo skutečnosti a neprávem by vás poškodilo. Jinak se pokusím vymyslet pro vás odměnou za dnešek nějakou specielní prémii, takže mě můžete zásobit svými nápady.

  Teď ale již k tomu poločasovému ohlédnutí. U hráčů, kteří se rozhodli bez omluvy ignorovat jarní přípravu se bohužel nic nezměnilo, ale to je pro dnes opravdu jediná špatná zpráva. Naštěstí se jedná pouze o pár hráčů a v tomto případě je pár skutečně dva. Dále pak s námi přestal trénovat Hynek Macháček, který zkouší své štěstí v Kolíně, což ponechám bez dalšího komentáře.

  Nechci se zde nyní vůbec věnovat výsledkům výkonnostních testů, i když jejich vypovídací hodnota je nepopiratelná a důležitá. Test ale tvoří asi desetinu času tréninku a tou podstatně větší jsou cvičení zaměřená na rozvoj jednotlivých pohybových a silových schopností jednotlivce. Ještě bych chtěl zdůraznit, že mě během jarní přípravy ani tak nezajímá, jak je na tom hráč výkonnostně, ale jak je ochoten na sobě pracovat. Takovým hráčům pak budu velmi rád věnovat maximum svého času a pozornosti.

  Teď ale konkrétněji, v tréninkové docházce jednoznačně dominují hráči roč.95 Janek, David, Adam, Jožan a Petr, z hráčů starších ročníků musím vyzvednout Pepíka, Vaška, Jirku, Matěje a Katku. Pravidelnost tréninku je důležitý faktor pro návaznost, rozvoj a tím i zvyšování fyzické kondice. Nahodilá a občasná účast je bohužel pouze takovým plácnutím do vody, které k zlepšování nevede a pouze udržuje stávající stav.

  Jako velké pozitivum shledávám, že se mezi Vámi již našli borci (Jirka, Vašek, Janek, Adam, Dominik, Janek, Katka, Pepík), kteří berou trénink zodpovědně. Není na ně potřeba křičet, ti kluci (samozřejmě i děvče)  za to berou na 100% a sahají si až na dno svých rezerv, i když se zrovna dívám jiným směrem. Jakoby tito mladí borci už dnes pochopili, že v příštím období to budou oni a nikdo jiný, kdo rozhodne o úspěchu či neúspěchu tohoto týmu. Trenér si potom může dovolit jednat s nimi jako s partnery, na které není třeba řvát, ale stačí vysvětlit, poradit nebo opravit. A to je fajn.

  Na závěr dnešního příspěvku bych byl rád, kdyby jste si ještě přečetli část rozhovoru s Jaromírem Jágrem a jeho názor na hokejový talent: „Jediný talent, který má cenu je, když dítě samo chce být lepší. Takových v současnosti moc není....Jeden případ mě nedávno ohromil. V Omsku mám známého, jehož syn začal hrát hokej až ve třinácti letech. Ještě v roce 2004 neuměl vůbec bruslit. Hrozně moc ale chtěl něco dokázat. Myslel jsem si, že nemá šanci, když začal tak pozdě. Všichni se mu smáli. Sám trénoval šest hodin denně na ledě. Po čtyřech letech je mezi omskými juniory nejlepším obráncem. Chápete ? Nejlepší ! Říkal mi: Jaromíre, já bych strašně rád jednou hrál dobře hokej. Sedmnáctiletý kluk. Moc bych mu to přál. Má šanci, protože se naučil pracovat. Ostatní měli náskok deset let a on se jim vyrovnal..."

  Vidíte, je to stále a pořád dokola o tom co jste již slyšeli mnohokrát a co Vám potvrdí skoro všichni, kteří to v životě a v kterékoliv lidské činnosti někam dotáhli. Je to všechno o práci. A není nutné vymlouvat se na klub, podmínky, trenéra atd.. Je to o Vás, Vašem přístupu a nikdo nikomu nebrání dělat sám věci navíc, které pomáhají hráče dostat dál nahoru.

  A to adresuji především všem těm, co neustále špekulují: jestli jít na trénink, jet na soustředění, kdy už bude konec, není toho dnes již příliš moc, není to někde jinde lepší…

P.S. Doufám, že se nám do neděle na kola počasí umoudří.

 
 
 

VZHŮRU NA KOLA

!!! pozor týká se úplně všech !!!

 Vždycky jsem považoval rodiče od ledu, kteří dokáží vytvořít správnou partu za hnací motor mládežnického hokeje. Ale i ten je potřeba občas protáhnout a promazat, takže v neděli 31.5.2009 se sejdeme v 10.00 hod. na parkovišti před zimákem a uskutečníme slibovaný výjezd na kolech. Jak jsem již dříve předeslal, zváni jsou úplně všichni (hráči, rodiče, sourozenci, přátelé). Povinná výbava je pouze kolo, dobrá nálada, svačinka, pitíčko a kapesné do občerstvovny. Traťový komisař Jožan vytyčí etapu zvládnutelnou pro všechnmy výkonnostní kategorie. Antidopingový komisař Pepík Vám odebere vzorky z vašich potravinových zásob, aby nedošlo náhodou k požití zakázaných podpůrných prostředků (nezapomeňte, že trenéři rádi sladké) a já s Barunkou v sedačce budu plnit funkci sběrného vozidla vzadu, tedy posílat odpadlíky na vlak zpět do Kutné Hory, aby poznali krásu návratu na okřídlených kolech.
  Doufám, že se sejdeme v dostatečném počtu a prožijeme příjemnou neděli s trochou sportu, dobré nálady a pěkného počasí.
 
 
 

TO MĚ VÁŽNĚ DOSTALO

aneb co nového v dorostu

  Tak se nám vážně zranil děda Rejna. A to není opravdu žádná dobrá zpráva na začátek. Přestože se nejedná o oficielního člena realizačního týmu, já ho beru jako dobrou duši mančaftu, věrného fanouška, chlapa který je kdykoliv a kdekoliv ochoten pomoci a poradit postřehem z jiného úhlu pohledu. Pamatuji si, jak mi minulé pondělí před tělocvičnou vyprávěl co ho čeká práce na chalupě a pak tohle. Takže Vašku až okoukneš všechny jičínské sestřičky a budeš opět fit vrať se, těšíme se na tebe.

  Jinak se nám pomalu rozběhla jarní příprava. Bohužel zatím nemám žádné zprávy o Káďovi a Otovi, tak se snad ukážou, nebo aspoň ozvou. O tom, jaká je to škoda, že ignorují suché tréninky se zmiňovat nebudu. Tomu jsem věnoval dostatek prostoru v předchozím příspěvku.

  Dalším absentérem je Marek, i když tam je vysvětlení nasnadě. To že chceš zkusit štěstí v H.Brodě ti nezazlévám, že jsi mi kvůli tomu zbytečně a hloupě lhal do očí mě mrzí, ale i to přežiji. Snad si v případě tvého eventuelního odchodu najdeš čas se s námi rozloučit. Jinak ti přeji mnoho úspěchů a snad tě podmínky v novém klubu donutí trochu zlepší svůj přístup k tréninku a hokeji, jako kolektivnímu sportu.

  Na dálku zdravím Dominika a Míru, kteří jsou z jarní přípravy omluveni a taktéž přeji mnoho úspěchů ve sportech, které nyní provozují.

  Na marodku se nám bohužel po posledním tréninku dostal Kuba, jehož kotník nebyl vítězem při střetu s Jožanem. Což je opravdu pochopitelné.

  Zbytek týmu je jinak zdráv a protože teprve začínáme na nějaké podrobnější komentáře je opravdu brzy. Snad jen pár malých postřehů. Opravdu milým překvapením je zatím přístup a výkony Dominika. Trochu opačným překvapením je Jirka. Nic proti jeho nasazení a přístupu k tréninku to je naprosto ukázkové a příkladné. Kdo ale očekával a já byl jeden z nich, že ve výkonnostních testech bude bezkonkurenčně nejlepší a pak dlouho nic, se zatím mýlil. Tradičně ukázkou poctivosti v tréninku je Pepa a Vašek, ale i ostatní šlapou naplno, což mi dává optimismus do další práce, takže kluci je to ve Vás a o Vás, tak jdeme dál tvrdě do toho!

  Co mě trochu mrzí je malý počet přihlášených na soustředění, ale stále věřím, že se to zlepší. Vždyť jste tolikrát skuhrali, že makáte na sucho a ostatní jezdí na led, teď tu možnost máte taky, tak jí využijte.

  Jinak předběžně upozorňuji, že by jsme chtěli podniknout výjezd na kolech v některý víkendový den i s Vašimi rodiči či sourozenci v rámci utužení kolektivu. Užít si trochu legrace a názorně ukázat důležitost pravidelného pitného režimu při podávání sportovního výkonu. Jakmile se shodneme na vhodném termínu budu včas informovat.

  A co mě to vlastně dostalo, jak píšu v názvu tohoto příspěvku? Musím se přesmyčkou vrátit k úvodu, kde píšu o zranění dědy Rejny. Vašek dostal nápad a vytvořil Sršňácký diplom s pozdravem, který nechal podepsat všem klukům, aby udělal dědovi radost. Možná maličkost, ale já to tak nevidím. Stále tvrdím, že sport pomáhá formovat charakter a jak se člověk chová při něm svědčí o tom, jaký bude i v běžném životě. A Vašek, jak je vidět není jenom dříč a poctivec, ale umí myslet i na lidi okolo sebe.

  Zatím se mějte fajn a nezapomeňte, že dobrá kondice znamená lepší odolnost proti únavě.

 
 
 

ZAČÍNÁME S JARNÍ PŘÍPRAVOU

čtvrtek 16.4.2009 od 17.00 hod. na "Sokoláku"

   Jako každý rok, tak i letos po krátkém odpočinku a regeneraci začínáme s jarní přípravou. Budeme se opět setkávat dvakrát týdně:

 

pondělí 18.00 – 19.30

tělocvična „Teplotechna“ (sportovní oblečení a obutí do tělocvičny, florbalky a pití)

 

čtvrtek 17.00 – 18.30

umělka „Sokolák“ (sportovní oblečení a obuti, pití)

 

 

 

KRITICKÉ I OPTIMÁLNÍ

  Rád bych vám na začátku nové sezóny, která ve čtvrtek začíná, něco málo sdělil, ale mám najednou velký problém s oslovením. Děti už nejste a dospělí ještě ne. Ano jste kategorie dorost s rozpětím mezi 14.-16. rokem, tedy věkem rané a u některých již i pozdní puberty. Toto období je velmi specifické a po sportovní stránce kritické i optimální.

  I já jsme v tomto věku byl přesvědčen, že již všechno vím, znám, umím a hlavním cílem bylo to všem a především nejbližším dokázat. To je fakt, který jde napříč všemi generacemi, tak si ho všichni, potažmo vaši rodiče pěkně užijme.

  Já se však zde chci věnovat sportovní stránce tohoto věku. Na jedné straně období s největší hokejové úmrtnosti a na druhé průlomové okno k výkonnostnímu růstu.

  Hokejová úmrtnost (skutečnost, že s hokejem někteří končíte) je problém, který kdybych uměl vyřešit a odstranit, tak si určitě zasloužím velkou cenu. Bohužel jste na rozcestí a je jen a jen na vás, kterou cestou se dáte. Já vám mohu pouze pomoci ukázat krásu té sportovní a každým tréninkem vás posunout výš. Přemlouvat, prosit a žadonit, ale nebudu, protože to stejně k ničemu nevede.

  Stojíte na prahu období fyzického a psychického dospívání, které umožňuje intenzitu a náročnost dosažených výkonů posunout až k relativně maximální hranici. Dispozice vašeho organizmu na učení, zvýšení pracovní kapacity svalů a kondici jsou vysoké a záleží jen na kvalitě tréninku a přístupu k němu, jestli se posunete až na svůj eventuelní vrchol. Snažte se toto období optimální trénovatelnosti, možnosti největšího dovednostního, fyzického a mentálního růstu nepromarnit a neproflákat. V dalším průběhu sportovní kariéry již výkonnost zvyšují především zkušenosti.

  Za sebe vám mohu slíbit, že se budu snažit připravovat co nejkvalitnější tréninky a podmínky v produktivní atmosféře. Zda a jak danou možnost využijete je pouze na vás a vašem vztahu k hokeji a sportu.

  Toto přelomové období ve vašem životě je nesmírně důležité, ale zároveň krátké a neopakovatelné.

 

 

 

LÉTO NA LEDĚ

HC Kutná Hora pořádá pravidelné letní soustředění mládežnických kategorií (přípravka – dorost)
 
termín :                  
23.8. – 30.8.2009                                                                                                            
 
místo konání :                  
ZS Benešov a přilehlé sportovní areály                                                              
 
ubytování :      
Domov mládeže Střední integrované školy technické (250 m od ZS)                            
 
stravování :            
Školní jídelna v areálu školy                                                                                          
 
denní program :    
2x denně 80 min. trénink na ledě                                                                                  
2x denně trénink na suchu                                                                                        
výkonnostní testy                                                                                                            
sportovní hry a soutěže v rámci „Olympiády“                                                              
kompenzační a regenerační program                                                                          
celodenní péče trenérů                                                          
 
náplň tréninků :      
NA LEDĚ :
tréninky po jednotlivých kategoriích se svými trenéry a asistenty                                  
rozvoj bruslařské techniky a individuálních herních činností jednotlivce                    
kombinační cvičení, speciální dovednosti obránců a útočníků                                      
hra na malém prostoru i celoplošně                                                                            
NA SUCHU :
komplexní rozvoj obratnosti, rychlosti, síly, vytrvalosti a koordinace pohybu                
všestranná příprava
sportovní hry, soutěže                                
 
cena :   3.500,- Kč
zahrnuje : 
ubytování                                                                                      
stravování (4x denně + celodenní pitný režim)                                                  
využití sportovišť (ZS, hřiště, posilovna, bazén)doprava                                                
společné vstupy                                                                                                 
zdravotnické zabezpečení                                                                                        
sportovní ceny, diplomy, tričko a dárky
                               
zálohu (min. 50%) zaplatit do 30.4.2009                                                                    
doplatek do 30.6.2009
 
bližší informace u vedoucího soustředění p.Sirotka tel. 607 790 982
Naší hlavní prioritou je zajistit všem našim členům vynikající podmínky po celou dobu soustředění, za finančně dostupných podmínek.
 
!!! Očekávám 100% účast všech hráčů mé kategorie !!!
 
 
TOPlist